Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vesmír dostal příkazem. A pak ho Karel Pacner dokázal snést na zem

  13:51
Novináři a spisovateli Karlu Pacnerovi se stala osudnou síla, o jejímž překonávání celý život psal: zemská gravitace. Na začátku dubna 2021 doma upadl a zlomil si krček. Byť operace podle všeho proběhla úspěšně, Karel Pacner zemřel v nemocnici 7. dubna.

Karel Pacner v muzeu (Enregija K2) | foto: Karel Pacner - archiv

Ke svému životnímu povolání se Karel Pacner dostal tak trochu příkazem shora. Přestože se během své novinářské a literární praxe věnoval prakticky výhradně vědě, nebyla to původně jeho první volba.

Když v roce 1959 nastoupil do redakce Mladé fronty, chtěl se mnohem spíše věnovat něčemu jinému: „Do té doby jsem hodně psal o filmu – rozhovory, reportáže, občas taky recenzi. Ve skrytu duše jsem doufal, že skončím v oddělení kultury,“ napsal sám Karel Pacner později.

Dopadlo to ovšem celé úplně jinak. Šéfredaktor Ivo Kalvínský ho poslal na tehdy jediné volné místo v tzv. „oddělení propagandy“, kde měl psát o vědě. Kalvínský pak mladého Karla Pacnera nasměroval dále do oblasti, která se pro Pacnera stala stěžejní, tedy ke kosmonautice. Šéfredaktor tušil dobře, ovšem měl smůlu, že jím vybraný redaktor tu snad nejdůležitější událost, první start člověka do vesmíru, prožil na vojně a ještě v nemocnici.

V Mladé frontě tak začala vznikat pravidelná stránka o kosmonautice, která postupně přerostla ve stále zasvěcenější texty. Karel Pacner rád uznával, že na tom měla zásluhu celá řada dalších lidí. V první řadě Antonín Vítek, který sice v té době působil z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, ale po dlouhá desetiletí byl jedním ze znalců světové kosmonautiky v Československu. Vítek stál také u založení českého klubu příznivců kosmonautiky SPACE. Vzhledem k době, kdy vznikl, zkratka byla oficiálně označována jako „Spolek pracovníků v astronautice“.

Rozhovor Jurije Gagarina a Karla Pacnera. "Jurije Gagarina jsem litoval. Když jsem s ním v létě 1966 dělal v Karlových Varech rozhovor, seděl přede mnou uštvaný člověk, který mechanicky – jakoby naučeně – odpovídal na mé otázky. Bez úsměvu a bez zájmu, jenom tím plnil svou povinnost, kterou mu někdo z nadřízených zařadil do programu. Byl v Československu na dovolené, ale místo odpočinku ho nejrůznější funkcionáři honili po besedách v továrnách a úřadech, na obědy a večeře."

Léta spisovatelská

Karel Pacner si k novinařině brzy přibral také psaní knih, které se během dob socialismu staly vzácným oknem do světa za hranice nejen naší země, ale také samotné planety Země. První z nich byla kniha Na obou březích vesmíru, ve které se snažil přiblížit čtenářům svět kosmonautiky ze zdrojů, které byly pro běžného čtenáře nedostupné, tedy různých periodik z tehdejšího SSSR. Sám byl překvapený, kolik informací se takto dalo získat, když si člověk dal tu práci a čas, aby vše prošel.

Skutečnou popularitu mu ovšem získala kniha, kterou si skutečně z velké části vyběhal. V roce 1969 se mu totiž podařilo dostat se na start letu Apolla 11. Sám uznával, že měl veliké štěstí na termín. Husákovská normalizace redakci Mladé fronty tehdy ještě nezasáhla nijak tvrdě, takže stačilo, když cestu schválilo vedení podniku. Nebyl ještě zapotřebí souhlas od politických orgánů.

Ne že by schvalování bylo úplně jednoduché. Novinářská latina praví, že vyčerpala redakci cestovní diety na kvartál. Cesta to byla ve své době pro československého novináře skutečně jedinečná, trvala tři týdny. „Vymyslel jsem si trasu Washington – Melbourne na Floridě – Houston – Santa Fe – Huntsville – New York. Na Floridě je kosmodrom, v Houstonu řídící středisko, ze Santa Fe si zajedu do Los Alamos, kde se za války vyvíjela první atomová bomba, a v Huntsvillu stavěl von Braun raketu Saturn 5,“ vzpomínal Karel Pacner.

Výsledky ovšem stály za to. Čtenářům Mladé fronty se díky tomu dostala do rukou série unikátních reportáží, která později přerostla v knihu s názvem … velký skok pro lidstvo. Vyprávění o letu Apolla 11. Jedna malá změna proti reportážím byla, že z textu musel zmizet Jiří Dientsbier, jenž mezitím dostal vyhazovat z Českého rozhlasu, pro který ještě v roce 1969 pracoval jako zpravodaj v USA.

Karel Pacner v Kennedyho vesmírném středisku, půl kilometru před soulodím Saturn 5-Apollo 11 den před startem.

Vzácné výlety za hranice normality

Kniha se stala ve své době v podstatě bestsellerem. Náklad prvního vydání z roku 1971 byl 24 tisíc výtisků a třebaže vyšla těsně před prázdninami, kdy knižní trh není nejživější, knihkupci ji rychle vyprodali. Albatros tehdy počítal podle autora s velkým dotiskem, ale z ministerstva kultury přišel pokyn, že náklad nesmí překročit 19 tisíc kusů. Ty se samozřejmě rychle rozprodaly.

Pacnerovy knihy se od té doby staly nezbytnou četbou pro každého fanouška vědy a techniky v Československu. Celkem jich napsal více než 40, vyšly ve více než 60 vydáních.

Sám za svou nejlepší knihu považoval druhé vydání dvoudílné knihy Kolumbové vesmíru, které vyšlo až po roce 2000 a do kterého tak bylo možné doplnit celou řadu informací dříve utajovaných či cenzurovaných.

Karel Pacner předvádí vesmírné pero i materiál z bajkonurského kráteru:

Láska druhá: špióni a vyzvědači

Zatímco do roku 1989 psal Karel Pacner téměř výhradně o vědě, a především kosmonautice, po sametové revoluci se mohl konečně svobodněji pustit do dalšího tématu, které ho zaujalo během krátkého pobytu v USA.

V roce 1969 si totiž na letišti v Dallasu koupil knihu, která se zabývala známým případem manželů Rosenbergovových, kteří byli v USA popraveni jako sovětští atomoví špioni. Kniha považovala jejich případ za justiční omyl, byť ve skutečnosti Rosenbergovi svým dílem opravdu přispěli k tomu, že se Sovětům podařilo jadernou zbraň okopírovat.

Karla Pacnera tehdy zaujalo, že kniha cituje celou řadu pramenů a děl v ČSSR nedostupných. Na základě odkazů z této knihy si začal objednávat ze Západu meziknihovní výměnnou službou v univerzitní knihovně další a další texty na toto téma. Normalizace mu tak umožnila věnovat se špionáži, ovšem jako soukromému hobby. Do novin o sovětské atomové špionáži psát nemohl.

Situace se změnila až po sametové revoluci, a Karel Pacner se pak s vervou pustil do nového tématu, třeba v seriálu (a pak knize) Československo ve zvláštních službách.

Byl to pro něj i způsob, jak se postarat, aby se nevrátila doba, ve které prožil většinu svého života. Pravda, nikdy se neocitl ve vězení, nepřišel ani o práci (i když k tomu párkrát zřejmě mnoho nechybělo), stejně jako ostatní obyvatelé „tábora mír“ se musel neustále hlídat, ohlížet a bát, zda nepřekročil některou z mnoha nezřetelných hranic mezi povoleným a nepovoleným. Strach, byť ne o život, patřil k životu a povolání.

Na rozdíl od řady dalších ovšem nepříjemnou dobu mnoha dalším zpříjemnil. Přinášel zprávy ze světa daleko za hranicí našich zkušenosti, které ukazovaly, co všechno dokázat lze. Sám o sobě říkal, že nikdy nebyl příliš zábavným společníkem, že spíš mlčel a poslouchal. Ale protože uměl poslouchat dobře a co zajímavého slyšel, neváhal předat dál, nakonec „zabavil“ doslova miliony lidí.

Novinář a publicista Karel Pacner

Těžko vybírat

Na stránkách Technetu můžete najít doslova stovky článků Karla Pacnera. My si pro vás dovolíme zopakovat malý výběr, který jsme sestavili k jeho 80. narozeninám v roce 2016.

Témata: Karel Pacner
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

v diskusi jsou 2 příspěvky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 21 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...