Jedním z nejvýznamnějších amerických vojenských vrtulníků je transportní CH-47 Chinook. V září 2021 uplynulo již šest dekád od vzletu jeho prototypu. Stroj zraje jako víno a díky průběžně vznikajícím modernizovaným verzím je konec ostré služby vrtulníků této typové řady v nedohlednu. Připomeňme si ikonický držák bohatou sadou komentovaných fotografií.
Autor: public domain
„Nepochybuji o tom, že Chinook tu bude minimálně sto let,“ hýřil optimismem obchodní a marketinkový zástupce vrtulníkové divize Boeingu Patrick Serfass u příležitosti 60. výročí prvního vzletu prototypu Chinooku. „Bude létat pro Spojené státy a jejich spojence i po roce 2060.“ Na snímku vrtulníky Chinook nad mostem Golden Gate.
Autor: California National Guard, Master Sgt. David Loeffler , public domain
Dlouhá kariéra Chinooku by samozřejmě nebyla možná bez průběžných velkých i malých modernizací. Mladší verze těchto vrtulníků se vyznačují o poznání vyšší pevností a odolností, a také výkony, než tomu bylo u verzí raných. Vysloužilý, ale zasloužilý, pilot Herman Richardson, který s CH-47 létal v řadách US Army a později pracoval v Boeingu, na 60. narozeninách stroje mimo jiné řekl něco ve smyslu, že ve Vietnamu s ním nešly dělat ve vzduchu zdaleka takové psí kusy, jaké zvládnou pozdější verze.
Autor: SAC Neil Chapman / MOD
Základní představu o diferenci mezi prvními a současnými verzemi vrtulníků typové řady Chinook nám mohou dát následující parametry. Stroj CH-47A, zařazovaný do výzbroje od roku 1962, měl motory Lycoming T55-L-5 o výkonu po 1641 kW, mohl nést náklad 4500 kg, létal cestovní rychlostí 240 km/h a dosahoval maximální rychlosti 280 km/h. Naproti tomu CH-47F, který přišel v roce 2001, se může pochlubit motory Honeywell (Lycoming) T55-GA-714A o výkonu po 3529 kW, nákladem 10900 kg, cestovní rychlostí 290 km/h a maximální rychlostí 315 km/h. Na snímku Chinook ve Vietnamu v roce 1967.
Autor: public domain
Starý a nový Chinook, navzdory své podobnosti, jsou jako nebe a dudy. Dnes se zkrátka jedná o zcela jiný stroj, s vyšší užitnou hodnotou, tj, silnější, výkonnější, s větší zásobou paliva, samozřejmě s digitálním kokpitem atd. atd. Na snímku je digitální cockpit verze CH-47F.
Autor: South Carolina National Guard, Staff Sgt. Roberto Di Giovine, public domain
V označení CH-47 Chinook znamená písmeno „H“ – Helicopter, písmeno „C“ – Cargo, resp. Transport, jedná se tedy o transportní vrtulník. Později vznikly i verze MH-47, kde písmeno M znamená Multi-mission, resp. Special Operations. A Chinook je malý indiánský kmen (Činukové) ze severozápadu, stát Washington. Na snímku chinook a hercules při lítém boji s lesním požárem.
Autor: Defense Imagery Management Operations Center, public domain
CH-47 je dvourotorový vrtulník s rotory v tandemu, tj. za sebou. Každá koncepce vrtulníku má své výhody a nevýhody, dvourotorová koncepce s rotory v tandemu přináší u transportních vrtulníků příhodnější řešení nákladového prostoru, který může být téměř po celé délce trupu. U jednorotorových vrtulníků (z větších transportních např. CH-53 Sea Stallion nebo Mi-6) ční dozadu „jalový“ nosník s vyrovnávacím rotorem. Na snímku vpředu vrtulník Chinook Královského letectva, za ním dva vrtulníky Sea Stallion americké námořní pěchoty.
Autor: Cpl Tim Laurence / MOD
Chinook je osazen dvojicí turbohřídelových motorů, pohony obou rotorů jsou „svázány“. Oproti jednorotorovým vrtulníkům je zde řešení přenosu výkonu z motorů na rotory konstrukčně složitější.
Autor: public domain
Osádka transportního vrtulníku CH-47 Chinook je trojčlenná a skládá se z pilota, druhého pilota a palubního technika. Na snímku stroj Královského letectva.
Autor: SAC Nicholas Egan / MOD
Chinooky jsou v současnosti šestou nejrozšířenější typovou řadu vojenských vrtulníků na světě. Na prvním místě jsou vrtulníky Black Hawk, následují ruské Mi-8/17, dále Apache, pak nenápadní dříči Huey a na pátém místě zase ruské Mi-24/35.
Autor: Crown Copyright - MoD
Podle posledního vydání ročenky World Air Forces od leteckého magazínu Flight International bylo k počátku roku 2021 v ozbrojených silách dvou desítek zemí v aktivní službě celkem 935 kusů vrtulníků typové řady CH-47, dalších 138 kusů bylo předmětem objednávek. Největším uživatelem Chinooků jsou samozřejmě Spojené státy. Na snímku vidíme vrtulník Chinook Královského letectva nad Londýnem)
Autor: SAC Amy Lupton / MOD
Prototyp vrtulníku Chinook poprvé vzlétl 21. září 1961. První sériová verze (viz foto) dostala zpočátku označení HC-1B, ale ještě v roce 1962 se změnilo na základě nové metodiky sjednocující typová označení letadel napříč jednotlivými americkými ozbrojenými složkami na nám dobře známé CH-47, u první sériové verze tedy na CH-47A. U nejranějších strojů vidíme jednu odlišnost, i zadní podvozková kola jsou s „dvojmontáží“, záhy se však aplikovala „dvojmontáž“ už pouze na kolech předních.
Autor: public domain
Vrtulníků CH-47 řady verzí se vyrobilo zatím přes 12 tisíc kusů, jak již víme, výroba stále pokračuje. Vrtulník se na přelomu 50. a 60. let rodil u Piaseckého, který měl s dvourotorovou koncepcí s rotory v tandemu bohaté zkušenosti. Každého dotčeného snad zaujaly svými ne příliš ortodoxními tvary jeho „létající banány“ H-21 (nebo ještě před nimi v malých počtech vyráběné stejné ovoce HRP-1/2). Konstrukce Chinooku potom svými tvary připomíná menší stroj CH-46 Sea Knight, také ze stejné dílny (prototyp vrtulníků CH-46 vznikl dříve, než tomu bylo u CH-47, ale sériová výroba začala později). Jinak firma Piasecki Helicopter Corporation se v roce 1956 přejmenovala na Vertol Corporation, v roce 1960 ji pohltil Boeing, čímž se přejmenovala na Boeing Vertol. Na snímku chinook během války ve Vietnamu.
Autor: public domain
Chinooky se již od dob války ve Vietnamu (viz foto) často používají k letecké dopravě tažených dělostřeleckých zbraní do míst jejich palebných pozic. Ve Vietnamu bylo nasazeno téměř 750 vrtulníků, kdy se tam postupně objevily verze CH-47A, CH-47B a CH-47C, a jejich celkové ztráty, tj. bojové i nebojové, činily kolem dvou stovek kusů.
Autor: public domain
Tento CH-47B to dotáhl opravdu daleko, až do NASA. Účastnil se několika výzkumných programů, v 70. letech například programu TAGS (Tactical Aircraft Guidance System), který byl zaměřen na vývoj pokročilé koncepce ovládání letu vrtulníku pomocí elektronických řídících jednotek.
Autor: NASA, public domain
V první polovině 70. let se na jednom z pohledu draku značně upraveném CH-47A experimentovalo v rámci výzkumného programu na těžký transportní vrtulník. Ze středního transportního vrtulníku se získal těžký prodloužením trupu (aby se do něho vešlo více nákladu). Experimentální stroj, označovaný jako Boeing-Vertol model 347, dále dostal na hřbet pomocné křídlo a vidíme i použití jiných rotorů - čtyřlistých místo původních trojlistých.
Autor: San Diego Air & Space Museum
Vrtulníky Chinook jsou jako dělané pro přepravu lehké vojenské techniky v podvěsu. Tu může samozřejmě nosit i v nákladovém prostoru.
Autor: Shane Wilkinson / MOD
Již byly zmíněny verze Chinooku pro speciální operace. Nejprve přišly stroje MH-47D, po nich MH-47E a dnes jsou v kurzu MH-47G. Ty vznikají konverzí Chinooků standardních verzí, ostatně i některé standardní stroje pokročilejších provedení vznikají konverzí jejich předchůdců (když ten starý drak drží, tak ho přeci nevyhodím do šrotu). Ale zpět k typům MH-47 pro speciální operace, na první pohled je poznáme podle dlouhého nástavce pro doplňování paliva za letu.
Autor: USASOC News Service, CC BY 2.0
Ještě jednou vrtulník MH-47 pro speciální operace. Tyto stroje Američané zatím neexportovali. Tedy byl pokus s podobnými pro Brity, ale tam to nějak technicky pozlobilo, tak se konvertovaly zpět na klasiku.
Autor: US Army, Sgt. Christopher Prows, CC BY 2.0
Kdyby vám, pánové, přivezl chinook dvě krabice, ale dvě naprosto stejné krabice, a na jedné z nich by bylo napsáno, že je z USA, tak která by pro vás byla lepší, co? Samozřejmě ta americká.
Autor: USAF, Airman 1st Class Barry Loo, public domain
Vypadá to jako výlet, ale není to výlet. Je to let chinooků na cvičení Defender Europe 21 do Bulharska.
Autor: DVIDS
Prohlédněme se i chinooky v barvách jiných států. Zde prozradí státní příslušnost malý „výsostný“ klokan na trupu.
Autor: USMC, Cpl. Michael Jefferson Estillomo, public domain
CH-47 Chinook v kanadských barvách. Dříve používané barvy výsostných znaků, v tomto případě červená a bílá, byly kvůli maskování nahrazeny vyloženě nenápadnou alternativou.
Autor: Alan Wilson, CC BY-SA 2.0
Řecký chinook nabírá vodu z moře na hašení lesního požáru.
Autor: Dkoukoul, CC BY-SA 4.0
Chinook v italských barvách a v italských Alpách. Byly dva státy, kde se CH-47 vyráběly licenčně. V Japonsku se vyráběly pro vlastní potřebu, ale v Itálii podle dohody s Boeingem i pro export do severní Afriky a na Blízký východ (na novější verze už do Itálie licence prodána nebyla, pro Boeing bylo výhodnější řešit dodávky do těchto oblastí z vlastní výroby). Jako zajímavost můžeme uvést, že několik desítek CH-47 se z Itálie exportovalo do Iránu, než byl svržen šáh Pahlaví (poslední dva přežívající kusy tam ještě létali v roce 2021).
Autor: Italian Army / www.esercito.difesa.it
Ještě jednou italský chinook. Horské jednotky mají lehká děla, vrtulník tedy nemá tak těžký náklad, na druhou stranu s tím musí letět v horách, tím se ta obtížnost dorovnává. Kanon nosí chinook zpravidla v podvěsu, jeho obsluhu a munici v trupu.
Autor: Italian Army / www.esercito.difesa.it
Člověk se neubrání údivu, jak silné letectvo má Singapur, v podstatě takové velké město s 5,4 miliony obyvatel. Jen chinooků má dnes patnáct. Ale mimo to má například čtyřicet F-15 a šedesát F-16.
Autor: public domain
Chinook v barvách Jižní Koreje
Autor: Republic of Korea Armed Forces, CC BY-SA 2.0
Chinook Královského letectva a vzadu Black Hawk, který je nejpočetnějším vrtulníkem na světě.
Autor: Cpl Tim Laurence / MOD
Chinook přepravuje v podvěsu lehké taktické vozidlo Mungo, vrtulník stejného typu vzadu přepravuje lehký pásový obrněnec Wiesel. Jmenované lehké bojové prostředky patří německé armádě, blíže se s nimi můžete seznámit v textech avizovaných za touto fotogalerií (Wiesel: „Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu“; Mungo: „Výsadková multikára Mungo. Bundeswehr jich má stovky, byly i v Afghánistánu“).
Autor: Bundeswehr / Nico Engler
Vrtulníky CH-47 se používají i na hašení lesních požárů.
Autor: US Army National Guard, Sgt. Jason Beal, public domain
Boje s požáry jsou pro osádky vrtulníků i letounů náročné a nebezpečné.
Autor: 115th Mobile Public Affairs Detachment, Spc. Matthew Burnett, CC BY 2.0
Vak s vodou pro hašení požárů nosí chinook v podvěsu.
Autor: 115th Mobile Public Affairs Detachment, Spc. Matthew Burnett, CC BY 2.0
Ve stopovém množství vznikla i civilní dopravní odvozenina vrtulníku Chinook.
Autor: Ronnie Robertson, CC BY-SA 2.0
Civilní dopravní chinook v barvách letecké společnosti British Airways
Autor: Ronnie Robertson, CC BY-SA 2.0
Boeing Vertol 234 pro civilní sféru má různorodé využití. Patří sem doprava osob, doprava nákladů, používají ji i těžaři, ať už dřeva nebo ropy, a stavaři. A nakonec, když je potřeba, může také hasit lesní požáry.
Autor: Tequask, CC BY-SA 4.0
Při pohledu na trojici chinooků Královského letectva s různými výročními zbarveními se rozlučme slovy: „Jestli to dobře dopadne, budou vrtulníky tohoto typu sloužit sto let a jednu zimu“.
Autor: SAC Nicholas Egan (RAF) / MOD