Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty Nobelových cen i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (22,6 milionu korun).
Laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2022 Svante Pääbo.
Švédský genetik, který se narodil 20. dubna 1955 ve švédském Stockholmu, byl oceněn za to, že se mu podařilo sekvenovat genom neandrtálce a zároveň učinil senzační objev dosud neznámého hominina. Pro něj se ujalo označení denisovan, protože jeho kost byla objevena na Altaji v Denisově jeskyni. Původně se přitom uvažovalo, že kost patřila neandrtálci.
Hominid – skupina skládající se ze všech moderních a vyhynulých lidoopů (moderních lidí, šimpanzů, goril a orangutanů plus všech jejich bezprostředních předků). Hominin – skupina skládající se z moderních lidí, vyhynulých lidských druhů a všech našich bezprostředních předků. |
„Důležité je, že Pääbo také zjistil, že po migraci z Afriky zhruba před sedmdesáti tisíci lety došlo k přenosu genů z těchto dnes již vyhynulých homininů na Homo sapiens. Tento dávný tok genů k dnešním lidem má dnes fyziologický význam, například ovlivňuje, jak náš imunitní systém reaguje na infekce,“ vysvětluje přínos vědě výbor Nobelovy ceny.
Svante Pääbo stál zároveň u zrodu paleogenomiky. Díky jejím technikám zkoumání DNA byly objeveny genetické rozdíly, které odlišují všechny žijící lidi od vyhynulých homininů. Na základě těchto zjištění tak můžeme zjistit, co nás činí jedinečnými lidmi a jak se odlišujeme od našich prapředků a slepých vývojových větví homininů.
Zkoumání takto staré DNA přitom není nijak jednoduché. Pääbo si uvědomil již na začátku své kariéry, že je technicky nesmírně náročné využít moderní genetické metody ke studiu DNA. Důvodem je skutečnost, že DNA se časem chemicky mění a rozpadá se na krátké fragmenty. Po tisíciletích zůstávají jen stopová množství DNA, a to, co zůstane, je masivně kontaminováno DNA bakterií a současných lidí. Pääbo tak začal vyvíjet metody studia DNA neandertálců, což trvalo několik desetiletí.
„DNA je v buňce lokalizována ve dvou různých oddílech. Jaderná DNA obsahuje většinu genetické informace, zatímco mnohem menší mitochondriální genom je přítomen v tisících kopií. Po smrti se DNA v průběhu času rozkládá a nakonec z ní zůstane jen malé množství. Také se kontaminuje DNA např. z bakterií a současných lidí,“ vysvětlují členové výboru Nobelovy ceny ve zprávě o jejím udělení.
Pääbo se tak nejdříve soustředil na mitochondriální DNA a dokázal díky svým zdokonaleným metodám sekvenovat oblast mitochondriální DNA z kusu kosti staré čtyřicet tisíc let. Poprvé jsme tak měli k dispozici sekvenci z vymřelého příbuzného. Srovnání se současnými lidmi a šimpanzi ukázalo, že neandertálci byli geneticky odlišní.
To však tomuto švédskému vědci nestačilo, protože malý mitochondriální genom poskytoval jen omezené informace,
„Pääbo se tedy pustil do obrovské výzvy, kterou bylo sekvenování jaderného genomu neandertálců. V té době dostal nabídku založit v německém Lipsku Ústav Maxe Plancka. V novém ústavu Pääbo a jeho tým neustále zdokonalovali metody izolace a analýzy DNA z archaických kostních pozůstatků. Výzkumný tým využíval nových technických vymožeností, které umožnily vysoce efektivní sekvenování DNA,“ popisují další fázi výzkumu zástupci výboru Nobelovy ceny.
Náročná práce a zkoumáni nakonec slavilo úspěch. V roce 2010 tak byla na světě první sekvence neandertálského genomu. Srovnávací analýzy prokázaly, že nejnovější společný předek neandertálců a Homo sapiens žil přibližně před osmi sty tisíci lety.
Začal nobelovský týden
Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska či dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině nebo instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech.
U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být cenou za mír vyznamenán i vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.
Cena za mír také nezaručuje ochranu. Loni ji získal Putinův kritik, ruský novinář Dmitrij Muratov, společně se svou filipínskou kolegyní Marií Ressaovou. Po invazi na Ukrajinu Kreml ještě tvrději zasáhl proti nezávislým médiím, včetně Muratovova opozičního listu Novaja gazeta. Filipínské úřady v červnu nařídily ukončení činnosti investigativního zpravodajského webu Rappler, který Ressaová spoluzaložila.
Ruský novinář Muratov vydražil Nobelovu cenu. Dvě a půl miliardy jde na Ukrajinu |
Nobelova cena za literaturu je naproti tomu známá pro svou nepředvídatelnost. V debatách o možných favoritech se skloňují jména literárních velikánů z celého světa, včetně Japonce Harukiho Murakamiho, Nora Jona Fosseho či Francouzky Annie Ernauxové.
Jasným kandidátem je podle agentury AP britský spisovatel indického původu Salman Rushdie, nad kterým vynesl ve své fatvě v roce 1989 kvůli knize Satanské verše rozsudek smrti někdejší íránský duchovní vůdce Rúholláh Chomejní. Pětasedmdesátiletý Rushdie, který se léta skrýval, byl letos 12. srpna pobodán a vážně zraněn na festivalu ve státě New York.
Aktualizace: doplnili jsme informace o výzkumu švédského vědce
