Pamatujete na papírové katalogy Ikey, ve kterých byly na fotografiích komod a obývákových sestav aranžované plastové napodobeniny hi-fi věží, reprosoustav, radiobudíků a televizorů? V případě prvních tří kategorií by to dnes již dělat nemuseli - jen by tam postavili odpovídající zařízení z jiné části katalogu. Nábytkářský gigant je vyrábí ve spolupráci s americkou společností Sonos a první zástupce, hrající lampičku a poličku, jsme testovali v srpnu 2019.
Nově se mezi produkty nazvané Symfonisk přidává aktivní wi-fi reprosoustava maskovaná jako obraz, přičemž soustava je v jejím rámu a grafika jako taková na tkanině snímatelné krycí mřížky. Na webu obchodu ještě není (do prodeje půjde 15. července), v aplikaci se hlásí jako „picture frame“, tedy obrazový rám.
Kam s ním a jak?
Můžete jej zavěsit na stěnu, hák na zavěšení k instalaci na stěnu je v balení, nebo postavit třeba na poličku a opřít o stěnu. V takovém případě nezapomeňte nasadit antivibrační podložky, přípravné otvory jsou na všech stranách, soustavu tak můžete postavit i na bok - záleží, co se vám bude líbit, vyhovovat zvukově i z hlediska dostupnosti ovládacích tlačítek. I když jsem na ně během testu sáhl snad třikrát a z toho dvakrát, spíše aby se necítila nevyužitě. Jedno totiž potřebujete během párování v rámci domácí instalace a jinak vše uřídíte v obslužné aplikaci - jinak je lze použít na zastavení a obnovení reprodukce a změnu hlasitosti.
Konektivitu k internetu zajišťuje buď wi-fi síť nebo metalické LAN připojení, záleží na volbě uživatele.
Jeden kabel k reprosoustavě ale vést musí v každém případě - ten napájecí. V příslušenství je 3,4 metru dlouhý bílým textilem opletený kabel zakončený klasickým dvoupólovým konektorem, v případě potřeby můžete snadno použít i kabel jiný.
Není pro to ale moc důvodů, když je zásuvka nedaleko, přebytečný kabel můžete smotat do prostoru v zadní straně soustavy, je tam i páska se suchým zipem na jeho uchycení. Prostor je dostatečně hluboký, že by se do něj schovala i zásuvka na stěně, ale na mé ABB Tango je příliš úzký. S menší zásuvkou, ideálně bez rámečku by to ale asi šlo. Pokud byste chtěli instalovat více reprosoustav vedle sebe, napájení můžete mezi nimi řetězit.
Už visí. Co dál?
Ikea Symfonisk používá stejnou aplikaci Sonos jako ostatní současné produkty amerického výrobce, takže i „nábytkové“ produkty můžete využívat v plném rozsahu možností systému Sonos.
To znamená že můžete hrát z nepřeberného množství hudebních služeb i lokálně uložených souborů. Uživatelé ekosystému Apple ocení kompatibilitu s AirPlay2. Pokud reprosoustav pořídíte více, každá může hrát něco jiného, nebo ve zvolených skupinách to samé – na zlomek sekundy přesně, takže se vzájemně neruší. Vyzkoušeli jsme s modely Move a Roam z nedávného testu a reprodukce byla zcela synchronní – soustavy mohou stát vedle sebe jak vlaštovky na drátě a hrají jako jedna soustava.
Na rozdíl od přenosných modelů, u kterých se počítá s provozem mimo domácí datovou síť, neumožňuje Symfonisk připojení přes Bluetooth.
Reprosoustavy jsou stále zapnuté, nemají žádné vypínací tlačítko. V provozu mají příkon kolem 5 - 6 wattů, když po nich nic nechcete přepnou se spánku, při kterém jen čekají na povel přehrávací aplikace. V tom má soustava příkon 2,5 wattu.
Jak hraje?
Jak je patrné už na obrázcích, obrazový rám Symfonisk není úplný drobeček, rozměry jsou 57 × 40 × 6 centimetrů, takže reprosoustava má ve finále docela solidní vnitřní prostor ozvučnice.
O basy a středy se stará širokopásmový reproduktor, jehož projev podporuje dobře naladěný bassreflex, což obrazu dává skoro až nečekanou energii na basech. Výškový měnič je doplněn difuzorem, který jeho směrové vyzařování rozptyluje do prostoru, což má za výsledek především homogenní vyplnění poslechového prostoru - i když výrazněji uhnete z poslechové osy měniče, stále slyšíte dostatek výšek.
Z obrázku je také patrné, že soustava je monofonní. Vím, že to mnohé pohoršuje, ale sám v tom nevidím problém - i kdyby byla soustava stereofonní, vzhledem k blízkosti reproduktorů obou kanálů by stejně nebylo vykreslení stereofonního prostoru nijak valné, navíc u takových produktů se nepočítá s tím, že si před ně sednete do křesla se sklenkou bourbonu a doutníkem a budete si vychutnávat smyčcový kvartet. A jako kulisa bez jasně určeného místa poslechu to v monofonním provedení funguje dobře. Pokud by ale někdo chtěl a pořídil si dva, stačí je v aplikaci vhodně nastavit a proměnit je v klasický stereofonní pár – jde to asi na pět kliknutí (Symfonisk jsme ale měli k dispozici jen jeden, takže vycházíme z dřívějších zkušeností).
A jak tedy hraje? Vzhledem ke konceptu a ceně velmi dobře. Zvuk je hutný, nekonfliktní, příjemný, se solidně vykreslenými středy a výrazným vokálem. Výšky jsou přiměřeně ostře řezané a poměrně dost všesměrové, do stran ubývají jen velmi pozvolna. Solidní je i dynamika. Basů je víc, než byste od obrazu čekali, ale někdy je jasné, že si výrobce vypomáhal, jak to šlo a u basově důraznější hudby mají tendenci mírně zaznívat (výraz dunět by byl příliš intenzivní) a v komplikovanějších strukturách se slévat. Při vysoké hlasitosti je znát limit jak širokopásmového reproduktoru, tak ozvučnice a bas u kopáků nebo basy znějí nuceně.
Nechci být ale hnidopichem. Za 4 990 Kč nabízí Ikea solidní zvuk při běžných poslechových hlasitostech a celkově velmi zajímavý produkt.
Zklamala mne ale jiná věc. Reprosoustava bude k dostání v černém a bílém provedení rámu a na výběr bude větší množství krycích mřížek s různou grafikou. Přitom by se krásně nabízela možnost setu čistého plátna a vhodných barev, aby se na nich mohl vyřádit sám majitel nebo třeba jeho děti. Nějak by mi to dávalo větší smysl.
