Expert: V modulárních reaktorech předběhly Čína s Ruskem západní výrobce

Česko by mohlo mít do jedenácti let první malý modulární jaderný reaktor, ryze český pak do dvanácti let. Jeho první realizace se plánuje v areálu jaderné elektrárny Temelín. Jak moc je to reálné, jsou malé reaktory bezpečné a mohli bychom si je v budoucnu vyrábět přímo v Česku? I o tom mluvil v Rozstřelu Jiří Duspiva, manažer rozvoje podnikáni v Centru výzkumu Řež.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Malé modulární jaderné reaktory už ve světě fungují, ale podle Jiřího Duspivy bohužel ne ve světě demokratickém. „V tuto chvíli funguje tento reaktor například v Rusku, jde třeba o plovoucí reaktor Akademik Lomonosov, ten už je několik let v provozu. Také v Číně spustili malý reaktor, jedná se dokonce o reaktor čtvrté generace.“

V Česku by mohl první reaktor tohoto typu vzniknout v roce 2034. Podle Duspivy už budou v tu dobu západní technologie natolik vyspělé a vyzkoušené, že už by tyto elektrárny měly běžně fungovat v provozu.

Čína a Rusko jsou napřed

Západ je podle něj za Čínou a Ruskem ve skluzu hned z několika důvodů. „Evropa byla v posledních letech velmi protijaderná, a to si myslím, že zásadně zbrzdilo jakýkoliv vývoj. Navíc v zemích s plánovaným hospodářstvím, ať už je to Čína nebo Rusko, je podstatně snazší udělat politické rozhodnutí. V Evropě se vývoj zbrzdil zejména v souvislosti s postojem Německa, které se vzdalo výroby elektřiny z jádra.“

Skupina ČEZ už podepsala memoranda o spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů s firmami NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EdF, Westinghouse, KHNP a Holtec. Ale podle Duspivy si v budoucnu budeme moci vyrobit tento typ elektrárny i v ČR.

V Rozstřelu potvrdil, že Česko mělo v minulosti řadu expertů, kteří se na výstavbě Temelína a Dukovan podíleli. Teď je třeba, aby je nahradili mladší odborníci. S výrobou jaderných zařízení měly bohaté zkušenosti také významné české firmy.

„Teď je to ale spíše otázka toho, jak v ČR nastavit legislativní rámec. Například, aby se některé procesy, které jsou dost zdlouhavé, zkrátily, protože u jádra se vždycky velice dbalo na to, aby byla zajištěna bezpečnost. A to je samozřejmě zakomponováno do naší legislativy. Vše vyžaduje hodně času, což jde proti ekonomickým zájmům potenciálních investorů,“ míní Duspiva.

Jak reaktory fungují?

A jak malé modulární rektory fungují? Jsou to zmenšeniny klasických velkých jaderných elektráren? „Podíváme-li se na to z pohledu reaktorové fyziky, tak pokud budeme předpokládat, že to bude tlakovodní nebo varný reaktor, tedy takzvaně lehkovodní reaktor, to znamená chlazený lehkou vodou, tak pak základní fyzikální návrh vychází ze stejných principů, obsahuje to stejné základní komponenty jako klasická jaderná elektrárna.“

„V čem se od klasických jaderných elektráren liší, tak to jsou detaily řešení, a to především z hlediska zaměření na zvýšenou bezpečnost,“ vysvětluje Duspiva. „Chceme totiž tyto reaktory umístit blíže k městům, k obydleným zónám, například v brownfieldech a podobně.“

„S tím tedy souvisí vyšší míra bezpečnosti, abychom tím zajistili i vyšší akceptovatelnost. I proto se například počítá s tím, že by se tyto elektrárny více zapouštěly pod zem,“ doplňuje expert.

Jako stavebnice

V Rozstřelu pak Jiří Duspiva popsal, že se podle velikosti plánuje hned několik typů těchto reaktorů. Ty menší by mohly zásobovat elektřinou a teplem například okresní město a větší by mohly produkovat zhruba stejné množství elektřiny jako současné Dukovany.

„Velikou výhodou modulárních reaktorů je rychlost jejich výstavby. „Pro tyto malé reaktory se předpokládá zrychlení výstavby tím, že se už ve výrobní fabrice sestaví řada komponentů do modulů, které budou už v továrně otestované. Na místě výstavby se pak už jen vše doladí. Funguje to vlastně na principu jakési stavebnice,“ popisuje Duspiva.

„Tento princip stavebnice skutečně vše urychlí. Protože stávající elektrárny se staví až na místě, kam se dovážejí jednotlivé komponenty a ty se tam teprve realizují, což je třeba propojení kabeláží a podobně. Tohle by bylo v případě modulárních reaktorů již vyřešené,“ dodává Duspiva.

A podle něj existuje ještě další výhoda malých modulárních reaktorů. „Tím základním produktem je výroba elektrické energie, ale druhý produkt je neméně významný. A to je teplo. A to nejen v teplárenském průmyslu, ale obecně procesní teplo, to znamená i pro firmy, které potřebují pracovat s vysokými teplotami.“

ČEZ vytipoval lokality pro malé modulární reaktory. První vznikne v Temelíně

Jiří Duspiva pak v Rozstřelu podrobně hovořil o tom, jakou roli bude mít v případě výstavby modulárních reaktorů Centrum výzkumu Řež, kde on sám působí. Zároveň naznačil, že pro provoz těchto reaktorů by mohlo být výhodné, kdyby je provozovala přímo společnost ČEZ.

V závěru pak naznačil, že jeho Centrum připravuje i vlastní projekt malého modulárního reaktoru, který by mohl být připraven v řádu několika let a mohl by zásobovat elektřinou a teplem zhruba dvaceti tisícové město. „Skutečně by bylo v zájmu České republiky výhodné, aby se část těchto modulárních reaktorů vyráběla v ČR, bylo by to pro české výrobce určitě zajímavé.“

A kdy by mohl skutečně český modulární reaktor začít energii vyrábět? „Můj optimistický odhad je, že by to mohlo být v letech 2035 až 2037.“

ČEZ už předběžně vytipoval několik lokalit, kde by mohl být tento druh reaktorů vystavěn. Kromě Temelína a Dukovan se jedná například o Dětmarovicích, Tušimicích, Prunéřově a ve hře jsou také Ledvice, Poříčí a Mělník, tedy s výjimkou Temelína a Dukovan v místě současných uhelných lokalit. Jiří Duspiva pak naznačil, že malé reaktory by v delším horizontu mohly vzniknout i na místě současných tepláren.