Zdrcující úder. Jak vznikl a jak skončil ruský raketový křižník Moskva

Křižníky jsou velké lodě, určené pro oceánské operace. Dříve existovaly křižníky blížící se palebnou silou bitevním lodím i lehké typy určené pro průzkum. Dnes je možné za moderní plavidla považovat jen raketové křižníky, které ke konci studené války stavěly již jen Spojené státy a Sovětský svaz. Ve všech ostatních flotách přebraly jejich úkoly raketové torpédoborce.
Ruský raketový křižník Moskva u pobřeží Sýrie (prosinec 2015)

Ruský raketový křižník Moskva u pobřeží Sýrie (prosinec 2015) | foto: AP

Vojenské námořnictvo Sovětského svazu VMF (Vojenno Morskoj Flot) bylo od začátku studené války v nezáviděníhodné situaci. Zatímco západní země měly postavené vlastní letadlové lodě nebo dostaly nějaké z válečných přebytků, VMF tuto kategorii zcela postrádal. Místo toho se utrácely nesmyslné částky na stavbu těžkých křižníků třídy Stalingrad (Project 82) s dělovou výzbrojí.

Nové začátky

Přitom bylo od druhé světové války jasné, že doby dělostřeleckých soubojů jsou minulostí, protože palubní letouny dokážou rozhodnout námořní bitvu dávno předtím, než se formace lodí dostanou na dostřel. Královnami moří se staly letadlové lodě se svými bojovými skupinami CVBG (Carrier Vessel Battle Group), zajišťujícími protiletadlovou a protiponorkovou ochranu, případně další pomocné služby.

V poválečném období došlo k rozvoji dvou, resp. tří technologií, které mohly jinak neochvějnou pozici letadlových lodí ohrozit, a to letounových střel, raket a jaderných hlavic. Oba nosiče dokázaly za jistých podmínek proniknout i vrstvenou protivzdušnou obranou a jaderné hlavice dokázaly při troše štěstí zničit letadlovou loď, případně další lodě svazu, nebo alespoň rozvrátit obranu natolik, aby se dala letadlová loď „dorazit“ konvenčním úderem.

Situace VMF se trochu zlepšila s nástupem Nikity Chruščova, který extrémně podporoval rakety a jakékoliv zbraňové systémy na nich založené. Za jeho vlády se podařilo prosadit stavbu prvních specializovaných raketových křižníkůt řídy Groznyj, Project 58(v NATO kódu Kynda). Tyto lodě s plným výtlakem 5 570 tun nesly pro boj s CVBG dvě pětinásobná odpalovací zařízení (OZ) systému P-35 (SS-N-3 Sepal) s doletem 250 km. Jádrem protiletadlové obrany byl systém M-1 Volna (SA-N-1 Goa), což byla navalizovaná a modernizovaná verze S-125 Něva (SA-3 Goa).

Díky své mohutné výzbroji a bojovnému vzhledu vzbudily nové křižníky v zahraničí značný rozruch, navíc podporovaný neurčitými prohlášeními sovětské propagandy o jeho bojových možnostech. Popravdě, lodě měly malý akční rádius (jen kolem 3 600 mil) a hmotnost nesené výzbroje zhoršovala nautické vlastnosti. Citelným nedostatkem byla i absence hangáru nebo alespoň plošiny pro vrtulník.

Dalším technologickým krokem vpřed se staly křižníky Project 1134B (Kara), které byly na rozdíl od svých předchůdců poháněné plynovými turbínami místo parních. Plynové turbíny mají výhodu v tom, že z podpalubí zmizí kotle i se svým technologickým zázemím. Plynové turbíny umožňují rychlé zvýšení výkonu, jsou tiché a mají nejlepší měrný výkon. Na druhou stranu vyžadují kvalitní reduktory, protože mají vysoké otáčky, zvyšují infračervenou (IR) stopu plavidla a mají vyšší spotřebu paliva, respektive nejúspornější jsou na vrcholu výkonové křivky, což s sebou přináší jistá omezení. Výzbroj byla zaměřena především na boj proti ponorkám.

Návrat ke křižníkům se silnou protilodní výzbrojí byl vyvolán jednak přehodnocením možností plavidel Project 1134 a také úspěšným zařazením raketových křižníků USS Long Beach (CGN-9) a USS Bainbridge (CGN-25) s jaderným pohonem do řad US Navy (USN). Po různých tahanicích bylo v SSSR rozhodnuto o stavbě „konkurenčních“ jednotek třídy Kirov, Project 1144 Orlan. Jedná se o monstrózní plavidla s plným výtlakem téměř 25 tisíc tun a mohutnou výzbrojí tvořenou baterií 20 nadzvukových protilodních řízených střel P-700 Granit (SS-N-19 Shipwreck) s doletem 500 až 600 km (podle verze) a vertikálními vypouštěcími šachtami VLS (Vertical Launch System) pro protiletadlové řízené střely S-300F Fort (SA-N-6 Grumble) s dosahem 70 až 90 km podle verze, a s další výzbrojí „menšího kalibru“.

Ruský křižník Moskva. Černomořská flota v Sevastopolu v roce 2007

Za vším jsou peníze

Takto velké lodě jsou samozřejmě velmi drahé a ani centrálně řízená ekonomika si nemohla dovolit jejich stavbu v neomezené míře. Nakonec byly postaveny jen čtyři jednotky, které měly plnit úlohu vlajkových lodí jednotlivých flot, případně námořních svazů. Jaderné křižníky měly být doplněny menšími jednotkami, poháněnými plynovými turbínami.

Naštěstí konstruktéři Projektu 1134B (Kara) celkem správně odhadli, že čistě protiponorkový křižník je luxus a dříve či později dojde na doplnění výzbroje protilodními řízenými střelami. Měli zpracovanou i druhou variantu výzbroje s P-120 Malachit. Střely P-120 však byly podzvukové a měly dosah pouhých 75 km, takže admiralita celkem oprávněně namítala, že pro křižník je taková výzbroj slabá a požadovala instalaci odpalovacích zařízení ŘS P-500 Bazalt (SS-N-12 Sandbox).

Systém P-500 byl pokračováním vývoje řízených střel P-5 a P-6. Dolet přesahoval 500 km, podle verze a stáří jednotlivých střel, protože časem docházelo k postupné degradaci paliva. Letová výška s novým radiovýškoměrem byla jen 30 m, což usnadňovalo překonání nepřátelské PVO. Pro saturaci stále dokonalejší obrany CVBG bylo možné provést útok až osmi střelami současně.

Ruský křižník Moskva v Sevastopolu (23. července 2021)

Protože cíle pro P-500 ležely daleko za radiolokačním (RL) horizontem musely jejich vyhledání zajistit dálkové letouny Tupolev Tu-95RC nebo palubní vrtulníky Kamov Ka-25C. Střely potom byly naprogramované podle zjištěných údajů pro let do prostoru cíle. Koncové navedení zajišťovala aktivní RL hlavice, která se v případě rušení dokázala navést na jeho zdroj. Pro zpracování dat byl poprvé v SSSR použit digitální počítač.

Střely útočily koordinovaně, kdy jedna „vedoucí“ ve větší výšce vyhledávala cíl a ostatní ji následovaly v malé výšce v pasivním módu. V případě jejího sestřelení zaujala její místo další. Bojové hlavice byly buď konvenční s hmotností 750 kg nebo jaderné ráže 350 kt TNT. Klíčové uzly byly chráněné pancířem. Tyto výkony se projevily na velikosti a hmotnosti střel. ŘS Bazalt byla „macek“ s délkou přes 12 m a hmotností přes 6 tun.

Nové křižníky třídy Slava, Projekt 1164 Atlant měly mít výtlak do 10 000 t. Jejich primárním úkolem byl boj proti nepřátelským CVBG a sekundárním „obrana bastionů“, což byly operační oblasti ponorek s balistickými raketami, odkud měly napadat nepřátelské území. Mezi další úkoly patřila PVO námořních svazů, plnění funkcí vlajkových lodí operačních uskupení a další.

Pro úsporu času a financí použili konstruktéři prakticky nezměněný trup křižníků Project 1134B (Kara). Hlavní výzbroj mělo původně tvořit 12 protilodních ŘS Bazalt ve vodorovných OZ a jeden kompletní systém protiletadlových ŘS S-300F Fort. Před finalizací návrhu se podařilo díky šikmo umístěným OZ zvětšit počet ŘS na 16, tedy dvě kompletní salvy. Mohutné „roury“ odpalovacích zařízení jsou jedním z charakteristických rysů křižníků.

Kromě toho bylo na palubě místo pro vrtulník Ka-25 nebo Ka-27, pro vyhledávání hladinových cílů a ponorek. Z Projektu 1134B (Kara) byly zachovány protiponorkové vrhače RBU-6000 a torpédomety ráže 533 mm. Protiletadlovou výzbroj doplňovala zatažitelná OZ pro ŘS Osa-M(SA-N-4 Gecko) a jako poslední instance věže s šestihlavňovými rotačními kanony AK-630. Hlavňovou výzbroj měly původně tvořit dvě věže AK-100, ale nakonec byly nahrazeny jednou věží AK-130 s kapalinou chlazeným automatickým dvojkanonem ráže 130 mm.

Stavba začíná

Projekční práce skončily v srpnu 1974. Ale bylo nutné počkat, až doky v Nikolajevu opustí poslední pátá jednotka Projektu 1134B, křižník Petropavlovsk, což se protáhlo na dva roky. Kýl první jednotky, pojmenované Slava, byl založen až 5. listopadu 1976. Na vodu loď spustili v červenci 1979 a dokončena byla v prosinci 1983. Sedm let stavby je i na sovětské poměry dost. Hlavním důvodem bylo zpoždění vývoje dělových věží AK-130 a PL systému S-300 Fort.

Celkem mělo být postaveno deset jednotek, ale dokončeny byly jen čtyři. Stavba se protahovala, třetí jednotka Červona Ukrajina (později Varjag) se stavěla neuvěřitelných 10 let. Celý projekt nakonec pohřbil rozpad komunistického bloku a osamostatnění Ukrajiny, na jejímž území ležely nikolajevské loděnice. Křižník Slava byl v roce 1995 přejmenovaný na Moskvu. Účastnil se operací v Sýrii, obsazení Krymu a nakonec byl 14. dubna 2022 potopen zásahem dvou protilodních řízených střel RK-360 Neptun.

Neptun

Systém R-360 Neptun je modernizací původně sovětského systému Ch-35 (SS-N-25 Switchblade), který byl zařazen so výzbroje v roce 2003. Sověti jej vyvinuli jako protiváhu amerického AMG-84 Harpoon. Svým vzorem se inspirovali natolik, že se Ch-35 na západě přezdívá Harpoonski.

Každopádně se „papírově“ nejedná o žádný zázrak. Střela je poměrně lehká, protože záměrem bylo, aby byla použitelná pro vyzbrojení letadel, pobřežních systémů a malých jednotek. Celková hmotnost ŘS je 870 kg, z čehož 150 kg připadá na bojovou hlavici. Poměrně velkého maximálního doletu 300 km bylo dosaženo použitím dvouproudového motoru. Daní je podzvuková rychlost.

Systém Neptun, stejně jako původní Harpoon i Ch-35 byl určen pro boj s menšími plavidly o výtlaku kolem 5 000 tun, což odpovídá fregatě. Potopení křižníku Moskva s více než dvojnásobným výtlakem je jednoznačným úspěchem. Naším příspěvkem je, že odpalovací zařízení se montují na podvozky Tatra 815-7 s uspořádáním 8x8.

Trup třídy Slava, převzatý z křižníků Project 1134 (Kara), vykazuje dobré nautické vlastnosti, čemuž napomáhají pevné kýly a dva páry ploutvových stabilizátorů. Jako konstrukční materiál byla použita ocel. Trup má po celé délce dvojité dno a na kritických místech zesílenou obšívku. Pancéřování chrání jen kritické části, velitelský sál, sklady munice a paliva. Nástavby byly pro snížení těžiště z hliníkových a hořčíkových slitin.

Pohonná soustava systému COGAG (Combined Gas And Gas) je s křižníky Project 1134 (Kara) podobná jen zdánlivě. Loď má dva šrouby, každý z nich je poháněný jednotkou M-21. Pro plavbu ekonomickou rychlostí se používá plynová turbína M-70 s výkonem 7 350 kW umístěná pro snížení hlučnosti na dvoustupňovém amortizátoru. Při plavbě v bojové oblasti, kde se očekává využití maximální rychlosti, se spouštějí dvě plynové turbíny M-8KF s výkonem po 20 220 kW uložené na jednostupňových amortizátorech.

Novinkou je využití zbytkového tepla spalin s teplotou kolem 400 °C k výrobě páry pomocí výměníků tepla. Získaná pára pohání parní turbínu o výkonu 4 400 kW určenou pro plavbu ekonomickou rychlostí. Díky tomu stoupla účinnost jednotky M-21 asi o 12 % a bonusem bylo snížení signatur plavidla v IR spektru. Nezbytnou daní je komplikovanější konstrukce a větší nároky na velikost strojoven, kam bylo třeba umístit celkem šest plynových a dvě parní turbíny s příslušnými převodovkami a spojkami. Maximální rychlost křižníků je přes 32 uzlů, dosah je při plavbě ekonomickou rychlostí 18 uzlů kolem 7 500 mil.

Kromě mohutné baterie ŘS Bazalt se Projekt 1 164 Atlant vyznačuje silnou PVO, tvořenou osmi revolverovými OZ systému S-300F. Často kladenou otázkou je, proč revolverová OZ, když VLS je lehčí a má zhruba 2,5krát menší nároky na prostor, nemluvě o celkové jednoduchosti. Nevýhodou VLS jsou velké výřezy v palubě, které snižují celkovou pevnost trupu a komplikují jeho rozdělení na vodotěsné oddíly. Tím, že Sověti převzali trup z křižníků 1134B, neměli příliš na výběr, protože by museli celou vnitřní strukturu předělat a přepočítat.

Charakter nástaveb byl kromě OZ Bazalt určen i senzory plavidla, především radiolokačním komplexem Flag. Ten je tvořen přehledovým radiolokátorem dalekého dosahu MR-600 Voschod a 3D radarem středního dosahu MR-710M Fregat-M. Jejich údaje zpracovává systém Pojmaspolečný pro oba RL.

Ruský křižník Moskva v Sevastopolu (14. března 2014)

Fregat-M má na hlavním stožáru dvě antény otočené zády k sobě. Voschod má jednu rozměrnou anténu, která musela být umístěna na pomocném stožáru pod úrovní antén RL Fregat-M, aby se mohla otáčet o 360 o. Maximální dosah na vysokoletící cíle je 500 km. S klesající výškou cíle klesá dosah až na úroveň RL horizontu. Rozhodovací procesy usnadňuje bojový velitelský a informační systém Lesorub-1164. Pro spolupráci s dalšími jednotkami disponují křižníky systémem na přenos dat More-1164.

Obranu lodi zajišťuje komplex pro vedení elektronického boje (EB) Kolco, zahrnující systémy pro radiotechnický průzkum Ograda a Start, radiolokační rušiče Gurzuf A a Gurzuf B, směrové rádiové zaměřovače Rumb a další systémy. Z hlavňových prostředků nesly křižníky zpočátku pouze dva dvojité 140mm otočné vrhače klamných cílů ZIF-121 komplexu PK-2M . Později byly doplněné osmi pevnými desetihlavňovými vrhači PK-10 ráže 122 mm.

Určující je nejslabší článek

Hlavním prostředkem PVO byl zmíněný systém S-300F Fort. Rakety systému Fort mají dálkový dosah 75 až 90 km podle verze, výškový 25 m až 25 000 m a jsou schopné ničit cíle pohybující se rychlostí 35 – 1 200 m/s. Samotná raketa je 7 m dlouhá a váží 1 665 kg, z čehož 130 kg připadá na bojovou hlavici. Námořní verze systému S-300F umožňuje napadat kromě vzdušných i hladinové cíle.

V první fázi jsou rakety na cíl naváděné povelově. V terminální fázi se používá sledování cíle řízenou střelou TVM (Track Via Missie). To pracuje tak, že střela sleduje cíl aktivní RL hlavicí, údaje odesílá na loď, kde se zpracují a oprava se odešle zpět na raketu. Výhodou je značná úspora hmotnosti, protože počítač je na palubě lodi. Navíc jsou rakety výrazně levnější a díky výkonnějšímu počítači je možné využívat sofistikovanější trajektorie. Nevýhodou je možnost zarušení přenosového kanálu. Mimochodem, obdobný princip se používal při řízení nosných raket kosmických lodí.

Naváděcí radar 3R41 Volna je komplikovanou konstrukcí s hmotností 30 tun a jednou otočnou anténou, využívající elektronické vychylování paprsku ve vertikální rovině. Současně dokáže vést palbu na šest cílů a na každý z nich navádět dvě rakety. Systém je výkonný, ale jeho slabinou je sektorový radar, který má „zorné pole“ jen 90 o × 90 o, což je při hromadném úderu, s cílem zahltit PVO, nedostačující.

Křižník Moskva: 1. Sklad, 2. Strojovna navijáků kotevních řetězů, 3. Ubikace mužstva, 4 a 5. Věž AK-130 s podpalubním zásobníkem, 6 a 7. Věže AK-630M s podpalubními zásobníky, 8. Vrhač klamných cílů, 9. Protiponorkový vrhač RBU-6000, 10. Kajuty důstojníků, 11. Kajuta vlajkového důstojníka, 12. Můstek, 13. Periskop s optickou hlavicí, 14. RL Lev pro řízení palby věže AK-130, 15. Navigační kajuta, 16. Optická hlavice bojového sálu velení, 17. RL Argon pro navádění ŘS Bazalt, 18. Navigační RL Vajgač, 19. Přehledový RL Fregat M středního dosahu, 20. Stabilizovaná hlavice TV sledovacího systému, 21. Anténa systému Korvet pro komunikaci s průzkumnými prostředky, 22. Kajuty důstojníků, 23. OZ ŘS Bazalt, 24. RL Vympel pro řízení palby AK-630M, 25. Antény systému EB Kolco, 26. Antény aktivních rušičů Gurfuz A a B, 27. RL Voschod dlouhého dosahu, 28. Jeřáb, 29. Systém Struna pro doplňování paliva a zásob na moři, 30. Kryty odpalovacích zařízení S-300F, 31. Anténa naváděcího RL 3R41 Volna, 32. Vrtulník, 33. Strojovna vlečeného sonaru Platina, 34. Vlečený sonar Platina, 35. Strojovna kormidla, 36. Sklad letecké munice, 37. Nádrže leteckého paliva, 38. Torpédomety, 39. Posty obsluhy PL systému S-300F, 40. Palivové nádrže, 41. Revolverová OZ S-300F, 42 a 43. Zadní elektrocentrála, elektroúsek, 44. Zadní strojovna s turbínami pro plavbu vysokou rychlostí, 45. Energetický a záchranný úsek, 46. Úsek ovládání aktivních ploutvových stabilizátorů, 47. Přední strojovna s turbínami pro plavbu ekonomickou rychlostí, 48. Přední elektrocentrála, 49. Bojové informační středisko, 50. Hlavní velitelské stanoviště, 51. Kryt hydrofonů, 52. Sklad munice RBU-6000, 53. Posty obsluhy systému Bazalt, 54. Sklady 130mm munice, 55. Posty hydroakustiků, 56. Anténa sonaru v hydrodynamické hrušce, 57. Kotevní řetěz, 58. Plošina vrtulníku, 59. Stanoviště řízení letů vrtulníku, 60. Šachty výsuvných OZ PL systému Osa-M, 61. Antény systému řízení palby Osa-M, 62. Salutní kanon, 63. Vrhač klamných cílů

Protiletadlový systém Osa-M má horizontální dosah 0,5 až 10 km a výškový 25 až 5 000 m. ŘS jsou odpalované z výsuvných OZ umístěných v rozích hangáru před plošinou pro vrtulník. Toto řešení není nejšťastnější, protože obě OZ mohou vést palbu jen směrem dozadu. Boky kryje vždy jen jedno, protože druhému brání v palbě konstrukce hangáru. Pro každé OZ je v podpalubním zásobníku 20 ŘS. Systém Osa má nevýhodu v tom, že dokáže postřelovat jen jeden cíl a limitem je i dlouhá doba přebíjení OZ (25 až 35 sekund podle polohy OZ v okamžiku ukončení palby).

Poslední úroveň PVO představuje šest věží AK-630M s šestihlavňovými rotačními kanony AO-18 a kadencí 5 000 ran/min. Na lodi jsou celkem tři dvojice věží, každá s vlastním systémem řízení palby MR-123 Vympel. Jedna dvojice je na přídi. Další dvě na bocích na úrovni pomocného stožáru, před komínem. Všechny tři mají omezené palebné sektory, protože jim v palbě brání nástavby.

Projekt 1164 Atlant je považován za vyváženou konstrukci s mohutnou výzbrojí, která tvoří 18 % celkového výtlaku lodi, což je jedna z nejlepších hodnot. Jenže všechno něco stojí. Západní analytici kritizují hliníkové nástavby, množství hořlavých materiálů a slabou úroveň „damage control“. A zdá se, že osud křižníku Moskva potvrzuje, že mají pravdu, i když v tomto případě sehrála svou roli i náhoda a smůla nebo štěstí – záleží na úhlu pohledu.

Kdo za to může?

Z výčtu by se mohlo zdát, že křižníky Projekt 1164 Atlant disponují téměř neproniknutelnou PVO. Jak ukázal konflikt na Ukrajině, není to úplně pravda. Otázkou je, jak moc jsou příčinou zásahu technické limity systému PVO a jak moc úroveň výcviku posádky. Kolem potopení se samozřejmě vyrojila spousta „zaručených“ teorií a zpráv. Do toho se obě strany předhánějí v tom, která vymyslí dětinštější lež.

Z dostupných fotografií je zřejmé, že tvrzení o zásahu dvojicí ŘS Neptun je pravdivé. Vstupní otvory po zásazích jsou viditelné na levoboku, na úrovni pomocného stožáru, pod kterým je umístěna strojovna pomocných pohonů, akumulátorovna, stanoviště záchranných družstev a strojovna ploutvových stabilizátorů. Vyřazení záchranných družstev a nedostatek energie by mohl být jednou, nikoli však jedinou příčinou ztráty lodi.

Zasažený křižník Moskva na snímku z 18. dubna 2022

Podél levoboku lodi je několik „očouzených“ míst, kde docházelo k únikům kouře. Poslední jsou až na úrovni hangáru. To by mohlo naznačovat, že nebyly uzavřené průchody ve vodotěsných přepážkách nebo alespoň kanály vzduchotechniky. To mohlo vést k zatopení vodotěsných oddílů na levoboku a následné ztrátě stability plavidla.

Požár zjevně zuřil jen v trupu, nástavby zasaženy nebyly. Stejně tak zřejmě nedošlo k sekundární explozi munice. V opačném případě by byla ztráta lodi mnohem rychlejší.

Předmětem debat je, proč došlo k zásahu a jak byli Ukrajinci úspěšní? Nikde se neuvádí, kolik ŘS odpálili. Lze předpokládat, že palbu vedlo plnou salvou minimálně jedno vozidlo, které nese čtyři OZ. Vzhledem k hodnotě cíle se nedá vyloučit ani větší počet.

To, že na dostupných záběrech nejsou vysunutá OZ protiletadlových systémů Osa, svádí k domněnce, že loď plula „jako na přehlídce“ se základním stupněm bojové pohotovosti. Vzhledem k blízkosti pobřeží a krátkému letovému času ŘS Neptun již posádka zřejmě nestihla zareagovat. Tuto teorii podporuje i poloha radaru 3R41 Volna, ale ten mohla vypnout posádka při opouštění lodi.

Debaty se vedou také ohledně rozkazu k opuštění lodi. Pravda je taková, že jsou doložené případy, kdy se do přístavu vrátila plavidla v mnohem horším stavu. Proto si řada analytiků klade otázku, jak moc posádka „bojovala“ za záchranu své lodi a zda nevydal kapitán Kuprin rozkaz k jejímu opuštění předčasně, což bude bezpochyby předmětem vyšetřování.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 10 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 10 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 12 příspěvků

28. března 2024

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 30 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...