V listopadu téhož roku zamířila na samostatnou oběžnou dráhu první československá družice Magion 1, určená pro výzkum nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v magnetosféře a ionosféře. Československé přístroje byly použity rovněž na několika sovětských družicích nebo sondách.
Boris Valníček se narodil 11. dubna 1927 v Jičíně, jeho otec byl legionářem v Rusku, kde se seznámil i se svojí ženou. Za druhé světové války působil v domácím odboji ve skupině Předvoj, po osvobození vystudoval meteorologii a experimentální fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
V roce 1950 nastoupil do Astronomického ústavu Československé akademie věd, kde se nejprve věnoval meteorologii a dlouhodobými změnami počasí, později dlouhá léta působil jako vedoucí skupiny kosmického výzkumu.
Družice interkosmos 1 s českými přístroji
Mezi jeho největší profesní úspěchy patří vedení, organizace a koordinace československého podílu na vesmírném programu Interkosmos, jehož náplní byl astronomický výzkum pomocí družic vysílaných do vesmíru. Ve spolupráci s dalšími ústavy a podniky vznikaly špičkové přístroje, které byly vysílány do vesmíru. O tomto tématu jsme blíže psali v tomto článku.
Kromě vysílaných sond, jejichž účelem bylo například měření měkkého rentgenového záření Slunce a pozorování aerosolových vrstev při západu Slunce za Zemí, byl největším úspěchem československého týmu vedeného Valníčkem návrh a konstrukce automatických stabilizačních plošin. Byly použity na sondách Vega určených k průzkumu Halleyovy komety, planety Venuše i na orbitální stanici Mir.
Valníček napsal desítky odborných i populárně naučných publikací, v Československé televizi se podílel na pořadu pro děti Magion, astronomii a vesmír přibližoval i posluchačům rozhlasu. „Byl také nadšený myslivec a chovatel jezevčíků,“ dodal jeho syn Igor Valníček.
