Pokud nebudeme počítat misi Transporter-2, uplynuly již dva měsíce od dodávky satelitů Starlink na oběžnou dráhu. Posledním zajímavým startem zůstává mise Starlink v1-28 z konce května 2021. Touto vynáškou se SpaceX dostalo v počtu aktivních družic přes číslo 1 584, což znamená, že bylo vyneseno dost družic pro dokončení první orbitální slupky, ve které bude vždy pracovat 22 družic celkem na 72 oběžných rovinách.
Nepřetržité internetové připojení z vesmíru
Dopravením potřebného počtu družic na oběžnou dráhu ale výstavba první orbitální slupky nekončí. Družice ještě budou několik měsíců kroužit na nízkých drahách, než budou moct vlivem orbitální mechaniky začít stoupat do pracovní výšky. Podle tweetu Elona Muska by zprovoznění kompletní první slupky mělo být dokončeno během srpna.
Jakmile k tomu dojde, všichni současní uživatelé sítě Starlink by měli mít k dispozici nepřetržité internetové připojení 24 hodin denně (pokud tedy jejich anténu neblokuje nějaká překážka).
Aby však služba Starlink mohla být nazývána globální, bude potřeba zahájit výstavbu polární části konstelace. Tímto směrem SpaceX již vyneslo celkem třináct družic (deset při Transporter-1 a tři při Transporter-2). Na drahách s polárním sklonem by mělo ve výsledku pracovat celkem 508 družic, vynesených třináct družic zatím tvoří pouze dva a půl procenta potřebného množství. Dokončení polární slupky zabere podle výše zmíněného tweetu Elona Muska šest měsíců.
Družice a laser
Přesný důvod aktuální dlouhé prodlevy od poslední vyhrazené mise Starlink není znám, ale možná jde o kombinaci víc faktorů. Elon Musk na konci června uvedl, že firma by v nejbližší době měla začít s vynáškou družic Starlink verze 1.5. Ty by již měly být vybaveny laserovými spoji, které umožňují komunikaci satelitů na oběžné dráze mezi sebou. Bez nich by bylo nutné vybudovat propojovací pozemní stanice v polárních oblastech, což je nepraktické.
SpaceX původně plánovalo zahájení polárních startů Starlinku během července, ale je možné, že vylepšené družice nové generace se zdržely, a tak došlo k odkladu startů. Momentálně to vypadá, že příští mise Starlink se uskuteční nejdřív koncem srpna.
Ke zpoždění možná také přispělo rozhodnutí SpaceX dočasně převelet stovky zaměstnanců z Hawthorne a McGregoru do Starbase kvůli urychlení příprav orbitálního testu Starship. Jelikož je první slupka Starlinku hotová, firma si možná může dovolit odložit zahájení vynášky polárních satelitů ve prospěch Starship. Navíc, čím dřív bude Starship v provozu, tím dřív ji může SpaceX začít využívat pro vynášení výrazně většího počtu družic Starlink najednou.
6. ledna 2020 |
Firma chce zlepšit odezvu připojení
SpaceX ale v současnosti nechystá jen vynášku modernějších družic na oběžnou dráhu. Plánuje také zapracovat na kvalitě poskytovaných internetových služeb. Tuto informaci jsme se dozvěděli poměrně kuriozně. Uživatel Christopher Heller zveřejnil v polovině července na Twitteru informaci o rychlosti svého připojení s poděkováním Elonu Muskovi a firmě SpaceX. Překvapivě se dočkal odpovědi ze strany Elona, který uvedl, že v nadcházejících měsících hodlá firma zapracovat na snížení latence (zpoždění) signálu.
Ta se dle květnových údajů pohybovala na území USA mezi 31 a 88 milisekundami. Dle Elona Muska by ale signál cestující rychlostí světla přes satelit ve výšce 550 kilometrů měl mít zpoždění maximálně 10 milisekund, takže rozhodně existuje prostor pro zlepšení. SpaceX proto usiluje o snížení latence pod 20 milisekund, čehož by podle Muska mělo být možné dosáhnout například zvýšením počtu pozemních stanic a chytřejším směrováním datových paketů.
O dalších možnostech zrychlení internetového připojení hovořil Elon Musk v sérii twitterových zpráv. Nejde v něm ale o žádný převratný vynález SpaceX či neznámou novinku, Musk spíš vysvětloval principy šíření světla v různých prostředích.
Většina lidí asi ví, že rychlost světla je přibližně 300 000 km/s, ale ne úplně každý si uvědomí, že tuto rychlost dosahuje světlo pouze ve vakuu. Při průchodu jakýmkoli jiným prostředím se rychlost světla snižuje. Velice nepatrně k tomu dochází ve vzduchu, kde se dá ještě docela rozumně říkat, že světlo dosahuje stejné rychlosti jako ve vakuu. Jiná situace však nastává, pokud se podíváme na opticky hustší prostředí. Zde je už světlo zpomalováno klidně i o desítky procent.
A zde se již dostáváme k podstatě sdělení Elonových tweetů. Pro přenos signálu na delší vzdálenosti se používají optická vlákna. Ta jsou vyráběná buď ze skla, nebo z plastů. Rychlost šíření světla v těchto materiálech je již o třetinu nižší, pohybuje se okolo 200 000 km/s. Optické kabely jsou natahovány nejen na pevnině, ale pokládají se i na mořské dno. Lze tedy říct, že na zemském povrchu jsme při šíření informací limitováni rychlostí o třetinu nižší, než je rychlost světla.
Pokud by ale družice Starlink začaly na oběžné dráze komunikovat mezi sebou pomocí laserů, jak je ostatně v plánu, přenos signálu by se tak výrazně zrychlil. Dalšího zrychlení a pochopitelně i snížení zpoždění signálu by pak bylo dosaženo i tím, že signál se pomocí laserového spojení mezi družicemi bude moct šířit přímo a nebude muset překonávat různé odbočky nebo terénní nerovnosti, ať už na suché zemi, či na dně hlubokooceánských příkopů.
Takto by bylo možno snížit latenci o víc než polovinu. Elon Musk v tweetech dále zmínil, že pokud u pevninských či podmořských kabelů dojde k nějakým vylepšením, je možné, že by tato technologie mohla být využitelná i pro lasery provozované na oběžné dráze, kde bude navíc fungovat rychleji.
Poslední Elonův tweet z této série popisuje budoucnost, kdy víc družic Starlink bude vybaveno laserovými spoji. Tehdy totiž můžou nastávat situace, kdy komunikace bude probíhat zcela bez účasti pozemních retranslačních stanic.
V takovém případě by internetová komunikace byla odeslána uživatelským terminálem, odkud by se dostala na oběžnou dráhu, kde by si ji družice předaly mezi sebou pomocí laserů, a následně by se data odvysílala do terminálu cílového uživatele. Informace by se tedy po své cestě nikdy nedostala do kontaktu s tradičním pozemním internetem.
Internet od SpaceX je ve 13 státech
Poměrně rychle se rozšiřuje i počet uživatelů, kteří využívají síť Starlink. V únoru letošního roku SpaceX oznámilo, že její služby využívá v rámci beta testování přes 10 000 zákazníků. Počátkem srpna pak firma oznámila, že zajišťuje internetové připojení pro více než 90 000 uživatelů ve 12 různých zemích. Elon Musk navíc koncem června uvedl, že do 12 měsíců by počet uživatelů měl vzrůst na půl milionu.
Musk: "Starting in August we should have global connectivity for everywhere except the [North and South] poles."
"We are on our way to having a few hundred thousands users, possibly over 500,000 users within 12 months."
Mimochodem, od počátku července je Starlink dostupný i v třinácté zemi, kterou je Chile. Zde však bude provoz bezplatný a bude prozatím sloužit k testovacím účelům.
Počet zájemců o služby sítě Starlink tedy neustále roste a na první pohled by se dalo říct, že budoucnost tohoto projektu je jednoznačně optimistická. Skutečnost je ale trochu komplikovanější. Dle vystoupení Elona Muska na počátku léta na konferenci Mobile World Congress 2021 totiž firma stále hodně prodělává na samotných uživatelských terminálech.
Výrobní náklady se tehdy pohybovaly nad hranicí 1 000 dolarů za kus, ale SpaceX tato zařízení prodává zákazníkům za 500 dolarů za kus. Trvá tedy řadu měsíců, než každý nový zákazník začne být pro firmu výdělečný. SpaceX ale usilovně pracuje na postupném snižování výrobních nákladů.
Elon Musk dále uvedl, že než se firma dostane do černých čísel, bude ji to stát minimálně 5–10 miliard dolarů. Tím ale SpaceX pořád ještě nebude mít vyhráno. Kvůli neustálému pokroku na poli mobilních telefonů a v důsledku zlevňování internetu nabízeného konkurenčními firmami, například těmi se satelity na geostacionární dráze, bude SpaceX muset poté investovat dalších 20–30 miliard, aby zůstala konkurenceschopná.
Text byl převzat ze serveru ElonX. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
