V roce 2014 rozhodlo ruské ministerstva obrany o modernizaci strategických bombardérů Tu-160. Letoun má dostat nové systémy avionické, navigační, komunikační i zbraňové. Součástí „upgradu“ má být i nová raketová výzbroj a nové motory.
První let prototypu Tu-160M, ještě s původními motory, se uskutečnil v únoru minulého roku. V listopadu 2020 pak následoval let s jedním modernizovaným motorem NK-32-02. Ty mají zvýšit dolet stroje údajně o tisíc kilometrů. Zkoušky se prováděly na modernizovaném Tu-160. První let zcela nového Tu-160M se očekává v letošním roce, jeho předávka ruskému letectvu na konci roku 2022.
Současně společnost NPO Mašinostrojenija, patřící pod korporaci Taktické raketové zbraně (KTRV), vyvíjí pro Tu-160M novou střelu vzduch-země s plochou dráhou letu „Produkt 506“. Nyní strategické raketové nosiče Tu-160 a Tu-95MS nesou zejména střely Ch-101 (Produkt 504) a Ch-102 (s termonukleární hlavicí). Utajovaná střela Produkt 506 má výrazně překonávat dolet Ch-101/102.
Dodávka 10 nových Tu-160M má proběhnout do roku 2027 při jednotkové ceně přes 15 miliard rublů (při současném kurzu 4,3 miliardy Kč). Současně na standard „M“ KAZ vylepší všech 15 sloužících bombardérů Tu-160 (minimálně čtyři jsou verze Tu-160M1).
Vývoj a výroba Tu-160M ovšem neprobíhá hladce, a to ještě řečeno kulantně. Problém je především v Kazaňském leteckém závodu Gorbunova (KAZ), patřícím společnosti Tupolev. Právě tam má probíhat jak modernizace, tak výroba nových bombardérů.
Sovětský odkaz ruskému průmyslu
V únoru ruská média přinesla informace o pokutě ve výši 5,5 miliardy rublů (1,59 miliardy Kč; 60 milionů eur) pro Tupolev kvůli zpožděním v programu modernizace. Žádost byla předložena k posouzení Moskevskému rozhodčímu soudu. Dodejme, že ruské ministerstvo obrany vymáhá soudně peníze po firmě Tupolev minimálně ve dvou dalších případech. Tisková služba společnosti Tupolev odmítla průběh soudu komentovat.
Podle zpravodajské agentury Interfax je problémem zejména začlenění nově vyvinuté střely Produkt 506 do Tu-160M. Zdá má problémy i samotná výroba Tu-160M, není známo.
Zda je továrna KAZ schopna dokončit vývoj a výrobu nových Tu-160M, je otevřená otázka (stejně jako zda firma Kuzněcov dokáže sériově vyrábět motory NK-32-02). Zpravodajský portál Bizněs Online v Tatarstánu o situaci v továrně přinesl již celou sérií investigativní článků, které nevyznívají příliš optimisticky. V říjnu 2020 například portál informoval o „příkazu z Moskvy“ snížit počet zaměstnanců KAZ o 10 %.
V průběhu roku 2021 KAZ přejde pod státní koncern Rostec. Již na začátku minulého roku Anatolij Serďjukov, průmyslový ředitel Rostecu, hrozil vyhazovem nadbytečných zaměstnanců. Podle portálu Bizněs Online KAZ zaměstnává 4 500 kmenových a 1 500 externích dělníků, 1 700 technických pracovníků a 500 manažerů. Celkově jde o 8 000 lidí, takže propouštění se týká 800 z nich.
Důvod vyhazovu je prostý. KAZ je obří podnik postavený pro megalomanskou zbrojní výrobu Sovětského svazu. Problémy s naddimenzovanou výrobou a počty zaměstnanců se nikdy nevyřešily. To neplatí pro společnost KAZ.
„Kolem závodu se šíří nejrůznější zvěsti, každý se bojí o svou práci, boj o místo trvá,“ cituje Bizněs Online svůj nejmenovaný zdroj přímo z továrny KAZ. „Celková nervozita a psychóza. Obyčejným dělníkům ve skutečnosti nic neříkají, pouze shromáždí vedoucí šéfy a něco jim vysvětlí. Poté oznámí svým podřízeným, že asi 10 procent lidí musí být vyhozeno. Například v dílně, která opravuje a modernizuje Tu-22M3, jde o 50 lidí. Kdo podá žádost hned, dostane odstupné 2,5 násobek platu. Odchod se sice týká pomocných pracovníků a lidí nad 65 let, ale nikdo si není jistý. To vše je oznámeno ústně – jako v novinách.“
Tisková služba KAZ tyto zvěsti dementovala. Podnik má podle vyjádření dost objednávek, aby si mohl udržet všechny zaměstnance.
Montážní linka Tu-160M v roce 2015
Není to poprvé
Bizněs Online svým dlouholetým zdrojům věří a píše, že něco podobného se stalo v roce 2019 ve Voroněžském výrobním závodě (VASO, výrobce Il-112V). Poté, co do ruského tisku pronikly zprávy o propouštění z VASO, šéfové závodu vše popřeli. Mezitím výrobní dělníci i technici začali informovat o probíhajícím propouštění. Tisková služba opět vše popřela.
Nicméně pokud má KAZ přežít a přejít na kusovou výrobu a modernizaci bojových letadel Tu-22M3 a Tu-160, restrukturalizace a odprodej nepotřebného majetku a propouštění jsou zřejmě nevyhnutelné.
Podle Bizněs Online závod nyní zvládá ročně opravovat pouze tři až čtyři Tu-22M3, Tu-160 nebo Tu-214. Dále ročně staví jedno speciální Tu-214 a vyrábí ocasní aerodynamické plochy pro Il-214. Pak se samozřejmě musí počítat s modernizací 15 Tu-160 a stavbou 10 nových Tu-160M. Pro podobnou kusovou výrobu ale není nutné zaměstnávat 8 000 lidí.
Navíc zatím nemáme žádné nové zprávy o modernizaci 30 Tu-22M3 na standard Tu-22M3M. Oproti plánům na konci minulého roku nezačaly státní testy Tu-22M3M a KAZ nemá žádné výrobní smlouvy. Další plány jsou nejisté, jako je například vývoj a výroba protiponorkové verze Tu-214 – to si vyžádá vývoj prakticky nového letadla.
Rostec hodlá propouštět lidí nejen z KAZ a VASO, ale také z uljanovské Aviastar-SP (An-124, Il-76, Tu-204). Naopak Komsomolský letecký závod (KnAAZ), výrobce Su-35S, Su-57 nebo Superjet 100, je v dobré kondici.
Dlouhé hledání
Rozdíl mezi KnAAZ a dalšími podniky je v jiné výrobní kultuře. Portál Bizněs Online na základě informací od Romana Gusarova, šéfredaktora ruského leteckého portálu Avia.ru, napsal: „Expert uvedl jako příklad závod Aviakor v Samaře. Jeden z tamních mladých šéfů začal chápat důvody vysokých výrobních nákladů a příliš dlouhého výrobního cyklu (například jedny dveře se vyráběly rok a půl). Ukázalo se, že jde o špatnou organizaci práce: lidé většinou chodí do skladů hledat materiály a nástroje.“
„Na rozdíl od stejného závodu v Komsomolsku,“ uvedl Gusarov. „Tamní speciální služba připravuje každého pracovníka na úkol směny, zajišťuje materiály a nástroje. To vše je uloženo v zásuvkách průmyslových skříní. Proto se v relativně malé dílně vyrábí 40 superjetů ročně. Kazaň, Uljanovsk, Voroněž o něčem podobném nikdy nesnily.“
Rezervy jsou podle něj ohromné: „Pokud koupíte minitraktor pro údržbáře místo lopaty, pravděpodobně dokončí práci za hodinu místo celého dne a nahradí deset lidí. Něco podobného platí i zde [v KAZ]. Vždyť v Boeingu neumývají podlahy hadrem! Podlahy musí být perfektní – rovnoměrné, čisté, bez oleje. Tady je optimalizace. Ale to už je o kultuře výroby,“ uvádí Gusarov.
Znamení pro budoucnost?
Proč tak široký vhled do ruského průmyslu? Je třeba si stále uvědomovat, že mediální adorace technologických demonstrátorů ruských zbraní (letadla, obrněná vozidla…) neodrážejí realitu. Demonstrátor a sériový produkt jsou dvě různé věci. Ve skutečnosti je mnohem jednoduší a rychlejší začít vývoj a postavit demonstrátor, než od demonstrátoru přejít k sériové výrobě technologicky vyzrálého a komplexně otestovaného produktu.
Pokud se podíváme na celkovou kondici firmy Tupolev a továrny KAZ, existují také „důvodné pochyby“ o schopnostech konstrukční kanceláře Tupolev vyvinout a továrny KAZ postavit nový strategický bombardér PAK DA. Nemluvě o tom, že první demonstrátor nebo prototyp PAK DA má vzlétnout již v roce 2023.
Andrej Frolov, expert Ruské rady pro mezinárodní záležitosti, k tomu říká: „Mám pocit, že PAK DA nebude. Zaprvé panují pochybnosti ohledně kapacit konstrukční kanceláře Tupolev. Zadruhé, je to velmi drahé. Výstavba dílen přijde na desítky miliard.“
Frolov připomíná případ stíhačky Su-57. Ta není o nic komplikovanější, technicky navazuje na předchozí typy a výrobci se podařilo vytvořit síť spolupracujících firem. Naproti tomu PAK DA se musí postavit od nuly.
Ruskému státu navíc dochází peníze, rozpočet na obranu klesá. PAK DA by neměl být jako Tu-160 vyroben z hliníku, nové materiály se musí také vyvinout a výrobně zvládnout. Otázkou je, zda je PAK DA vůbec zapotřebí: mít současně tři strategické bombardéry je příliš mnoho.“
Portál Bizněs Online ale také ocitoval svůj zdroj z ruského ministerstva obrany, který s takovými závěry nesouhlasí. Podle zdroje se již vyrábí drak demonstrátoru PAK DA, Kuzněcov začne letos testovat nové motory a avionika dorazí na konci roku 2021.
PAK DA má být také dvakrát levnější než Tu-160M. Dvoumotorový letoun bude podzvukový a bude využívat zbraně velmi dlouhého dosahu. Stroj má také nahradit všechny tři bombardéry Tu-22M3, Tu-95, Tu-160, jejichž životnost nelze prodlužovat donekonečna.
Text byl převzat z webu Armádní noviny. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
