náhledy
Legendou železniční dopravy v Československu se stala elektrická lokomotiva řady E499.0. Tato hrdinka poválečného rozvoje elektrifikace našich drah dostala podle uspořádání náprav přezdívku Bobina.
Autor: tovární snímek Škoda
V letech 1953 až 1958 vyrobila plzeňská Škodovka pro ČSD rovných sto lokomotiv E499.0. Tovární označení znělo typ 12E, jak se tato lokomotiva prezentovala i v reklamních katalozích Strojexportu, byť verze určené pro export nesly typové označení jiné, protože se samozřejmě podle přání zákazníka a technických podmínek jeho železničních tratí v určitých věcech odlišovaly. A je pravda, že z typu 12E moc exportních odvozenin nevzniklo, protože se jednalo částečně o licenční výrobu a v Plzni se už připravovaly navazující typy bez potřeby využití licence. Přímo z typu 12E tak vycházely pouze ve dvou kusech vyrobený exportní typ 24E pro Sovětský svaz, který musel mít rozchod 1 524 mm, a v deseti kusech vyrobený typ 22E pro Severní Koreu.
Autor: tovární snímek Škoda
Lokomotiva řady E499.0 byla konstruována pro stejnosměrnou napájecí soustavu 3 kV. A protože se s ní počítalo pro dopravu osobní, rychlíkovou i nákladní, klasifikuje se jako lokomotiva univerzální. Z nákladní služby ji však později vytlačovaly lokomotivy pro tuto činnost šikovnější, které nebyly tak rychlé, ale měly větší tažnou sílu.
Autor: tovární snímek Škoda
Pro urychlení vývoje nové elektrické lokomotivy Škoda byla zakoupena licence na výrobu některých stěžejních konstrukčních celků použitých u švýcarské lokomotivy Ae 4/4. Především se jednalo o mechanické části pojezdu od firmy SLM Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik.
Autor: tovární snímek Škoda
Švýcarská lokomotiva Ae 4/4, ze které díky licenci částečně vycházela československá lokomotiva řady E499.0, si to šine nad Ženevským jezerem mezi železničními stanicemi Corseaux-Cornalles a Chexbres-Village. Licence se týkala především mechanických částí pojezdu, a tak nevadí, že švýcarská Ae 4/4 byla určena pro napájecí soustavu AC 15 kV 16 ⅔ Hz (dnes 16,7 Hz) a naše E499.0 pro napájecí soustavu DC 3 kV.
Autor: bahn.photos, CC BY-ND 2.0
Přezdívka Bobina u lokomotivy E499.0 vycházela z uspořádání pojezdu, které zde mělo kód Bo´Bo´. Z něho vyčteme, že lokomotiva má dva samostatné otočné podvozky (viz dvě skupiny znaků s čárkou), každý podvozek obsahuje dvě hnací nápravy (písmeno B), přičemž každá z náprav je poháněna vlastním trakčním motorem (písmeno malé o). Zde je třeba podotknout, že takový pojezd měla dobrá stovka typů našich lokomotiv, ať už elektrických nebo tzv. termomotorových. V tom množství jsou zahrnuty i lokomotivy prototypové a dále lokomotivy vzniklé úpravou starších typů. Řada E499.0 byla však naší lokomotivou s pojezdem Bo´Bo´ první vyráběnou ve větší sérii, a tak právě jí přezdívka Bobina právem náleží.
Autor: tovární snímek Škoda
Předchozí zajímavá fotografie (vlevo) byla použita po vyretušování stavebních objektů v reklamních prospektech s lokomotivami Škoda (vpravo).
Autor: tovární snímek Škoda
Lokomotiva Škoda 24E přímo vycházející z typu 12E byla vyrobena v roce 1957 ve dvou exemplářích pro Sovětský svaz. Kromě širšího rozchodu 1 524 mm měla například automatická spřáhla, na jejichž používání sovětské železnice právě do roku 1957 kompletně přešly. Jednalo se o lokomotivy pro zkušební provoz (proto asi nevadilo, že ještě mají nárazníky, které s automatickými spřáhly byly zbytečné).
Autor: archiv Škoda
Zajímavý snímek prototypu Bobiny běhen zkoušek. Ale to, co zkouší ti dva nahoře, se dá dělat pouze v případě, když není trakční vedení pod napětím.
Autor: tovární snímek Škoda
Československá lokomotiva řady E499.0 se objevila už v 60. letech jako model ve velikosti TT (měřítko 1:120) od východoněmeckého výrobce Zeuke & Wegwerth KG (později VEB Berliner TT-Bahnen). Ve své době byla modelová železnice relativně rozšířeným koníčkem a východoněmecký Zeuke & Wegwerth KG vyráběl kvalitní modely, o které byl zájem i na západních trzích.
Autor: katalog Zeuke & Wegwerth KG (rok 1967)
Zeuke & Wegwerth KG vyráběl i startovací sety pro začínající železniční modeláře, případně pro děti na hraní. Kdo měl štěstí, podařilo se mu natrefit v obchodě na startovací set s lokomotivou řady E499.0. Vyráběly se sety s vlaky nákladními nebo osobními (samozřejmě i s rychlíky).
Autor: katalog Zeuke & Wegwerth KG (rok 1967)
Startovací set modelové železnice od Zeuke & Wegwerth KG s rychlíkovým vlakem taženým lokomotivou řady E499.0.
Autor: katalog Zeuke & Wegwerth KG (1969/1970)
Zbarvení lokomotiv E499.0 se v průběhu času měnilo, toto už nebylo tak elegantní v porovnání s původním. Jako vizuální bezpečnostní prvek se objevily výrazné žluté pruhy na čelech skříně, což nemůžeme mít nikomu za zlé.
Autor: Sludge G, CC BY-SA 2.0
Od poloviny 90. let se některým z přeživších Bobin opět vracelo původní zbarvení, jaké dostávaly z výroby v padesátých letech. Asi čtvrtina lokomotiv E499.0 z počátku výroby dostala zbarvení směřované do modra, v roce 1955 se potom objevil zkušebně kabát do zelena, který se od roku následujícího používal už standardně. Znalcům historických reálií neunikne, že na čele(ch) lokomotivy chybí rudé hvězdy, které se na hnací vozidla ČSD umisťovaly podle předpisu od roku 1951 (po okupaci v roce 1968 začaly mizet, aby je tam normalizátoři záhy v menším provedení opět vrátili).
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-NC-ND 2.0
Velice povedené modré zbarvení se vrátilo čtvrtému vyrobenému exempláři (E499.004). Z výroby v 50. letech vyjely v modrém lokomotivy E499.001 až E499.0024, E499.0026 a E499.0027.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 3.0
V historicky nedávné době se však objevily na některých Bobinách barvy pro ně vskutku netradiční. Tato odchycená na děčínském hlavním nádraží patří společnosti IDS CARGO.
Autor: Tom Danita, CC BY 2.0
Řada E499.0 byla s platností od 1. ledna 1988 přeznačena podle nové metodiky na řadu 140. V novém značení patřila „1“ elektrickým lokomotivám stejnosměrným, další číslice nám už nic rozumného neprozradí. To původní Kryšpínovo značení nám toho řeklo více, z E499.0 vyčteme: E – elektrická lokomotiva stejnosměrná (střídavé měly S, vícesystémové ES), první číslice – 4 hnací nápravy, druhá číslice - (9+3)x10 znamená maximální rychlost 120 km/h, třetí číslice zvýšená o 10 (tj. 9+10) znamená hmotnost minimálně 19 tun na nápravu (zkrátka devítka u Kryšpína znamená nápravovou hmotnost 19 tun nebo větší, protože v jeho číselném kódu lze použít pouze znaky 0 až 9). První menší číslice (resp. první číslice za tečkou) znamenala rozlišení typu lokomotivy dané trakce a daných parametrů, za ní následovalo evidenční číslo už konkrétního typu lokomotivy.
Autor: Rainerhaufe, CC BY-SA 3.0
Elektrická Bobina v roli tzv. přípřeže, jako vlakové hnací vozidlo vidíme Čmeláka.
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-NC-ND 2.0
Lokomotivy řady E499.0 patřily k průkopníkům poválečného rozvoje elektrické trakce v tehdejším Československu. Jeden ze strojů, který je stále v provozu, mají České dráhy v Depu historických vozidel v Olomouci. Na fotografii táhne historickou čtyřvozovou patrovou jednotku řady Bpjo vyráběnou v NDR.
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-NC-ND 2.0
Zde vidíme kromě lokomotivy E499.0 (resp. 140) na druhém konci vlaku ještě lokomotivu E499.1 (resp. 141). Právě lokomotiva E499.1 nahradila v roce 1958 ve výrobě lokomotivu E499.0 stejných výkonových parametrů, ta nová se však vyznačovala plně tuzemskou konstrukcí a žádné konstrukční celky vzniklé na základě licence už nepotřebovala. Nakonec i lokomotivě E499.1 se říká Bobina, lépe potom s upřesněním Bobina jednička nebo Jedničková Bobina.
Autor: České dráhy