Na první pohled se aplikace Telegram neodlišuje od jiných služeb pro zasílání textových zpráv. Vedle textovek si s jinými uživateli můžete posílat fotky a další soubory jako přílohu, hlasové zprávy, nebo si rovnou i zavolat. Proč tedy hraje tak velkou roli v probíhající válce na Ukrajině, když si lidé mohou nainstalovat řadu jiných, populárnějších nástrojů?
Co to vlastně je
Telegram je sám o sobě zdarma. Instalovat ho lze do smartphonů a tabletů, kde je nabízen jako klasická aplikace pro systémy Android a iOS. Dále ho můžete mít i v počítači s operačním systémem Windows, Linux či MacOS. A nakonec ho lze spustit i přímo ve webovém prohlížeči. Možností, jak si jej zprovoznit, máte tedy opravdu hodně.
K vlastní registraci je nutné využít telefonní číslo, přes které se pomocí textové zprávy ověří vaše identita. Aplikaci je možné mít aktivní na víc zařízeních zároveň, obsah se totiž umí synchronizovat.
Úspěch Telegramu tkví především ve speciální funkci zvané kanály. Ty vám nedovolují zapojovat se vlastním obsahem, ale umožní nechat si zasílat aktuální zprávy od vybraného člověka či organizace (trochu připomíná dávné RSS kanály). Kanály mohou samozřejmě fungovat i jako běžný profil na sociální síti, kam daná organizace, médium či jiná společnost pravidelně posílá odkazy na důležité novinky či zprávy.
Odebírající do kanálu přispívat nemohou, jedinou formou interakce je udělování emotikonů pod danou zprávu, v některých případech jsou povolené komentáře příspěvků. Odebírat můžete ovšem kolik kanálů chcete, novinky z těchto zdrojů k vám přitom putují stejným způsobem jako textové či multimediální zprávy od ostatních lidí. Prostřednictvím Telegramu k vám může mířit i zpravodajství iDNES.cz. Pro komunity, které Telegram používají ve větší míře, je to v podstatě sjednocení vícero služeb (textovky, výběr zpráv) do jedné aplikace.
Bez reklam a zásahu algoritmů
Jedním specifikem, které vyneslo Telegram do popředí právě nyní, je fakt, že jej využívá řada předních osobností z Ukrajiny, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského. Na Telegramu mají vlastní kanály, jimiž předávají lidem informace.
Další výhodou Telegramu jakožto zdroje informací oproti jiným sociálním sítím s možností odběru novinek je naprostá absence reklam a také chybějící algoritmus, který by sám sestavoval příspěvky na hlavní stránce. Zde se zkrátka vše seřazuje chronologicky, přesně tak, jak to zdroj zamýšlel, a neruší vás nadbytečný obsah, jako jsou reklamy či příspěvky od doporučených zdrojů, které zatím nesledujete.
Ruská služba? Ne tak docela
Telegram vznikl v roce 2013, založili jej dva bratři z Ruska, Nikolaj a Pavel Durovovi. Druhý jmenovaný je známý jako „ruský Mark Zuckerberg“, jelikož je spoluzakladatelem i největší ruské sociální sítě VKontakte. Právě ta však odstartovala jeho spor s ruskou vládou, když v roce 2012 odmítl na žádost vlády zablokovat profily opozičních skupin spojených s protesty proti prezidentovi Putinovi.
O rok později byl údajně donucen prodat většinu akcií VKontakte osobám spojeným s ruskou vládou, což v podstatě znamenalo nucené převzetí této služby kremelským režimem. Ten samý rok Pavel Durov, nyní v exilu, vytvořil Telegram, u kterého se chtěl vyvarovat stejných chyb, které udělal s VKontakte.
Centrálu Telegramu umístil do Berlína a zavázal se, že službu nikdy neprodá jiným technologickým firmám. Ruské vládě se tyto kroky samozřejmě nelíbily a v roce 2018 se Telegram pokusila zablokovat na základě nového zákona, který nutí služby podobného typu archivovat zprávy po dobu 30 dní a v případě potřeby je zpřístupnit ruské Federální službě bezpečnosti.
Durov to odmítl s odůvodněním, že není možné vést archiv zpráv vzhledem k jejich typu šifrování. Klíče k rozšifrování obsahu jsou na jednotlivých zařízeních komunikujících mezi sebou (tzv. koncové šifrování) a samotná služba by tedy neměla mít k samotnému obsahu přístup.
Telegram byl v Rusku oficiálně blokován dva roky, ačkoli k němu uživatelé měli i nadále přístup. Durov navíc údajně souhlasil s tím, že bude Rusku nápomocný v boji proti terorismu a extremismu. Co přesně tato spolupráce znamená, však není jasné.
Telegram a bezpečnostAplikace Telegram se v diskuzích ve veřeném prostoru stala jakýmsi etalonem zabezpečené komunikace. Je tomu ve srovnání s konkurencí opravdu tak? Zeptali jsme se Martina Jirkala, vedoucího analytického týmu v pražské pobočce bezpečnostní a antivirové společnosti ESET. „Aplikace Telegram využívá velmi dobré šifrování a funguje na bázi open-source, díky které je její fungování pro veřejnost více transparentní a je tak dostupná určitá kontrola. Z tohoto hlediska je aplikace považována za bezpečnější. Ostatní známé komunikační platformy, především tedy WhatsApp či Messenger, komunikaci také šifrují. V jejich případě je ale sporné chování samotné mateřské společnosti Meta, a to především kvůli tomu, že není dostatečně prokázáno, jak společnost nakládá s daty uživatelů. O dobrém zabezpečení aplikace Telegram může svědčit i to, že v minulosti na tuto platformu přesunuli svou komunikaci i někteří kyberkriminální aktéři,“ vysvětluje Jirkal. Nelze to, že za Telegramem stojí ruští programátoři a podnikatelé, brát jako bezpečnostní riziko? Vyloučit to nelze. I kdyby do této chvíle v aplikaci nebyla žádná "zadní dvířka" a nebylo možné ji zneužít, autoři škodlivých kódů jsou schopni tato zadní dvířka, neboli backdoor, do aplikace dostat. Zde se může aplikaci vymstít její open-source architektura. V bezpečnostní komunitě dokonce existují soutěže o co nejvíce nenápadné vložení backdooru do veřejného (open-source) kódu. To pak pro veřejnost a zbytek vývojářské komunity slouží jako ukázka toho, jakým způsobem mohou útočníci nepozorovaně přidat do takového kódu dlouhodobě neodhalitelný škodlivý kód. Jakou službu / nástroj byste pro zabezpečenou komunikaci doporučil? Dle našich informací jsou i v bezpečnostní komunitě nejpopulárnější aplikace WhatsApp a Signal. V tuto chvíli ještě s určitostí nemůžeme říct, jak se současná situace promítne do používání Telegramu, předpokládáme ale, že popularita této aplikace bude aktuálně klesat. |
Telegram je nyní řízen z Dubaje a používá jej přes 500 milionů uživatelů měsíčně. Ačkoli by se mohlo zdát, že jde o firmu podobného ražení, jako jsou americké sociální sítě s ohromným množstvím zaměstnanců, ve skutečnosti stojí za Telegramem skupina jen asi 30 pracovníků, kteří se všichni zodpovídají přímo Durovovi.
Krátce po vypuknutí války na Ukrajině napsal Durov na Telegram, že zváží blokaci některých kanálů týkajících se válečného zpravodajství. Údajně proto, že v různých kanálech na Telegramu se čím dál víc šíří neověřené informace a platforma může být zneužita k podněcování nenávisti na základě etnické příslušnosti. Nakonec však k žádnému omezení obsahu nedošlo.
Telegram je každopádně informačním zdrojem jak pro ukrajinskou, tak ruskou stranu konfliktu. Každý uživatel si může najít kanály, které se přiklánějí k jedné či druhé straně. Může nám tak sloužit jako náhled do ruské „digitální bubliny“, ovšem i naopak, Telegram může posloužit jako zdroj „západních“ informací pro obyvatele Ruska, kteří k nim ze státních médií nemají přístup.