Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvHned na úvod Rozstřelu padl dotaz na pozici hackerské skupiny Anonymous v tomto konfliktu, která oznámila, že bude bojovat proti Rusku. „V tomto případě je jednoduché určit, kde je dobro a kde je zlo a Anonymous ze své podstaty bojuje proti vládám a proti věcem, které se jim nelíbí, což je Ruská invaze na Ukrajinu. To je důvod proč se přidali (na stranu Ukrajiny, pozn. red.),“ myslí si Lujka.
Na druhou stranu odborník varuje, že ne všechny účty, které se tváří, že jsou spojeny s hnutím Anonymous, takové opravdu jsou a v řadě případů narazil na falešné účty, které popisují akce, které se nestaly.
Lujka tvrdí, že některé lidi, kteří jsou zapojeni do tohoto hnutí, „hypoteticky“ zná. Samotná skupina je decentralizovaná bez mluvčího i webových stránek. Mají několik twitterových účtů, kde své útoky ohlašuje každý, kdo se k této skupině hlásí. Jsou jich stovky nebo tisíce a hlásí se k jednotnému kodexu, který Anonymous vydal.
„Jejich lidi jsou jednotlivci, kteří mají každý nějakou schopnost. Oni nejsou jen internetoví hackeři, mají mezi sebou radioamatéry a radioprofesionály, kteří dokážou například nabourat televizní signál. Mají mezi sebou odborníky na Internet věcí (IoT), takže se dokážou nabourat třeba do řízení výhybek na železnici,“ popisuje skupinu Lujka.
„První útoky této skupiny byly vedeny proti americké vládě a FBI, kvůli tomu, že jim zavřeli server, ze kterého si stahovali nezákonné věci,“ přibližuje začátek hnutí odborník na kyberbezpečnost a připomíná, že členové skupiny nejsou žádní svatouškové, provádějí nezákonnou činnost a jsou chápáni jako zločinci.
„Nicméně v tomto případě, kdy lidé vnímají z médií a ověřených faktů, kde je dobro a zlo, tak se oni postavili na stranu dobra a proto jim každý fandí,“ řekl v Rozstřelu Lujka.
Kyberprostor jako válečná zóna
„Kyberprostor je součástí armádního prostoru a celá invaze se dala předvídat již 36 hodin před jejím začátkem,“ tvrdí expert. Podle něj v té době začalo „olizování“ okolních států ruskými počítačovými experty, což znamená, že byly skenovány okolní systémy za účelem vyhledávání doposud neobjevených slabin, které by šly zneužít.
„Zatímco konvenční válka, to jsou zbraně, které se vyrábějí pod restrikcemi a je trestné je vlastnit, v kybersvětě, kde je digitalizování v podstatě vše, tak se umíte do války zapojit jenom tím, že máte nějaké schopnosti,“ vysvětluje filozofii boje prostřednictvím počítačů specialista.
Otázkou je, jak moc dokážou takový hackeři druhé straně uškodit. Viděli jsme ohlášení napadení ruských médií i státních webů, ale to nejsou nijak zvláštní škody. A na druhou stranu se příliš nemedializují úspěchy ruských hackerů.
„Nedá se kvantifikovat, kolik útoků bylo provedených, i proto že Rusové útočí nonstop a ne jen během této války. Nyní se to zvedlo o asi 196 procent a i když jsou jejich schopnosti velké, tak schopnosti ostatních lidí, když se spojí, tak je to mnohem větší síla,“ myslí si o srovnání sil Lujka.
I proto je tento odborník přesvědčen, že v tuto chvíli má větší moc v této kyberválce svět, který si myslí, že tato invaze není v pořádku.
Zatímco skupiny jako Anonymous fungují samostatně, Rusko využívá hackery, kteří jsou placeni přímo státem a také šíří dezinformace. „Rusko na toto dává velký důraz, oni mají trollí farmy, jsou to budovy, kanceláře, kde se pracuje na směny a lidé zde hledají zprávy a nalamují pravdivé a fakticky ověřené zprávy,“ vysvětluje funkci tzv. trollích farem odborník a doplňuje, že tito lidé nejsou jen v Rusku, ale jsou po celém světě a k šíření jejich dosahu Rusko napomáhá sponzoringem dezinformačních webů i u nás a to prostřednictvím různých kanálů.
Vedle dezinformací je tu druhá část boje v kyberprostoru, kterou provádí kybernetická armáda, kterou má většina mocností. „Ta má technologie a nástroje, které sice jsou z 90 procent dostupné prakticky každému, kdo se o ně bude zajímat, ale oni je používají za určitým účelem,“ řekl v Rozstřelu Miroslav Lujka.
Co nyní můžeme od Rusů čekat? Vedle již známých vyděračských útoků, špionážních akcí nebo třeba zjišťování nálady prostřednictvím sledování komunikace, se mohou útočníci zaměřit i na ničení a zařízení připojených k internetu (IoT).
„IoT zařízení jako jsou rentgeny neb CT, jsou velmi zastaralé z pohledu bezpečnosti. U nich se dbá na jejich technologii, ale běží třeba na systému Windows 2000, který má mnoho zranitelností,“ přibližuje problematiku odborník.
Úloha velkých korporací
Na otázku moderátora, proč se do boje nezapojily takové korporace jako Microsoft, Meta (dříve Facebook) nebo Google a neovlivňovaly veřejní mínění v Rusku, řekl Lujka: „Já sám jsme byl naštvaný na tyto obrovské korporace, protože ony mají moc zasáhnout tyto lidi a ukázat jim fakta a ony to neudělaly nebo udělaly jen omezeně… Kdyby Google chtěl, zobrazí všem obrázek, notifikaci, textovou informaci na každém telefonu s Androidem hned.“
Zároveň ovšem poskytuje vysvětlení, proč to neudělají. Podle Lujky za to může i skutečnost, že zaměstnance Googlu v Rusku navštívil tamní bezpečnostní úřad FSB a firma tak musí volit mezi bezpečností svých zaměstnanců a podobnými akcemi.
V Rozstřelu se dále probíralo, jak je zranitelné tímto způsobem Rusko jako takové a jeho ekonomika. Zda se mohou hackeři zaměřit na každý jednotlivý počítač nebo i to, jak mohou hackeři využít váš počítač k útoku bez vašeho vědomí. Lujka hovořil také o připravenosti našeho státu a kam až může veřejně vstoupit člen NATO při podpoře kybernetických akcí. A co v této válce zmůže Čína.
