MiG-29 byl nejvýkonnější stíhačkou čs. letectva, Češi ho ale brzy zavrhli

Služba letounů MiG-29 u letectva československé armády byla krátká, a to z důvodu rozdělení republiky na dva samostatné státy. Související dělbou majetku se typ následně ocitl ve výzbroji obou nástupnických armád. Zatímco armáda česká se devětadvacítek brzy zbavila, tak slovenská postupovala přesně naopak.

V polovině osmdesátých let se rozhodovalo o zařazení stíhaček tzv. čtvrté generace do výzbroje tehdejší Československé lidové armády (ČSLA). Od Sovětského svazu, jako jediného možného dodavatele takové výzbroje pro státy Varšavské smlouvy, jsme mohli nakoupit buď stroje MiG-29 nebo Su-27.

Zatímco Su-27 představoval stroj o poznání pokročilejší a po některých stránkách výkonnější, tak devizou MiG-29 zase byla nižší pořizovací cena a provozní náklady (levnější provoz samozřejmě v porovnání se Su-27, obecně ho za žádného šetřílka považovat nemůžeme). Nebylo tedy co řešit, zelenou dostal MiG-29.

Zrealizovat se podařilo kontrakt v objemu dvaceti strojů, z toho bylo osmnáct klasických jednomístných MiG-29A a dva cvičné dvoumístné MiG-29UB. Dodávky letounů proběhly od dubna 1989 do června 1990 a jejich uživatelem se stal 11. stíhací letecký pluk (11. slp) z 3. divize protivzdušné obrany státu (3. dPVOS).

Jediným uživatelem stíhacích letounů MiG-29 v Československu byl 11. stíhací letecký pluk. Fotka prozrazuje pár zajímavostí: někoho může zarazit tvarová nejednotnost barevných polí kamufláže, naopak každého by mělo zarazit natočení výsostných znaků. Výsostné znaky se na naše MiGy-29 nanášely už u výrobce (u předchozích typů se to zpravidla řešilo až u nás po dodávce), tak jim to trochu uklouzlo – zkrátka došlo k částečnému nejednotnému natočení kolem středu (osa znaku daná rozhraním červené a bílé barvy není rovnoběžná s podélnou osou letadla), ale základní orientaci modrá vpřed a červená k trupu (resp. dolu) ctili.

Mezitím přišel listopad 1989 a v této souvislosti již k dalším plánovaným nákupům letounů pro československou armádu nedošlo. Podle původních plánů měla totiž československá armáda disponovat v roce 1995 celkem 68 letouny MiG-29, konkrétně 60 MiG-29A a osmi cvičnými MiG-29UB.

Těmi by u PVOS vedle již zmíněného 11. slp disponoval také 8. stíhací letecký pluk (8. slp) z 2. divize protivzdušné obrany státu (2. dPVOS), u obou by se nacházelo po 24 strojích MiG-29A a třech strojích MiG-29UB, tzn. vždy u dvou letek pluku.

Třetím uživatelem dle nerealizovaných plánů měl být s dvanácti MiGy-29A a dvěma MiGy-29UB 9. stíhací letecký pluk (9. slp) z 1. stíhací letecké divize (1. sld) 10. letecké armády (10. LA) tzv frontového letectva. U 9. slp to s nejmodernějšími migy vycházelo na výzbroj jedné letky. Čísel vojenských útvarů se nelekejme, československé letectvo v té době mělo sice stovky letadel, ale kromě 10. LA žádnou jinou „LA“ nemělo.

Služba MiG-29 v Československu a ČR

Ještě před obdržením prvních MiGů-29 poslala ČSLA do Sovětského svazu personál k přeškolení na tento typ. Tříměsíčního přeškolovacího výcviku, který byl zahájen 9. ledna 1989, se účastnilo patnáct pilotů a šedesát techniků všech potřebných odborností (motoráři, drakaři atd.).

K přeškolení na MiG-29 bylo vybíráno pouze z pilotů 1. třídy, kteří měli nalétáno minimálně 450 hodin na proudových strojích - na cvičných L-29 a L-39 a především na některém z „nadzvuků“, na němž si tu první třídu vylétali.

MiG-29 je sice k pilotovi vlídnější než MiG-21 nebo MiG-23, ale požadavek na špičkovou úroveň vybraných pilotů se odvíjela od vyšší ceny letounu, jehož havárie by hodně zamrzela i z pohledu materiálního. Podle generála Miroslava Vacka nás přišel MiG-29 při nákupu na 160 milionů korun za kus (včetně výzbroje v objemu šesti palebných průměrů), zatímco MiG-23 o deset let dříve na 80 milionů korun za kus (pozor, nelze porovnávat absolutní hodnoty tehdejších finančních částek s dnešní dobou - navzdory pohledu dnešní optikou se nejednalo o žádný pakatel ).

Skupinu přeškolovaných pilotů vedl podplukovník Václav Vašek, který se stal nejznámějším československým pilotem MiGu-29. Jeho pilotní umění prezentované na řadě leteckých dnů budilo obdiv i v zahraničí. Svou kariéru potom ukončil u letectva AČR v roce 1994 v hodnosti plukovníka, a to z vlastního rozhodnutí po neshodách s ministrem obrany Antonínem Baudyšem.

Dodávka osmnácti letounů MiG-29A a dvou MiG-29UB do Žatce, kde 11. slp působil, proběhla v následujících dnech: nejprve přiletěl 10. dubna 1989 jeden MiG-29UB, 27. a 28. června to bylo po čtyřech strojích MiG-29A, 1. července následoval druhý MiG-29UB, další stroje MiG-29A přiletěly 11. ledna 1990 a posledních šest 17. dubna 1990. Už na jaře 1989 v rámci tohoto přezbrojování předal 11. slp své MiGy-23MF (a cvičný MiG-23U) do Českých Budějovic 1. stíhacímu leteckému pluku (u druhé a třetí letky zůstaly 11. slp MiGy-21PFM a cvičné MiGy-21US; a dále také L-29, L-39C a L-39ZA rozmístěné porůznu u všech tří letek)

V roce 1990 se u 11. slp přeškolili na naši nejmodernější stíhačku další piloti. V květnu toho roku obdržel pluk čestný název „Invazní“ (myšleno samozřejmě v souvislosti s invazí v červnu 1944, kterou podporovaly i čs. stíhací perutě RAF) a v polovině roku byl zařazen do hotovostního systému PVOS.

MiG-29 československého letectva v roce 1991 ve Fairfordu ve Velké Británii

Veřejnosti se MiG-29 s československými výsostnými znaky poprvé představil 8. září 1990 na XIX. leteckém dni s Květy v Prostějově, kam se přihnal se strojem trupového čísla 4012 již vzpomenutý podplukovník Václav Vašek. Kdo to vystoupení viděl, si potom musel ťukat na čelo, když někteří „experti“ tvrdili, že se MiG-29 nad republikou neotočí.

Československé MiGy-29 často vystupovaly i v zahraničí. Naši letci se s nimi taktéž účastnili, teď již vyloženě přátelských setkání se stíhači západních států. Vyznamenáním pro 1. letku 11. slp bylo, když se zařadila jako čestný člen do elitního klubu tzv. tygřích letek (NTA – NATO Tiger Association), z leteckých jednotek bývalé Varšavské smlouvy byla v NTA první.

Jenže přišel rok 1992, v jehož druhé polovině se realizovalo dělení majetku československé armády kvůli plánovanému rozdělení federativní republiky na dvě republiky zcela samostatné k 1. lednu 1993. S tím přišlo i jejich vyřazení ze systému PVOS.

2 x MiG-29 a Tu-154 československého letectva a F-16 nizozemského královského letectva, rok 1992

MiG-29 slovenského letectva a F-16 nizozemského královského letectva, rok 1999

Obecně se majetek dělil v poměru 2:1 ve prospěch České republiky, což zase vyplývalo z poměru počtu obyvatel. U MiGů-29 však došlo k dělení v poměru 1:1 (tzn. devět MiGů-29A a jeden MiG-29UB pro každou stranu).

Naproti tomu MiGy-23 zůstaly všechny u nás, protože o ně neměla slovenská strana zájem. Ony ty třiadvacítky v podstatě nepředstavovaly ani žádnou výhru pro českou stranu, ale zkrátka tady byly, tak tu taky zůstaly. Situace v Československu byla taková, že bojové letecké pluky a jejich základny se nacházely zpravidla u nás, což znamenalo pro vznikající slovenské letectvo také problémy.

K tomu poměru dělení je třeba poznamenat, že ani v řadě dalších případů to nevyšlo, ale tam to zkrátka nebylo technicky možné provést. Například transportních Antonovů An-12 mělo Československo pouze dva kusy, takže i zde to bylo 1:1. Nebo jediný fotogrametrický An-30FG zůstal v ČR, stejně tak stařičký solitér stejného určení Il-14FG. A dalších menších či větších odchylek (od základního poměru 2:1) by se našla celá řada.

Často se zdůrazňuje, že z MiGů-29 šly na Slovensko ty lepší, myšleno zachovalejší exempláře. Ale to nemá smysl řešit a nakonec to bylo i dobře, protože už v době dělení někteří činovníci z české strany počítali s tím, že se těchto strojů co nejdříve zbaví. Na druhé straně Slováci s nimi výhledově počítali jako s nosným typem ve výzbroji svého letectva.

Za rozhodnutí zbavit se MiGů-29 by snad nikdo nikomu uši netrhal, za stávajících podmínek se jednalo o pro nás v podstatě neperspektivní typ. Jednak ho bylo málo kusů a o to více potom i vycházely jejich jednotkové provozní náklady.

Naopak Slováci si ke svým devětadvacítkám pořídili ještě další kusy z Ruska v rámci vyrovnání dluhů ještě z dob společného státu, ale i tento způsob řešení situace letectva se později ukázal poněkud nešťastným. Následné finanční náklady spojené s modernizací a nakonec i provozem těchto strojů (letová hodina vyjde dráž než u gripenů AČR) byly a jsou nemalé.

K deseti slovenským devětadvacítkám získaným při dělení majetku v roce 1992 později tedy přibylo ještě dalších čtrnáct kusů (dvanáct MiG-29A a dva MiG-29UB). Kvůli získání kompatibility se systémy NATO se v letech 2005 až 2007 modernizovaly prakticky všechny v té době letuschopné stroje, tj. deset jednomístných a dva dvoumístné, na verze MiG-29AS a MiG-29UBS. A dnes má slovenské letectvo ve službě maximálně sedm devětadvacítek dvoumístných a dvě jednomístné.

Rušení leteckých jednotek AČR nabralo hned v sezóně 1993/94 dynamiku a neušetřilo ani 11. slp. Letadla MiG-29 putovala do Českých Budějovic ke druhé letce 1. slp, kde byl jejich provoz v polovině roku 1994 oficiálně ukončen. Nedlouho předtím ještě tento typ prokázal své kvality při cvičném souboji se stíhačkou Mirage 2000C, když do Budějovic přiletěli na návštěvu francouzští letci.

MiG-29 a dva MiGy-23 českého letectva, vpředu Tornado Královského letectva

Potom už stroje jen čekaly, co se s nimi bude dít dál (občasný vzlet, aby nezarostly v úlech, nepočítáme). Ale to už se i 1. slp poroučel do „věčného systému PVO“. 

Nakonec došlo k výměnnému obchodu s Polskem - MiGy-29 za víceúčelové vrtulníky PZL W-3A Sokol (zde je opět třeba podotknout, že ty vrtulníky nejsou zdaleka taková hrůza, jak je občas také někdo zhodnotí). 

Původně se hovořilo o dvaceti vrtulnících za deset migů, nakonec se však vyjednal kontrakt v objemu jedenácti vrtulníků. Finančně vyčíslená hodnota českého zboží více než dvojnásobně převyšovala hodnotu opačným směrem mířícího zboží polského. Ale ani na polské straně negeneroval tento obchod u některých odborníků nadšení, opět kvůli neperspektivnosti typu u armády orientující se na západ. Naopak vyloženým nadšením oplývala firma Zenit, která za tučnou odměnu obchod zprostředkovala.

České stíhací letectvo nadále upadalo a dlouhou dobu hledělo do nejisté budoucnosti rozplývající se po celém obzoru. Navíc už před rokem 1995 byla promarněna šance na modernizaci, když ušetřené finance, které se objevily na hromádce následkem rušení leteckých jednotek a základen, byly „darovány“ státnímu rozpočtu. To by se z toho jeden katapultoval.

Návrat jednoho šťastlivce

V roce 2015 získal Vojenský historický ústav Praha pro své kbelské muzeum jeden z původních MiGů-29 z výzbroje bývalé československé armády. Stalo se tak výměnou se slovenskou stranou za bombardér Iljušin Il-28 z 50. let , kterých máme na rozdávání.

Konkrétně se jedná o MiG-29A trupového čísla 8003. Výrobní linku tento stroj opustil 14. června 1989, ze Sovětského svazu přiletěl do Žatce 27. června a do výzbroje 11. slp. oficiálně vstoupil 4. srpna. Při dělení republiky o tři roky později putoval 30. října 1992 na Slovensko, kde ho krátce používala 81. samostatná stíhací letka, následně 1. stíhací letecký pluk a nakonec 31. stíhací letecké křídlo (jak se útvar postupně transformoval) na základně Sliač.

Sovětský proudový stíhací letoun Mig-29 ve výzbroji československého letectva

Služba stroje číslo „8003“ v řadách slovenského letectva se završila v únoru 1995, potom byl dlouhá léta uskladněn a v roce 2012 skončil na tři roky ve sbírkách VHÚ Bratislava v jeho Vojenském historickém muzeum v Piešťanech. A potom, jak již víme, zamířil do České republiky.

„Je to pro Vojenský historický ústav Praha skutečně mimořádný okamžik a mimořádný zisk,“ řekl při jeho zařazení do sbírek VHÚ Praha jeho ředitel, plukovník Aleš Knížek. „V našich sbírkách máme širokou paletu stíhacích letadel mig, které sloužily v československé armádě. Od legendárního stroje MiG-15, přes MiG-17, MiG-19 až po početný soubor slavných stíhaček MiG-21. Disponujeme také několika variantami letadla MiG-23. Stále nám ale chyběl ten poslední dílek celé řady, tedy MiG-29. Nyní ho máme a tím je celý soubor již kompletní. Je to skutečně mimořádná sbírková kolekce, která reprezentuje celé půlstoletí nejen z hlediska historie naší armády, ale i z hlediska konstrukčního, tedy vývoje letecké vojenské techniky ve 20. století.“

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Nyní startuje naposledy

v diskusi jsou 2 příspěvky

28. března 2024  15:36

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 33 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...