Archivní práce na projektu ponorky U-206 Reichenberg začaly postupně rozplétat nejen historii plavidla samotného, ale také příběhy lidí, do jejichž životů zasáhla tím nejhorším způsobem. Jak ukáže tento příběh, vystřelené torpédo v létě roku 1941 ovlivnilo životy rodin námořníků po celé generace.
První „ostrá“ plavba ponorky U-206 začala 5. srpna 1941 v Trondheimu a cílem bylo francouzské Saint-Nazaire. Při této plavbě hlídkovala ponorka ve „vlčí smečce“ na půl cesty mezi Irskem a Grónskem. Zde 9. srpna potopila torpédem britskou rybářskou loď Ocean Victor z Aberdeenu s třináctičlennou posádkou, ze které nikdo nepřežil.
Posádka, které velel M. S. Slater má pamětní desku č. 127 památníku padlým z druhé světové války v londýnském Toweru. Nejmladšímu z posádky, Herbertovi Burnettovi, bylo teprve patnáct let. Byla to jeho první plavba na velké rybářské lodi.
Tragédii vylíčil i kapitán ponorky Herbert Opitz v neveřejném dopise, určeném nejvyšším představitelům města. Dopis je dnes uložen v Státním okresním archivu Liberec:
„Počasí bez viditelnosti, silné vlnobití, všeobecně špatné povětrnostní podmínky nás obraly o některá již jistá vítězství a daly našim nepřátelům možnost uniknout našim smrtelným torpédům. Ale jednou se na nás usmálo válečné štěstí. Jednoho srpnového dne jsme za ranního šera spatřili velký ozbrojený rybářský parník, který hlídkoval kdesi v severním Atlantiku, a jediným přesně mířeným torpédem jsme ho poslali do vzduchu.“
Posádka lodi Ocean VictorAddison, Alexander Grant (25), rybář Bolton, James Roger (46), první strojník Burnett, Herbert Munro Hendry (15), rybářský pomocník Goodbrand, George William (43), kuchař Hejnesen, Jakob,rybář Innes, Alexander (32), rybář Innes, Alexander Stables (46), druhý strojník Joensen, Daniel, rybář Main, James (40), rybář McKay, Kenneth (45), rybář Nicolson, Benjamin (44), první důstojník Slater, James (37), rybář Slater, Marquis Silverstone (44), kapitán lodi |
Na otázku, proč byla torpédována rybářská loď, donedávna nenalezli odpověď ani pozůstalí rodinní příslušníci posádky Ocean Victor. Už nikdy nebude vyřešena otázka, zda Opitz torpédoval civilní loď plující pod vlajkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo se opravdu domníval, že jde o válečný cíl.
Proč tedy vydal kapitán Herbert Opitz rozkaz torpédovat rybářskou loď? Jedním z možných řešení otázky se skrývá v historii lodě samotné.
Trawler Ocean Victor byl postaven společností Rennie Forrest Shipbuilding Engineering and Drydock Co. Ltd. z Wivenhoe v roce 1918 jako válečná loď pod názvem John Fairman. S evidenčním námořním číslem 3750 a sloužil jako hydrofonní loď a minolovka. Po první světové válce byl námořnictvem prodán, podobně jako jiné lodě třídy Strath, a byl přestavěn na rybářskou loď.
Během jednoho roku třikrát změnil majitele a v roce 1920 byl přejmenován na Ocean Victor. V roce 1928 loď koupil J. Craig z Aberdeenu. V listopadu 1939 si loď pronajalo královské námořnictvo a přes tři měsíce ji používalo jako hlídkovou loď. Poté byla opět vrácena J. Craigovi a dále provozována jako rybářská loď.
Kapitán ponorky U-206 tedy v listopadu 1941, bez znalosti dalších osudů a historie trawleru Ocean Victor, píše o ozbrojeném rybářském parníku. S jistou opatrností se lze domnívat, že trawlery třídy Strath byly známy německému námořnictvu a pravděpodobně znali i jejich roli hlídkových lodí.
V době torpédování mohl mít Ocean Victor stále nástavby v podobě plošiny a lafety z doby několikaměsíčního hlídkování. Plošina pro dělo „QF 12-pounder 12-cwt“ kalibru 76,2 mm se nacházela mezi komínem a zadním stěžněm a byla, respektive mohla být výraznou dominantou lodě. Třída Strath však mohla mít plošinu i na přídi a tato kombinace výrazně měnila siluetu lodi.
V tomto případě by se Opitz nerozpakoval a torpédoval loď. Tomuto výkladu nahrává i dopis z listopadu 1941, kde útok popisuje jako vojenský úspěch ale vyloučit nelze ani alibistický výklad. Ať tak či tak, potopil obyčejné rybáře.
Další variantou je možnost, že loď byla během tří měsíců, kdy sloužila u královského námořnictva, částečně doplněna o hlídkové paluby a její silueta tak mohla být změněna a z rybářského člunu se, pohledem kapitána německé ponorky, stala válečná hlídková loď. Tragédii třináctičlenné posádky to však nijak nezmenšuje.
Výzkumný tým zabývající se osudy ponorky U-206 a potopených lodí kontaktoval v roce 2019 rodiny pozůstalých. V této době ještě žila dcera kapitána Slatera a dozvěděla se poprvé o možných důvodech torpédování lodi Ocean Victor. Rodina kapitána se po tragédii rozpadla a část rodinných příslušníků se odstěhovala do Austrálie. Australská rodina do dnešních dnů opatruje útržek dobových novin, ve kterých bylo potopení Ocean Victor popsáno.
Díky projektu U-206 se obě části rodiny o sobě dozvěděly a mohly se po desítkách let opět kontaktovat. V březnu 2020 se pak badatelé setkali s Tracy Slaterovou, vnučkou rybáře Jamesa Slatera, který také zahynul na lodi. Od Tracy získali cenné informace a fotografie Jamesa Slatera.
Projekt U-206 není jen popisem válečného stroje nacistického Německa, ale stal se mostem mezi rodinami pozůstalých a především mohl nastínit důvody torpédování obyčejné rybářské lodi.
Nadále zůstáváme u sledování projektu hledání ponorky U-206. Na řadě je mj. příběh o britských letcích, které U-206 těsně po torpédování lodi Ocean Victor vylovila z moře.