Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Viry a bakterie se mohou vyvíjet závratnou rychlostí a my potřebujeme vědět, jak fungují v našem tělu a proč způsobují nemoci. Tím zjistíme, jak se proti nim můžeme bránit. A tuto situaci je třeba namodelovat,“ říká Radislav Sedláček.
„Modelovat se dá samozřejmě v buňce, ale ta poskytne jen část modelu. Ale co viry a bakterie s organismem skutečně dělají, to se dá vyzkoušet jen na živém organismu, na zvířeti,“ doplňuje molekulární genetik s tím, že ve Vestci budou testy probíhat na myších a potkanech. Například o opicích čeští vědci zatím neuvažují.
Vyzráli jsme na covid
Jednou z chorob, kterou se vědci ve Vestci zabývají, je podle Sedláčka covid-19. „V této souvislosti jsme se pustili do studia terapeutických protilátek s našimi kolegy z Českých Budějovic a ze Švýcarska. To jsou proteinoví inženýři a oni našli způsob, jak docílit stavu, že koronavirus proti nim nedovede najít obranu. Nedovede mutovat jako proti monoklonálním specifickým protilátkám, kde naopak mutuje velmi rychle, během čtyř dnů si dovede svoji svoji genetickou informaci změnit.“
V této souvislosti se Radislav Sedláček vyjádřil také k tomu, zda podle něj koronavirus unikl z laboratoře, jak nedávno naznačili i představitelé americké FBI, nebo se přenesl na člověka přirozenou cestou z divokých zvířat.
„Byť byla zveřejněna zmiňovaná zpráva šéfa FBI, stále to není jasné. Momentálně je situace taková, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala čínskou vládu, aby umožnila další šetření. Každopádně tři pracovníci virologického ústavu ve Wu-chanu byli nedlouho před pandemií ošetřováni kvůli nějaké infekci, možná právě SARS,“ vysvětluje Sedláček.
„Faktem je to, že v této laboratoři SARS studovali,“ dodává vědec. „Ale pořád chybí důkazy, že by se skutečně to, co měli v laboratoři, ocitlo na tom známém tržišti, potom v Číně i ve světě. Ale za mě nemohu potvrdit ani vyvrátit žádnou ze známých teorií.“
Únik, nebo přenos z netopýra?
Radislav Sedláček však z pandemie vyvozuje důležitý závěr. „Kdyby nešlo o únik, ale o přenos z netopýra na člověka, bez prostředníka, tak si myslím, že můžeme očekávat dříve nebo později další, možná i pandemickou vlnu. Pokud to ale byla nepozornost a uniklo to z laboratoře, možnost pandemie je menší a hlavně by se mělo vytvořit takové zabezpečení laboratoří, aby k tomu už nikdy nemohlo dojít.“
A bude důkladně zabezpečená i laboratoř ve Vestci? Podle Sedláčka v ní pracuje pět expertů a má kapacitu několika tisíc myší a potkanů. „Teď běží pilotní režim, kdy zjišťujeme, zda všechny technické systémy fungují.“
„Nemůže tam vejít žádný nepovolaný člověk, všechno je hlídané, lidé, kteří tam jdou, jsou proškoleni, mají přístupová práva, jsou diagnostikováni, nechodí do jiných než do svých laboratoří, jsou ve skafandru. Nic, co vychází z laboratoře, tedy kromě lidí, není živé,“ popisuje vědec bezpečnostní opatření.
Kromě covidu budou čeští vědci zkoumat v laboratoři i další nemoci. Například klíšťovou encefalitidu, žloutenku nebo HIV. Ovšem výzkumné týmy nejen z Česka, ale z celého světa, si v laboratoři mohou objednat i výzkum dalších infekcí.
Podle Sedláčka je proto extrémně výhodné mít tento typ laboratoře právě v České republice. Kromě Vestce by v budoucnu mohla vzniknout ještě větší laboratoř v Brně. A na jakém principu výzkum týmu Radislava Sedláčka funguje?
Umíme vypínat geny
Vše je skryto v pojmu fenogenomika. Ten se skládá ze dvou částí. Genom je genetická informace v DNA v buňkách konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence. V případě lidského jedince obsahuje genom přibližně 25 tisíc genů.
„A co se týče toho, co znamená feno, tak jde o vyjádření genů. Geny mají na starosti nějaké funkce, nějakou biologickou úlohu. Fenogenomika se tedy zabývá tím, že geny způsobují něco, co má nějakou vlastnost, a tu my studujeme. Jsme součástí celosvětového konsorcia, zkoumáme jeden gen za druhým a zjišťujeme, za co je odpovědný,“ vysvětluje Sedláček.
„A my děláme to, že umíme v podstatě odstřihnout nejdůležitější část genu, zničíme jeho přepis, jeho konverzi do proteinu, kde se vyjadřuje v buňce, a takto odstraníme funkci tohoto genu. No a některé geny mohou mít roli při vzniku nějakých chorob. Jsou geny, které, když vypnete, tak organismus zemře hned v zárodku. Těchto genů je 33 procent,“ objasňuje molekulární genetik.
V praxi to funguje tak, že odborníci z Centra pro fenogenomiku umějí například na pokusné myši doslova vypnout jediný gen, ostatní normálně fungují dál, a následně zjišťují, co se stane. A takto přijdou na to, co mají konkrétní geny na starosti: například zrak, čich, růst nebo stárnutí. Celosvětově tak vzniká pomyslná genová encyklopedie. V tuto chvíli už takto vědci přišli na to, k čemu slouží zhruba polovina genů.
Víme, co vypne kazivost zubů
Čeští vědci už takto objevili hned několik projevů genu. „Jeden z nejzajímavějších výsledků, který jsme publikovali a pracujeme na tom dál, je zjištění, proč máme tvrdou sklovinu zubů. Lze tak geneticky zjistit, proč se konkrétnímu člověku kazí často zuby.“
Podobně úspěšní byli Češi při zjišťování genetické příčiny Nethertonova syndromu, který postihuje přibližně jedno z 200 tisíc narozených dětí. Projevuje se postižením kůže, alergií nebo astmatem.
V tomto ohledu však vědci začínají narážet na etické problémy. Podle Sedláčka je třeba jasně vymezit hranici toho, kdy se zachraňuje lidský život a kdy už věda zasahuje do přírodních zákonitostí.
„Je to etický problém. Je něco jiného, když se léčíme, když stárneme a co léčíme. Myslím, že na tohle je potřeba se ptát. Pokud to slouží k tomu, že se člověk uzdraví, tak to etický problém není. Něco jiného však je, kdybychom si řekli: pojďme změnit geny, abychom byli chytřejší,“ uzavírá vedoucí Centra pro fenogenomiku ve Vestci.
