Letos jsme se sice nedočkali toho, že by Měsíc z našeho pohledu zakryl sluneční kotouč z větší části, přesto je tato událost v něčem poměrně unikátní. K zatmění totiž dochází kolem poledne, a to znamená, že je dobře viditelné i v zastavěných oblastech, protože se pohybuje vysoko nad obzorem. Podle astronomů bude takto vysoko položené zatmění Slunce opět viditelné až v roce 2179.
Tento úkaz se do Česka vrátil po šesti letech. Předchozí zatmění viditelné od nás bylo 20. března 2015 a na to další si počkáme jen rok. Zatmění Slunce se nám může jevit vzácné do chvíle, než se na něj podíváme globálně, z pohledu celé zeměkoule.
Ve světě je možné vidět různé druhy zatmění Slunce i několikrát do roka, výjimečnější je úplné zatmění Slunce. Jeho záběry z celého světa pořizuje s týmem specialistů astronom Miloslav Druckmüller.
20. února 2021 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvZakrytí pětiny Slunce
Vraťme se však k tomu aktuálnímu. Úkaz začal v Česku po 11:35 středoevropského letního času (SELČ), kdy se silueta Měsíce ve fázi novu začala „zakousávat“ do slunečního disku z horního pravého okraje. Na severozápadě Čech zakrývala podle astronoma Petra Horálka největší část slunečního průměru, dále na východ však zatmění začalo později a bylo menší.
Pozorovatel v Česku stojící na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky viděl Měsíc pomyslně zanořený 16,8 % hluboko do kotouče Slunce. Ze samotného povrchu Slunce pak zmizelo necelých 10 %, uvádí Martin Gembec ze serveru Astro.cz.
Jen pro srovnání, před šesti lety zakryl Měsíc téměř 75 procent slunečního kotouče.
Zatmění SlunceK zatmění Slunce dojde tehdy, když se mezi pozorovatele a Slunce promítne Měsíc v novu, který sluneční disk částečně nebo zcela zakryje. Měsíc obíhá Zemi po dráze mírně odkloněné od roviny zemské dráhy, častěji tedy Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k zatmění nedojde. Zhruba jednou za půl roku se však Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a část obyvatel Země tak spatří tento úkaz. |
Například na východě Slovenska byl úkaz viditelný až po 12:08 SELČ a zakrytí dosáhlo jen devíti procent. Maximum úkazu nastalo nad oběma státy mezi 12:30 až 12:55 podle polohy pozorovatelů, obecně se uváděl čas 12:39. Kolem poledne byl ve výšce více než 60 stupňů nad obzorem, úkaz pak skončil před 14:00.
Pokud byste letos chtěli pozorovat úplné zatmění Slunce, museli byste se vydat na začátku prosince na Antarktidu. Jak již bylo uvedeno, příští rok se budete moci touto podívanou pokochat znovu a tentokrát ve větší intenzitě. V úterý 25. října 2022 totiž Měsíc zakryje více než 40 procent Slunce.
Petr Horálek doplňuje, že během následujících devíti let bude v Česku možné pozorovat šest částečných zatmění. Vedle již zmíněného roku 2022 to budu roky 2025, 2026, 2027, 2029 a 2030.
„Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné u nás proběhne 7. října 2135, kdy by mělo být vidět, pokud bude dobré počasí, např. v Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Olomouci nebo v Ostravě. Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné přímo v Evropě nastane 12. srpna 2026 a bude možné ho pozorovat ve Španělsku nebo na nejzápadnějších výběžcích Islandu,“ přibližuje v tiskové zprávě termíny souvisejících úkazů Eva Marková ze Sluneční sekce České astronomické společnosti.
Kdo nechtěl pozorovat zatmění sám, mohl využít nabídky řady českých hvězdáren a astronomických spolků, které připravily mimořádná pozorování tohoto úkazu. Při sledování úkazu bylo třeba dbát na bezpečnost a chránit si zrak.
Zatmění je pozorovatelné s ochrannými pomůckami, například sklem ze svářečských brýlí, tzv. mylarovou fólií nebo alespoň skrz kompaktní disk. Při přímém pohledu do Slunce, zvláště skrz dalekohled nevybavený filtrem, totiž hrozí trvalé poškození zraku.
„Traduje se například, že právě kvůli pozorování Slunce měl problémy se zrakem i Galileo,“ připomněl již dříve osud slavného hvězdáře Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili aktuální snímky a text převedli do minulého času.