V noci z 5. na 6. května začala na Prahu postupovat bojová skupina SS Wallenstein, ráno 6. května se měla celá skupina čítající asi osm tisíc mužů a také poměrně vysoký počet obrněné techniky soustředit na okraji Prahy, aby zahájila postup do centra města ve dvou hlavních směrech. Po levém břehu Vltavy přes Davli, Chuchli, Smíchov a dále a po pravém břehu po Benešovské ulici směrem na Krč.
První skupina postupovala vltavským údolím a její postup zastavily v prostoru Zlíchova jednotky Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Sergeje K. Buňačenka. Západní část skupiny SS Wallenstein bojovala v okolí Smíchova až do 8. května, kdy se začala stahovat a ustupovat směrem k demarkační linii.
Druhá část bojové skupiny však na pravém břehu pronikala hlouběji do města, 8. května okolo 10:30 tři německé tanky pronikly zalesněnou částí Jezerky do Michle. A ve 13 hodin začaly ostřelovat obrněný vlak Jan Žižka. Tento improvizovaný obrněný vlak byl dokončen 7. května a odeslán do Krče. Kvůli poruše jeho kanónu se musel téhož dne stáhnout na nádraží Vršovice. Po opravě se znovu zapojil do bojů, v noci ze 7. na 8. května hlídkoval ve stanici Vršovice. Další den hlídkoval na mostě přes Botič ve východní části vršovického nádraží. Právě zde jeden z německých tanků zasáhl lokomotivu, načež vlak zůstal stát. Zasáhly ho další granáty, ovšem i poškozený vlak opětoval palbu. Z místa ho do bezpečí následně odtáhl improvizovaný obrněný vlak Praha.
Povstalci v okolí vršovického nádraží nakonec nápor německých vojáků podporovaných tanky zastavili. Později se začala i tato část bojové skupiny Wallenstein stahovat k americkým liniím.
Odpoledne však ještě probíhaly v okolí vršovického nádraží tvrdé boje. V 16 hodin pak jeden z útočících tanků povstalci zneškodnili. Šlo o zmíněný tank Renault FT, který byl poprvé bojově nasazen v květnu 1918. Pražští bojovníci konkrétně zničili renault č. 67551, který měl na sobě francouzskou kamufláž. Jednalo se tedy o kořistní stroj z Francie a podle evidenční značky na tanku WL 4109xx (poslední dvě číslice jsou nečitelné) byl tank, později přidělený Luftwaffe (značka WL značí Wehrmacht Luftwaffe – pozn. red.), původně pravděpodobně určen pro ostrahu některého z letišť v okolí Prahy. Bohužel fotografii zničeného tanku se autorovi pro potřeby článku nepovedlo získat. Lze ještě dodat, že neznámý vtipálek opatřil tank nápisem „Tygr“.
Jestli někoho překvapilo použití tanku, jehož vznik se datuje do období první světové války, při bližším zkoumání historie tohoto stroje, který bývá nazýván praotcem všech moderních tanků, to tak překvapivé není. Vždyť ještě 10. května 1940 jich francouzské jednotky měly k dispozici 1 580, dalších 1 235 bez výzbroje bylo ve skladech. Po kapitulaci Francie převzala 1 704 renaultů německá armáda a další mělo k dispozici vichistické vojsko, které renaulty nasadilo proti Američanům při vylodění v Africe v roce 1942 či proti Japoncům v Hanoji v roce 1945. Modifikované renaulty FT-31 ve francouzské Africe sloužily až do padesátých let, v některých částech světa údajně ještě déle (o tancích FT, které Američané v roce 2003 nalezli v Afghánistánu, se dočtete v článku Prošel oběma světovými válkami. Američané jeho vraky našli v Afghánistánu).
Na svou dobu tento moderní a revoluční tank se objevil také v prvorepublikové československé armádě. K masovému rozšíření však nedošlo, nakonec jich armáda převzala sedm. Přesto vůbec první tank, který armáda převzala v lednu 1922, ve službě vytrval až do německé okupace v roce 1939, byť v té době už měl pouze roli cvičného stroje. Obsazení zbytků okleštěného Československa se dožily ve službě celkem tři stroje. Víc se technickému popisu, historii vývoje tanku i jeho službě v československé armádě věnuje článek, který vyšel na Technetu v roce 2018: „Poprvé v ČR. Na Tankovém dni v Lešanech se představí revoluční tank“.