Letošní přílet k Marsu už mají za sebou stroje vesmírných agentur Spojených arabských emirátů i Číny, ve čtvrtek se k nim připojil i Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA). Přílet jeho zařízení však byl jiný než u předchozích dvou. Na oběžné dráze se nezastavoval, ale šel rovnou na přistání. Potvrzení o úspěchu přišlo pět minut před 22. hodinou, krátce poté dorazil i první snímek. Další snímky najdete zde.
První snímek pořízený sondou Perseverance z povrchu Marsu.
„Nejkrizovější část celé mise začne při rychlosti 5,9 km/s (21 240 km/h – pozn. red.) vstupem do horních vrstev atmosféry Marsu. V tomto okamžiku vyšle sonda inženýrům na Zemi zprávu o tom, že byl zaznamenán kontakt s atmosférou planety,“ popisival dříve počáteční fázi přistání Milan Halousek, který je předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti.
„Po vstupu do horních vrstev atmosféry Marsu se tepelný štít, chránící hlavní sondu, rozžhaví až na 2 100 °C. Po dostatečném aerodynamickém zbrzdění, trvajícím zhruba čtyři minuty, kdy sonda ztratí až devadesát procent rychlosti, dojde ve výšce přibližně jedenácti kilometrů nad povrchem k otevření padáku a odhození již nepotřebného tepelného štítu. Pod ním se aktivují přistávací radar a kamera, které budou řídit poslední fázi cesty,“ popisuje další část přistání Halousek.
Ilustrace přistání vozítka Perseverance na Marsu.
Takto sonda putovala řídkou atmosférou Marsu s 95% obsahem oxidu uhličitého asi dvě minuty, než nastal čas na odpojení speciálního raketového modulu, který provedl poslední fázi vysazení. Je označován jako Nebeský jeřáb a je vybaven osmi raketovými motory, které mu pomohly pomalu se přiblížit k marsovskému povrchu.
„V poslední minutě letu tento létající jeřáb položí opatrně sondu, s již rozvinutými podvozkovými koly a spuštěnou na dlouhých nylonových lanech, do plánovaného místa přistání a sám odletí do bezpečné vzdálenosti, kde se neřízeně zřítí na povrch,“ popisuje fázi vysazení pojízdné laboratoře Perseverance (Vytrvalost) předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Přistání na Marsu není nic jednoduchého. Historie dobývání Marsu je doslova lemována troskami sond, které k planetě nikdy nedoletěly nebo se k ní dostaly už jen jako bezcenné kusy železa. Více o dobývání Marsu zde.
Že se vše podařilo, se NASA a my s ní dozvěděli až zhruba po dvanácti minutách od doby, kdy marsovské vozítko odeslalo zprávu o svém stavu. Tak dlouho trvá cesta signálu od Marsu k Zemi. V podstatě tak dorazila zpráva o tom, že sonda vstoupila do atmosféry, až pět minut poté, co již byla Perseverance na povrchu.
I’m safe on Mars. Perseverance will get you anywhere.
#CountdownToMars
Celý časový harmonogram přistání shrnul do přehledné tabulky Michal Václavík z České kosmické kanceláře:
Časový harmonogram přistání vozítka Perseverance na Marsu.
Stejný způsob přistání si již NASA vyzkoušela, když na Mars posílala předchozí stroj, který se jmenuje Curiosity. Tento jeřáb však bude mít vyspělejší systém TRN (Terrain Relative Navigation), který bude vyhodnocovat terén pod sebou a navede jeřáb nad místo mimo nebezpečné útesy, velké balvany a písečné pasti, přes něž by bylo obtížné přejet.
Delta kráteru Jezero na Marsu
Pro přistání bylo vybráno místo v oblasti jejiž dominantou je kráter Jezero, který je pojmenován podle jednoho města v Bosně a Hercegovině. Právě tento 49kilometrový marsovský kráter skýtá ve své deltě zmíněná tři úskalí, která by mohla pohyb nebo přistání zařízení komplikovat. Místo bylo vybráno i proto, že bylo dříve opravdu jezerem plným vody.
Američané se na 480 milionů kilometrů dlouhou cestu vydali 30. července. Kosmická loď nesoucí pojízdnou laboratoř opustila Zemi rychlostí asi 39 600 km/h. Během cesty k Marsu měli inženýři několik příležitostí upravit dráhu letu, aby se optimalizovala rychlost a směr pro přiblížení k Marsu. K prvnímu vylepšení dráhy letu kosmické lodi došlo asi patnáct dní po startu. Poslední tři změny jsou vyhrazeny pro dobu bezprostředně před příletem.
30. července 2020 |
Hledání vody i života
Šestikolový rover Perseverance je zatím největší a nejsofistikovanější prostředek pro průzkum Marsu. Je vybaven několika přístroji, senzory a kamerovými systémy, jimiž lze na dálku analyzovat povrch planety.
Je velmi podobný „sesterskému“ vozítku Curiosity, dočkal se ovšem několika vylepšení právě na základě zkušeností s předchozím strojem. Má například robustnější kola, která se u Curiosity během pobytu poškodila, a také silnější „karosérii“. Bude také vybaven podpovrchovým radarem struktur planety RIMFAX, který Curiosity neměla.
Celkem má vědecká laboratoř sedm vědeckých přístrojů. „Ty jsou určené pro chemickou analýzu, měření teploty, rychlosti a směru větru, velikosti a tvaru prachových částic, ověření technologií produkce kyslíku z atmosférického oxidu uhličitého, pořizování panoramatických snímků a hledání organických sloučenin,“ vypočítává Milan Halousek.
Konkrétně tak má Perseverance kamerový systém Mastcam-Z se zoomem, který umí pořizovat i panoramatické a spektroskopické snímky. Nové zařízení SuperCam, které dokáže díky chemickému a mineralogickému rozboru zjistit organické látky v povrchových horninách, zatímco přístroj PIXL bude na povrchu Marsu pátrat po chemických prvcích. Složení vzorků půdy a možný obsah organických látek bude zkoumat i zařízení SHERLOC.
Důležitým aparátem pro budoucí lidské výpravy je MOXIE - má zkoušet výrobu kyslíku z atmosféry Marsu, kterou tvoří oxid uhličitý. Ve výbavě bude i svého druhu „meteorologická stanice“ MEDA, jež bude zaznamenávat údaje o prostředí v okolí vozítka, jako jsou teplota, vlhkost, velikost a tvar prachových částic a rychlost a směr větru. Geologické podloží má pomocí radaru probádat již zmíněný přístroj RIMFAX.
 |
Nový robotický výzkumník má hmotnost přibližně kolem jedné tuny, při velikosti středně velkého osobního automobilu.
Energii bude stejně jako v případě Curiosity dodávat přirozený rozpad radioaktivního materiálu v izotopovém termoelektrickém generátoru vozítka. Celkem se jedná zhruba o 4,8 kilogramů oxidu plutoničitého. K ukládání energie slouží dvě lithium-iontové dobíjecí baterie.
Hlavním cílem expedice je podle vědce NASA Kennetha Williforda hledání známek života jiným způsobem, než je úřad doposud zkoumal.
„Hovořím o rozdílu oproti programu Viking z roku 1976. Tehdy NASA hledala současný život, který na Marsu existoval nebo nedávno zemřel. Zatímco teď se mise zaměřuje na život, který na Marsu mohl být miliardy let zpět,“ vysvětlil Williford.
Vedle tohoto pátrání po známkách minulého mikrobiálního života bude cílem pojízdné laboratoře i příprava na budoucí lety astronautů. Bude tak sondovat, zda se někde pod povrchem Marsu nenacházejí případná ložiska vody nebo zkoumat klima a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi. Ty mohou sloužit také jako určitá konzerva marsovského prostředí, než do něj lidé při své návštěvě zanesou vzorky mikrobiálního života ze Země.
Na palubě stroje je i čip se jmény 10 932 295 lidí z celého světa lidí, kteří v roce 2019 vyplnili příslušný formulář. Pokud jste sledovali naše stránky, mohli jste tak učinit i vy.
A samozřejmě bude stroj pořizovat i snímky okolí. Bude k tomu mít pomocníka, který spolu s ním na čtvrtou planetu Sluneční soustavy dorazí. Je to malý dron nazvaný Ingenuity (Důvtip). Tato helikoptérka se bude muset vypořádat s výrazně řidší atmosférou a případnými prachovými bouřemi, které létání výrazně omezují. I proto bude stroj ve vzduchu vždy jen několik minut a bude zkoumat okolí pojízdné laboratoře.
K letu mu slouží dvojité protiběžné čepelky, které se budou muset otáčet rychlostí 3 000 otáček za minutu. To je zhruba desetinásobek rychlosti otáčení vrtulí na Zemi. Ingenuity má tělo vyrobené z uhlíkových vláken a jeho hmotnost je necelé dva kilogramy.
V současné době na Marsu bádají dvě robotická zařízení NASA – vozítko Curiosity (od roku 2012) a stacionární sonda InSight (od roku 2018). Průzkum Marsu z oběžné dráhy zároveň provádí šest starších sond a od února dvě nové, z toho tři vyslala NASA. Evropská kosmická agentura (ESA) má u Marsu dvě sondy, z nichž jedna je její společný projekt s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos.
Jednu sondu má na oběžné dráze Marsu také Indie a nyní Spojené arabské emiráty a Čína. Ta se také chystá na povrch vysadit vlastní vozítko, ale to bude až zhruba za tři měsíce.
24. května 2019 |
Náklady na celý projekt Perseverance se mají pohybovat kolem 1,9 miliardy dolarů (43,3 miliardy korun). Na první pohled nejde o nic levného, nicméně je to přibližně o 600 milionů dolarů méně než prostředky vynaložené na misi Curiosity.
Aktualizováno: Doplnili jsme informaci o přistání
