Americká armáda již loni projevila zájem o využití raket pro účely rychlé přepravy nákladu mezi dvěma body na Zemi. Mohla by tak být přepravována vojenská technika, zásoby nebo i humanitární pomoc. Armáda od té doby navázala spolupráci s firmami XArc, Blue Origin a také SpaceX, a právě u třetí jmenované nyní došlo k posunu.
Firma Elona Muska totiž 14. ledna obdržela pětiletý kontrakt ve výši 102 milionů dolarů, v jehož rámci má SpaceX demonstrovat technologie pro účely nákladní raketové dopravy.
Armádní program „Rocket Cargo“ má zjistit, čeho jsou rakety schopné, jakou mají nosnost, jak rychle je lze připravit na start, kolik stojí apod. Spolupráce se netýká konkrétní rakety. Jelikož se ale armáda v minulosti nechala slyšet, že má zájem o znovupoužitelné rakety s nosností v desítkách tun, tak zatím jedinou volbou je Starship.
Tu SpaceX plánuje používat také pro osobní mezikontinentální přepravu, takže řadu poznatků ze spolupráce s armádou jistě využije i v této oblasti.
29. září 2017 |
V rámci kontraktu získá armáda také přístup k datům z komerčních orbitálních startů SpaceX a přistání prvních stupňů. Kalifornská firma navíc pro armádu připraví návrhy dveří na raketě pro snadnou nakládku a vykládku standardizovaných kontejnerů.
Kontrakt je navržen poměrně volně a neobsahuje žádný pevný harmonogram ohledně toho, kdy SpaceX musí přepravní technologie demonstrovat. Smlouva však může být v budoucnu rozšířena o plnohodnotné demonstrační mise s orbitálním startem a přistáním. SpaceX a další firmy v současnosti počítají s lety mezi existujícími kosmodromy, o což má armáda zájem, ale zároveň je zkoumán budoucí potenciál přistání do míst, kde žádná infrastruktura není.
Mise na Mars
Kromě armády se SpaceX už dlouho spolupracuje také NASA. Firma Elona Muska pro agenturu vyvinula kosmické lodě Dragon pro dopravu zásob a astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, vynáší pro ni různé družice a sondy a také v budoucnu zajistí dopravu astronautů na povrch Měsíce v rámci misí Artemis.
NASA ale má také několik menších programů a dohod, v jejichž rámci spolupracuje s komerčními firmami a sdílí s nimi své know-how. Někdy jde o placené kontrakty (SpaceX například před časem získalo 56 milionů dolarů na vývoj orbitálního tankování), jindy jde jen o výměnu informací či pomoc s testováním. A právě do té druhé kategorie spadá spolupráce, o které jsme se aktuálně dozvěděli.
NASA's Phil McAlister on how the agency is collaborating with companies – including Paragon (acquired Final Frontier Design), Northrop Grumman, SpaceX, and ULA – through un-funded Space Act Agreements: https://t.co/zrgoISQMGx
NASA spolupracuje se společnostmi jako Northrop Grumman, ULA a SpaceX na vývoji či testování různých technologií. V případě firmy Elona Muska poskytla agentura pomoc s vývojem komerční mise na Mars využívající Starship. Spolupráce zahrnuje například testování ve větrném tunelu, materiálové zkoušky, aerodynamické a aerotermální návrhy a další technické poradenství. Obecně se předpokládá, že SpaceX se vydá na Mars ve spolupráci s dalšími firmami a kosmickými agenturami, a toto je jeden z prvních konkrétnějších kroků tímto směrem.
Tím ale zájem NASA o Starship nekončí. Vědci uvnitř agentury si uvědomují, že pokud Starship naplní své cíle a umožní vynášení obrovského množství nákladu za nízkou cenu, bude to mít obrovský potenciál pro vědecké mise. Zhruba před rokem proto skupina vědců a výzkumníků z NASA, SpaceX a dalších organizací vydala zprávu s názvem „Akcelerace marsovské a lunární vědy pomocí Starship od SpaceX“. Autoři v ní volají po tom, aby vedení NASA začalo plánovat a financovat projekty a mise, které by dokázaly plně využít schopností Starship.
Dosavadní vědecké mise totiž byly značně omezeny tím, že dostupné rakety měly relativně nízkou nosnost, byly drahé a zároveň nabízely malý nákladní prostor. To pak diktovalo podobu a parametry vědeckých družic, sond či vozítek. Stačí se podívat na nedávno vynesený Kosmický dalekohled Jamese Webba. Ten má komplikované skládací zrcadlo kvůli tomu, aby se celé zařízení vměstnalo do aerodynamického krytu rakety Ariane 5.
Starship má oproti tomu nákladový prostor o objemu kolem tisíce metrů krychlových a má nabízet levnou dopravu desítek tun nákladu na oběžnou dráhu Země i dál, díky orbitálnímu dotankování. Příkladem mise, která by dokázala využít parametry Starship, je zvažovaný kosmický ultrafialový teleskop LUVOIR. Ten by mohl mít obrovské zrcadlo s průměrem až patnáct metrů, jehož konstrukci i orbitální servisování by Starship značně usnadnila.
Dalším velkým přínosem Starship by byla možnost relativně snadno dopravit velký objem vzorků z povrchu Měsíce nebo Marsu.
Text byl převzat z portálu ElonX. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
1. října 2019 |
