Již v únoru měla k ISS letět posádka ve složení Samantha Cristoforetti, Robert Hines, Kjell Lindgren a Jessica Watkins v rámci mise Crew-4. Po řadě odkladů se nakonec vydala na svou cestu ve středu krátce po deváté hodině a padesáté minutě středoevropského letního času. Tentokrát již letu nestálo nic v cestě, ani počasí.
Pokud vše půjde podle plánu, pak loď Crew Dragon pojmenovaná Freedom dorazí k ISS ve čtvrtek ve dvě hodiny a patnáct minut ráno našeho času. O hodinu a půl později po nezbytných kontrolách a přípravách pak nová posádka vstoupí na palubu.
Posádku tentokrát tvoří tři astronauté NASA a jedna astronautka z Evropské kosmické agentury. Tato euronautka se jmenuje Samantha Cristoforetti, která se k letům do kosmu dostala přes službu v italském letectvu. Do vesmíru se podívala již v roce 2014 a má na svém kontě dokonce rekord v délce pobytu astronauta ESA v kosmickém prostoru s hodnotou 199 dní a 16 hodin. Při svém pobytu na ISS ukázala zájemcům, jak funguje vesmírná toaleta nebo jak vypadá z ISS zatmění Slunce.
Další ženou v posádce je američanka Jessica Watkinsová. Pro tuto geoložku to bude první let do kosmu a spolu s Cristoforetti mají pozici specialistky mise. Zajímavé je, že Watkinsová bude první Afroameričankou, která se dostane na ISS. Počítá se s ní také jako se členem posádky, která by měla kolem roku 2025 dorazit na povrch Měsíce, a tak může brát misi Crew-4 jako získávání zkušeností s pobytem v mikrogravitaci.
Lékař Kjell Lindgren, který se narodil na Tchaj-wanu, již ve vesmírném prostoru jednou byl a nyní má pozici velitele mise. Poprvé letěl na ISS lodí Sojuz v roce 2015 a strávil na ní téměř půl roku. Astronautem je od roku 2009.
Poslední člen posádky je pilot mise Robert Hines. Ten začínal jako americký vojenský pilot a zkušební pilot NASA. Pro něj to bude první zkušenost s pobytem mimo Zemi.
Posádka bude na palubě ISS mimo jiné řešit i několik vědeckých úkolů. Jedním z nich bude studie bezdrátové komunikace v rámci projektu ESA Compose-2. Ten má demonstrovat možnosti bezdrátových sítí pro podporu vědeckých experimentů a zajištění přesného řízení a navigace volně letících objektů. Jedním z těchto volně létajících objektů je Cimon, asistent umělé inteligence, kterého ESA v současné době testuje na vesmírné stanici.
Zajímavé také bude test toho, zda lze v mikrogravitaci vylepšit výrobou umělé sítnice na bázi proteinu.
„Vývoj umělé lidské sítnice pomocí světlem aktivovaného proteinu zvaného bakteriorhodopsin by mohl nahradit funkci poškozených světločivných buněk v oku. Proces vytváří implantáty nanášením vrstvy po vrstvě tenkého filmu. Mikrogravitace může zlepšit kvalitu a stabilitu filmů tím, že omezí agregaci a sedimentaci částic, ke které dochází na Zemi,“ popisuje cíle experimentu NASA.
Vedle toho budou astronauté také testovat studentský software pro ovládání Astrobee, jednoho z volně létajících robotů vesmírné stanice. Také budou vyhodnocovat růst rostlin v průběhu jejich celého životního cyklu v rámci systému XROOTS. Ten využívá hydroponické (na bázi kapaliny) a aeroponické (na bázi vzduchu) techniky k pěstování rostlin bez půdy nebo jiných tradičních pěstebních médií.
Aktualizace: Aktualizovali jsme informace o startu
