Na konci roku 2020 se na Zemi vrátilo pouzdro se vzorky, které sonda Hajabusa 2 odebrala na asteroidu Rjugu. Až do jeho otevření nebylo jasné, zda byla tato hlavní část mise, tehdy trvající šest let, úspěšná. Po otevření pouzdra s průměrem 40 centimetrů v laboratoři však mohl Hirotaka Sawada z agentury JAXA oznámit splnění úkolu. „Chtěli jsme získat 100 miligramů nebo víc, a to jsme rozhodně dostali,“ uvedl tehdy vědec.
Poté dodal, že když vzorky poprvé spatřil, ztratil řeč. „Bylo to opravdu jiné, než jsem čekal. Bylo toho docela dost,“ řekl k množství vzorků v kapsli. Už tehdy bylo jasné, že vedle dalších veličin budou vědci ve vzorcích pátrat i po stopách organických látek.
Tento týden pak vědci zveřejnili zprávu (PDF), podle níž ve vzorcích objevili 23 různých aminokyselin, což jsou organické látky, které tvoří základní stavební jednotku bílkovin, které jsou základem života, jak ho známe na Zemi.
„Objevení proteinogenních aminokyselin ve spojení s N-heterocykly výrazně nad úrovní pozadí, je důkazem, že Rjugu, a tedy i další mimozemské materiály, mohou poskytovat organické molekuly nezbytné pro život na Zemi,“ vysvětlují vědci ve své práci.
Podle nedávno zveřejněné vědecké studie prestižního časopisu Nature se aminokyseliny podílely na chemických reakcích důležitých pro vznik života spolu s RNA.
O tom, zda aminokyseliny vznikly na Zemi, nebo se k nám dostaly z vesmíru, se vedou rozsáhlé vědecké debaty. Zdá se, že zjištění z Hajabusy 2 podporují druhou hypotézu, podle níž se organické látky a voda mohly dostat na Zemi za pomoci asteroidů. Naše rodná planeta byla původně podle řady astronomů příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy byla voda a další organické látky dodány na Zemi objekty podobnými jako Rjugu poté, co se planeta vzdálila od Slunce a ochladila.
Objev aminokyselin a dalších látek důležitých pro vznik života v mimozemských materiálech není zase až taková vzácnost. Hovořilo se o nich při zkoumání některých meteoritů, tam však nemohla být vyloučena kontaminace. Jednu aminokyselinu objevili vědci i na vzorku z komety Wild 2, který získala sonda Stardust, když prolétala hustým plynem a prachem, který obklopuje jádro komety Wild 2, v lednu 2004.
Jak získat kousky asteroidu
Sonda Hajabusa 2 odstartovala z Japonska v roce 2014 a k asteroidu Rjugu cestovala tři a půl roku. Asteroid Rjugu je pojmenován podle podmořského paláce z japonských bájí. Je asi 900 metrů široký a od Země je vzdálen stovky milionů kilometrů, jeho stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let. V první fázi sonda na povrchu asteroidu vysadila dva skákající robůtky. Ti měli na svědomí vůbec první snímky pořízené z povrchu asteroidu Rjugu a poslali odsud i krátké video.
Z něj astronomové zjistili, že jeho skalnatý povrch má jinou morfologii, než očekávali, a tak zhruba půl roku hledali místo, odkud by mohli odebrat vzorky. Hledání vhodné oblasti se neobešlo bez řady testů a simulací na Zemi, aby vědci zjistili, zda je vůbec odběr vzorků plánovaným způsobem možný.
Odborníci pro kontakt posléze vybrali prostor označovaný jako L08-E1, jenž má šest metrů v průměru. Ten se nachází v blízkosti rovníku asteroidu mezi krátery Kontaro a Brabo.
Aparát se těsně přiblížil k předem vybrané plošině o průměru šesti metrů a z povrchu planetky odebral pomocí odběrového mechanismu vzorky, které odstřelil projektilem. Vzápětí se od asteroidu vzdálil.
7. března 2019 |
O zhruba půl roku později se sonda vydala k povrchu asteroidu znovu, aby odebrala další vzorek. Ten si připravila několik měsíců předtím, na počátku dubna 2019 vypálila na asteroid dvoukilový měděný projektil, aby vytvořila kráter k odběru podpovrchových vzorků. I tento odběr se povedl, a tak Hajabusa 2 splnila všechny své úkoly. Druhý odběr se přitom nemusel uskutečnit. Vědci se totiž obávali, aby se neohrozila sonda se vzorky, které již v sobě měla z prvního odběru.
Vzorky se pak vydaly na cestu k Zemi, kde si je v návratovém pouzdru vědci vyzvedli v prosinci roku 2020. Kapsle obsahovala nejen černé částečky z asteroidu, ale spolu se vzorky byly v pouzdru zachyceny i plyny, které se na povrchu planetky nacházely. Byl to vůbec první odběr plynů z takového vesmírného tělesa. Tyto se liší od vzduchu na Zemi a mohou souviset s minerály v asteroidu. Japonští vědci oznámili, že některé zachycené části asteroidu byly ve velikosti prachu, ale objevily se i některé veliké jako menší oblázky.
Sonda Hajabusa 2 mezitím pokračuje dál ve své vesmírné misi. Jejím dalším cílem bude malý asteroid s názvem 1998KY26. Odhaduje se, že k němu dorazí na přelomu desetiletí. Cílem výzkumu bude mimo jiné nalézt způsoby, jak se vyhnout střetům meteoritů se Zemí.
Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.
Asteroidy jsou poměrně vděčným cílem vesmírných agentur. V říjnu 2020 se po několika letech letu podařilo odebrat vzorky z povrchu asteroidu Bennu označovaného také jako 1999 RQ36. Celou akci provedla sonda OSIRIS-REx ve vzdálenosti více než 320 milionů kilometrů od Země. Vzorky z této mise by se měly dostat na Zemi příští rok.
