Při výkopech na místě tehdejší nádrže archeologové našli několik tun keramiky a dalších artefaktů, 10 000 rybích kostí a také žraločí zuby, které nechali prozkoumat.
Zuby byly v objektu vytesaném z vápence poblíž pramene, který byl původně součástí vodního systému za jižními hradbami města. Později byla nádrž zasypána hlínou a kamením a nad ní byl postaven dům.
Zuby v Davidově městě pocházejí nejspíše z 8. století před naším letopočtem. Jejich přítomnost zůstává prozatím záhadou.
Davidovo město je nejstarší obydlenou částí Jeruzaléma, vztahuje se k biblické době a je zde významné archeologické naleziště.
Jeruzalém
„Zjistili jsme, že kosti náležely asi 14 druhům ryb. Dokazuje to nejen to, že někdejší obyvatelé Jeruzaléma konzumovali hodně ryb, ale že se ryby dovážely i z daleka, například z Egypta,“ uvedl odborník z univerzity v Haifě Omriho Lernaua.
Zuby pochází z období, kdy žili dinosauři
„Domnívali jsme se, že také ty žraločí zuby byly zbytky po konzumaci, ale ukázalo se, že to tak nebylo,“ pokračoval Lernau. Staří Izraelité maso žraloků jedli. Jenomže když zuby začaly zkoumat izraelské i zahraniční vědecké týmy, zjistily, že tomu tak být nemohlo. Zuby patří druhům, které existovaly v době před 100 až 67 miliony let, kdy na planetě žili dinosauři.
„Nejpravděpodobnější je, že patřily do něčí sbírky,“ domnívá se Lernau. Žraločí zuby se někdy používaly ke zdobení, ale není jasné, proč byly na stejném místě jako rybí kosti, které byly zjevně odpad. „Je to zvláštní, nemáme pro to vysvětlení,“ přiznal Lernau.
Ani původ není jasný, protože takové fosilie se většinou nacházejí „vrostlé“ do sedimentů, které se kolem nich nakupí. Takové vrstvy ale v Jeruzalémě, nebo aspoň v lokalitě Davidova města, nejsou.
Na otázku, kdo zuby posbíral a odnesl do Jeruzaléma, zatím odpověď nikdo nezná.
