Bojoval nad třetí říší i nad Vietnamem a obcházel vlastní byrokraty

Je spousta pilotů, kteří se proslavili v nějakém válečném konfliktu. Podstatně méně je těch, kteří se proslavili ve dvou, navíc časově tak vzdálených, jako byla druhá světová válka a válka ve Vietnamu. Tou čestnou výjimkou je trojnásobné stíhací eso, brigádní generál Robin Olds. Letos v červenci by se dožil 100 let.
Robin Olds před svým F-4 Phantom II po druhém sestřelu

Robin Olds před svým F-4 Phantom II po druhém sestřelu | foto: public domain

Robin Olds se narodil 14. července 1922 v Honolulu na Hawaji. Jeho otcem byl kapitán (později generálmajor) Robert Olds, jenž byl za první světové války nasazen ve Francii jako pilot instruktor 7. Aviation Instruction Center (letecké výcvikové středisko). Později působil jako pobočník brigádního generála Billyho Mitchella. Po válce se v jejich domě v Langley scházeli piloti jako Eddie Rickenbacker, Ernst Udet, Carl Spaatz, Fiorello Henry La Guardia a další.

Jablko nepadá daleko

Malý Robin měl tedy k pilotům a letadlům blízko. Do vzduchu se poprvé dostal v osmi letech na sedačce dvojplošníku s otevřeným kokpitem, který pilotoval jeho otec. Není divu, že s tímto zázemím, chtěl být odmalička pilotem. Již ve 12 letech s otcem navštívil vojenskou akademii ve West Pointu, přes kterou vedla cesta k vytouženému cíli.

Robin měl díky svým fyzickým dispozicím (výška 188 cm a váha 92 kg) slušné předpoklady pro silové sportovní disciplíny. Jeho oblíbeným sportem byl americký fotbal. Na střední škole i později na akademii se přihlásil do školního družstva. Zvolili ho hráčem roku a zařadili do výběrového týmu All American, sestaveného z nejlepších hráčů. Byl hodnocen jako agresivní (v pozitivním smyslu slova) a tvrdý hráč, schopný podržet útok i obranu. Podobně se projevoval i v životě.

Po střední škole začal Robin navštěvovat přípravku na West Point, protože chtěl jít ve šlépějích svého otce. Jenže když bylo v roce 1939 napadeno Polsko, myšlenky na studium ho rychle opustily.Pokusil se dostat do kanadského královského letectva RCAF (Royal Canadian Air Force), ale měl smůlu, protože mu ještě nebylo 18 a otec mu odmítl podepsat doklady nutné pro přijetí s tím, že nejprve dostuduje.

Robinovi nezbylo než podat přihlášku do West Pointu, kam nastoupil 1. června 1940. Po japonském útoku na Pearl Harbor byl s dalšími kadety odeslán na základní letecký výcvik do soukromé letecké školy Spartan School of Aeronautics v Oklahomě. Výcvik ukončil před Vánocemi 1942. Do West Pointu se vrátil s nadějí, že dojde ke zkrácení studia a brzy se dostane k bojové jednotce. Nicméně ho čekal ještě pokračovací výcvik na Stewardově letecké základně. Pilotní odznak mu předal 30. května 1943 osobně Gen. Henry „Hap“ Arnold. Následující den proběhlo vyřazení kadetů a povýšení do důstojnických hodností.

Operační nasazení

Po přeškolení na dvoumotorové letouny dokončil operační výcvik a absolvoval typové zkoušky na P-38 Lightning. Na začátku roku 1944 byl převelen ke 479. FG (Fighter Group – stíhací skupině), která měla být nasazena na evropském válčišti. Do Británie skupina dorazila na palubě osobní lodi SS Argentina v květnu. Její mateřskou základnou byl Wattisham v jižní Anglii.

Svou operační kariéru zahájil Robin Olds 26. května 1944 doprovodem bombardérů napadajících cíle v prostoru budoucího vylodění. V té době létal na P-38J-15-LO výrobní číslo 43-28707, pojmenovaném Scat II po spolužákovi z West Pointu, Lawtonovi „Scat“ Davisovi, který byl vyřazen z pilotního výcviku kvůli barvosleposti. Pro modeláře posedlé „olétáním“ je možná dobré zmínit, že podle vyjádření technika letounu T/Sgt. Glena A. Wolda dbal Robin na to, aby byl povrch letounu vždy vzorně vyleštěn, kvůli dosažení vyšší rychlosti. Dokonce si k tomuto účelu objednával za své speciální vosky na auta a s leštěním mechanikům pomáhal.

Oldsův P-38 Lightning

Operační služba zahrnovala rutinní doprovody a útoky na pozemní cíle. 24. července byl Robin za své výkony povýšen na kapitána. Bylo mu svěřeno velení roje a později celé letky. Náladu mu kazila skutečnost, že zatím nenarazil na německá letadla a nemohl dělat to, k čemu byl vycvičen, tedy sestřelovat nepřítele.

To se změnilo 14. srpna, kdy měly jeho lightningy bombardovat z malé výšky most u francouzského Montmirailu. Časně ráno vzlétlo na nebezpečnou misi celkem 48 letounů. Vzlétalo se ještě za tmy. Nálet od začátku provázela smůla. Nejprve jeden letoun vyjel z dráhy vyztužené PSP plechy (Pierced Steel Planks) a zlomil podvozek. Olds odstartoval, ale zbytku letky se nepodařilo svého velitele ve tmě najít. V rádiu panoval zmatek.

Robin tedy napadl cíl samostatně. Dostal se do palby flaku, ale obsluhy neměly dobrou mušku. K cíli se přiblížil mírným klesáním a svrhl dvě bomby. Obě explodovaly. Přes tříšť vody nedokázal zjistit, zda most zničil, nebo ne. Zůstal v malé výšce a hledal další cíle. Po pár minutách uviděl dva letouny, ale netušil, zda vlastní, nebo nepřátelské. Nakonec uviděl ve vycházejícím slunci kříže na křídlech a poznal typickou tuponosou siluetu Focke Wulfu Fw 190.

Jako první zaútočil na číslo. Palba zbraní, soustředěných v přídi, fockewulf cupovala na kusy. Z napadeného letounu odlétly plechy, zvrátil se a narazil do země. Vedoucí provedl úhybný manévr směrem doleva. Robin vypálil dvě krátké dávky. Kouř z motoru potvrdil, že našly cíl. Robin převedl lightning do stoupání a obrátil ho na záda, aby mohl pozorovat dopad své druhé oběti na zem. Německý pilot vyskočil a přistál na padáku nedaleko vraku svého letadla. Robin nad ním udělal dva vítězné výkruty.

Při návratu měl obavy, aby mu byly sestřely uznané, protože mu to neměl kdo potvrdit. Ale měl štěstí, protože nad ním prolétala jedna letka 355. FG, která celý souboj i oba dopady sestřelených letadel viděla. Sestřely měl tedy potvrzené. Most se mu podařilo poškodit.

O devět dnů později, 23. srpna, se účastnil doprovodu náletu na Wismar. Jeho letka byla na levém křídle roztažené formace. Ve výšce kolem 8 500 metrů narazili na formaci asi padesáti Messerschmittů Bf 109. Olds, vědomý si převahy P-38 ve větších výškách, zahájil se svou letkou stoupavou levou zatáčku.

S převahou výšky a momentem překvapení na své straně nařídil pilotům odhodit přídavné nádrže a zahájil zteč. Sám si vybral jednu stodevítku a zahájil palbu. V tu chvíli motory, jeden po druhém, škytly a v rozmezí pár sekund se zastavily. Olds pokračoval v palbě, protože P-38 rychle ztrácela rychlost. Zasáhl protivníka do trupu a odstřelil mu kryt motoru.

V zápalu „lovecké horečky“ odhodil přídavné nádrže, ale zapomněl přepnout palivový kohout na vnitřní nádrže. Teď musel nechat stodevítku „plavat“ a nahodit motory dříve, než si ho někdo všimne. Nakonec se mu podařilo v tomto souboji sestřelit dvě stodevítky. Třetí sestřelil při návratu na základnu. Tím se stal prvním esem 479. FG. Celkem si na P-38 nárokoval osm sestřelů, pět se podařilo při poválečných výzkumech spárovat se ztrátami německé Luftwaffe.

Na novém oři

V polovině září byla 479. FG přezbrojena na P-51 Mustang. Ani pro zkušené piloty nebylo přeškolení bez problémů. Problém byl v tom, že lightningy měly protiběžné vrtule, jejichž gyroskopické momenty se vyrovnávaly, takže na přidání plynu reagovaly neutrálně.

Mustang byl jednomotorový a jako na všech jednomotorových stíhačkách museli být piloti opatrní při přidávání plynu na malých rychlostech, kdy jsou kormidla málo účinná. Velmi snadno totiž mohli skončit pohřbeni pod troskami svého letounu, který otočil gyroskopický moment vrtule na záda. Robin se s touto „záludností“ seznámil při druhém přeškolovacím letu, kdy s mustangem skončil mimo dráhu.

V říjnu 1944 si Robin nad Berlínem „vydřel“ sestřel další Fw 190. V tomto divokém souboji málem sestřelil svého wingmana. V listopadu dokončil první operační túru s náletem 270 hodin bojových letů. Tím měl nárok na dva měsíce dovolené, kterou strávil ve Spojených státech. Do Británie se vrátil 15. ledna 1945. Byl přidělen jako operační důstojník ke 434. FS (Fighter Squadron – stíhací peruť). V únoru byl povýšen na majora, což oslavil sestřelením další Bf 109 v prostoru Magdeburgu.

Oldsův P-51 D Scat VII přežil a je registrován v Belgii.

Posledního sestřelu dosáhl 7. dubna 1945. Zajímavostí tohoto doprovodu B-24 Liberator nad muniční sklady v Lüneburgu bylo, že se setkal s proudovými Me 262 Schwalbe a letouny Sonderkommanda Elbe, které ničilo bombardéry taranem. Sestřelením Bf 109 uzavřel své skóre na P-51 Mustang celkovým počtem 8 sestřelů.

Ale válka ještě neskončila. Jen nebylo co sestřelovat. Místo toho se Robin účastnil několika náletů na pozemní cíle, včetně nepřátelských letišť. Do konce války mu bylo uznáno 11,5 letounů zničených na zemi. Byla to nebezpečná práce, což zjistil 16. dubna při náletu na Reichersberg, kdy byl při vybírání zasažen flakem. Flak mu ustřelil pravou vztlakovou klapku a udělal dvě díry v pravém křídle.

Robin testoval, jak to ovlivní pádovou rychlost. Mustang již při rychlosti 175 mph (282 km/h) přepadal doprava. Za podobných okolností měli piloti nařízeno opustit letoun na padáku. Robinovi bylo jeho P-51 Scat VI líto, nehledě na fakt, že pilotům se obecně z letadla nechce. Nakonec se mu podařilo přistát s využitím celé délky letiště. Z pěti útočících P-51 se domů vrátila jen jeho. Do konce války byl Robin Olds vyznamenán mimo jiné dvakrát Silver Star, a ve svých 22 letech velel peruti.

Přeškolení na tryskáče

Po skončení války začínala nové éra proudových letadel. Na P-80 Shooting Star byl Robin přeškolen v únoru 1946. Výkony nového letounu byl nadšen. V dubnu 1946 vytvořil s Lt.Col. Johnem „Pappy“ Herbstem první akrobatickou dvojici na proudových letounech v USA. Oba sklízeli velké úspěchy, kdekoli se objevili. V červenci 1946 však Herbst zahynul při letecké havárii. Ve stejném roce Robin zvítězil v proudové sekci závodu kolem pylonů. Trojúhelníkový okruh měřil 30 mil (48 km).

V roce 1948 se Olds v rámci výměnného programu dostal znovu do Británie. Zhruba rok velel legendární 1. peruti RAF v Tangmere a létal na dvoumotorovém Gloster Meteor. Byl prvním cizincem, který v poválečném období velel peruti RAF. Po návratu do USA se v roce 1949 přeškolil na nové F-86A Sabre. Působil ve funkci operačního důstojníka 94. FS, 1.FG. Následně byl přeložen k 71. FS pod Air Defence Command (Velitelství protivzdušné obrany). Přestože si opakovaně podával žádost o nasazení v korejské válce, měl smůlu, protože ho od útvaru PVO nikdo neuvolnil. Olds byl hluboce zklamán a uvažoval o odchodu z letectva.

V únoru 1951 byl povýšen na podplukovníka a v dubnu 1953 na plukovníka. Bylo mu pouhých 30 let. Navíc ho poslali na National War College, takže se ocitl na seznamu lidí, s kterými se počítalo pro generálské hodnosti. Nicméně to pro něho znamenalo nudnou štábní práci, od které v roce 1955 s chutí utekl, aby mohl převzít funkci štábního důstojníka 86. FIG (Fighter Interceptor Group – skupiny záchytných stíhaček) v Německém Landstuhl a vrátit se k létání.

Potom následovala další „štace“ v Británii, kde převzal velení 81. TFW (Tactical Fighter Wing – taktické stíhací křídlo), vyzbrojeného výkonným F-101 Voodoo. 81.TFW byla jednou z hlavních leteckých složek USAF v zahraničí. Jeho úkolem byla podpora jednotek NATO jak konvenčními, tak jadernými údery.

Robin byl především pilot a řídil se zásadou, že co není úplně zakázáno, je v podstatě povoleno. Tak, aniž se někoho zeptal, sestavil se svými piloty display team na F-101 a na dnu otevřených dveří základny RAF Bentwaters předvedli, co umí, za což sklidili ovace publika. Mnohem méně jásali jeho nadřízení. Velení 3.AF (Air Force – letecké armády) ho chtělo postavit před vojenský soud. Zachránil ho velitel USAFE (US Air Force Europe – leteckých sil v Evropě) gen. Gabriel Disosway, který ho „jen“ zbavil velení 81. TFW, zrušil mu návrh na vyznamenání Legion of Merit a „uklidil“ ho na velitelství 9. AF v Jižní Karolíně.

Vietnamská bída

Válka ve Vietnamu znamenala pro Robina Oldse jediné. Poslední možnost si bojově zalétat. V září 1966 požádal o velení jakéhokoli wingu, vyzbrojeného F-4C Phantom II v jihovýchodní Asii, přestože na F-4 ještě nebyl přeškolen. Přeškolovací výcvik u 4453. Combat Crew Training Wing (křídla pro bojový výcvik osádek) zvládl za 5 dnů. Jeho instruktorem byl major William Kirk, který byl jedním z mladých poručíků, sloužících po Oldsem v Bentwaters. Nyní byl důstojníkem pro standardizaci a vyhodnocování. S Kirkem Olds provedl také své první odpaly řízených střel AIM-7 Sparrow a AIM-9 Sidewinder na střelnici Point Mugu.

Na konci září 1966 Robin Olds převzal velení 8. TFW na základně Ubon v Thajsku. Jednotka byla v dost bídném stavu. Měla těžké ztráty, piloti projevovali nedostatek iniciativy a na mise létali, jako by to byly „nucené práce“. To mělo dvě hlavní příčiny. Byrokracii a nedostatečný osobní příklad. Oldsův předchůdce Joseph G. Wilson byl za 10 měsíců jen na 12 misích (přesto to nakonec dotáhl na generálporučíka) a jakoukoli iniciativu zabíjela byrokratická pravidla boje ROE (Rules of engagement) vydaná Pentagonem. Nejhorší bylo, že nálety probíhaly s železnou pravidelností, ve stejnou dobu, podle stejných šablon a piloti nesměli ničit nepřátelská letadla na zemi.

Robin Olds s typickým nepředpisovým knírem kontroluje svůj F-4 Phantom II.

Robin si jako první sehnal lidi své „krevní skupiny“. Jeho zástupci se stali Vermont Garrison, eso z druhé světové a korejské války, a Daniel „Chappie“ James Jr, který se později stal jako první černoch čtyřhvězdičkovým generálem. Ve Vietnamu Robin „sedlal“ F-4C-24-MC výrobní číslo 64-0829, pojmenovaný v duchu tradice Scat XXVII. Koho by to zajímalo, tak je vystaven v muzeu na Wright Pattersonově základně v Ohiu.

Druhým krokem bylo zjistit, jak se věci mají. Robin začal létat na mise, ale nikoli v čele formace, což jako velitel mohl, ale na jejím konci. Tak měl přehled, protože měl celou formaci před sebou. Ale také byl první, na koho se vrhly nepřátelské stíhačky. Tato pozice byla vyhrazena nováčkům, kteří tak sloužili jako návnada. Letouny na této pozici měly největší ztráty.

Dalším krokem bylo vymyslet, jak pozvednout morálku pilotů, když museli bojovat s rukama „svázanýma“ nesmyslnými ROE. Veškeré pokusy o prosazení úderů na vietnamská letiště velení odmítalo kvůli riziku zasažení Sovětů nebo Číňanů, kteří Severní Vietnam podporovali, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu. Pokusy o zatažení Vietnamců do soubojů také končily neúspěchem. Vietnamci měli omezené prostředky. Proto používali taktiku „udeř a zmiz“ a především piloti MiGů-21 se soubojům vyhýbali.

Stará finta

Většina letů byly doprovody stíhacích bombardérů F-105 Thunderchief. Musel tedy vymyslet, jak vylákat migy do vzduchu, aby je mohly stíhací F-4 sestřelit. Paradoxně mu při tom pomohla šablonovitost náletů a finta, která je stará jak lidstvo samo – klamání nepřítele. Plán byl jednoduchý. F-4 budou předstírat, že jsou F-105, ověšené bombami, a až se na ně vietnamské migy vrhnou, tak si to s nimi rozdají.

Plán s krycím názvem Bolo byl jednoduchý, ale jeho realizace nikoli. Aby Vietnamci návnadu spolkli, muselo být vše dovedené do dokonalosti. Piloti F-4 Phantom museli přesně okopírovat letové trasy, místa doplňování paliva F-105. Museli se naučit „slang“ pilotů thudů, protože Vietnamci odposlouchávali radiokorespondenci, takže například povel pro odjištění zbraní na F-105 byl „Green them up“, protože tablo svítilo zeleně, zatímco na F-4 „Set them hot“, protože se nějakou dobu nahřívaly elektronky řízených střel. F-105 nosily rušící kontejnery QRC-160, které bylo potřeba sehnat, aby měly letouny stejnou signaturu na nepřátelských radarech atd.

Akce nakonec klapla na výbornou a výsledkem bylo nárokovaných 7 sestřelů (5 bylo později potvrzeno vietnamskou stranou). Jeden sestřel MiGu-21 si připsal i Robin Olds. Později sestřelil ještě tři další migy. Pátému sestřelu se účelově vyhýbal, přestože měl několikrát příležitost, přenechával je ostatním pilotům. Kamarádi z Pentagonu mu „donesli“, že ministr obrany Harold Brown nařídil, že po pátém sestřelu bude z Vietnamu okamžitě stažen. Podobné to bylo s jeho turnusem 100 letů. Ve skutečnosti jich odlétal 107, ale občas si nějakou misi na tabuli „umazal“, aby nemusel domů. Poslední bojový let provedl 23. září 1967.

Robin Olds na ramenou svých kolegů po návratu z posledního bojového letu

Věčný rebel

Po návratu do USA Robin Olds zastával různé funkce na velitelství USAF, především na oddělení pro bezpečnost letů. 1. června 1968 byl povýšen do hodnosti brigádního generála, což osobně nepovažoval za žádnou výhru.

Robin Olds nebyl žádný svatoušek, jeho pověstný navoskovaný knír byl to nejmenší. Nevyhýbal se alkoholu, což mělo vliv na jeho kariéru, protože dostal pokutu 900 USD a 72 hodin veřejných prací za řízení pod vlivem.

V roce 1971 prosadil inspekční cestu na prověření připravenosti pilotů USAF na základnách v Thajsku. Při té příležitosti si neodpustil pár „neautorizovaných“ letů. V hlášení si stěžoval na nedostatečnou přípravu pilotů pro manévrové souboje a nadměrnou byrokracii. Když začala operace Linebacker, požádal o snížení hodnosti, aby mohl opět operačně létat. „Překvapivě“ mu nebylo vyhověno.

V červnu 1973 odešel přesně po 30 letech do výslužby. V civilu se aktivně věnoval práci v městské radě ve Steamboat Springs ve státě Colorado. Brigádní generál Robin Olds zemřel měsíc před svými 85. narozeninami na náhlou srdeční příhodu. S vojenskými poctami byl pohřben na hřbitově letecké akademie v Colorado Springs.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 41 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 41 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...