Portfolio výrobků někdejšího národního podniku Orličan bylo bohaté, připomeňme si prostřednictvím zajímavého obrazového materiálu. Orličan vyráběl mimo jiné letadla motorová i bezmotorová, chladící návěsy, nebo finalizoval speciálnější provedení užitkových automobilů. Samozřejmě není zlato všechno, co se třpytí, postupem doby s budováním socialismu se i v tomto našem podniku stále více zaostávalo za západními technologiemi.
Autor: fotografie z dobových prospektů
Praotcem strojírenské výroby v Chocni byl místní průmyslník Jaroslav Mráz, který tam začínal se svou dílnou krátce po první světové válce. Jeho aktivity postupně rostly, výroba se zvyšovala a jméno si vytvořil především výrobou chladících zařízení. Myšleno jméno průmyslníka, vlastní jméno Mráz nesl už od narození.
V polovině 30. let přesvědčil Mráze známý letecký konstruktér Pavel Beneš, aby postavil i továrnu na letadla, že mu je bude konstruovat. A tak se i stalo a již v roce 1935 se v Chocni začala vyrábět lehká cvičná a sportovní letadla, o čemž se už kdysi na Technetu psalo.
Po druhé světové dolehla těžká ruka znárodňování i na pana Mráze. Jméno podniku, který pan Mráz předtím vybudoval, se v nové době několikrát měnilo, než se v roce 1955 ustálilo ve formě Orličan, národní podnik. A reprezentativní vzorek toho, co se v podniku mezi léty 1945 až 1990 vyrábělo, nám ukáže dnešní fotogalerie.
Autor: archiv Iveco Czech Republic
Po válce se začalo s výrobou letadel, resp. v tomto oboru se plynule pokračovalo z období protektorátu. Kromě výroby celých letadel lehčích kategorií šlo i o subdodávky pro naše větší letecké továrny na letouny bojové. Výroba motorových letadel skončila v Chocni na přelomu 50. a 60. let. Kluzáků se to netýkalo, jeden velice povedený se tam potom vyráběl po celá osmdesátá léta.
V souvislosti se změnou výrobního programu se začalo ve velkém s montáží chladírenských návěsů, šlo to do tisíců kusů a řady typů. Mimo návěsů to byly i chladírenské nástavby/skříně na Pragy S5T atd.
A to zdaleka není vše, z Chocně pocházely například i skříňové automobily Škoda 706 RTO-S, každý asi viděl jeho nejznámější stěhovací verzi (ti později narození ve filmu Kulový blesk). A další výrobky ještě uvidíme.
Autor: vyobrazení z dobových prospektů
Hned po druhé světové válce se v Chocni pokračovalo s výrobou německého víceúčelového letounu Fieseler Fi 156 Storch kategorie STOL (krátký vzlet a přistání). V našem poválečném letectvu nesl typové označení K-65 Čáp, kde K znamená kurýrní podle vojenského značení, ale byl to zkrátka víceúčelový letoun, vhodný pro plnění řady různých úkolů ve vojenské i civilní sféře. Na fotografii je v zemědělské úpravě pro aplikaci postřiků.
Autor: gonzoaviation.com
M-1 Sokol, konstruktéra Zdeňka Rubliče, si vydobyl primát prvního poválečného letounu tuzemské konstrukce, který se vznesl do vzduchu. Na fotografii je sériová verze M-1C, prototyp byl M-1A. Celkem bylo vyrobeno 183 strojů M-1C a 104 vylepšených M-1D.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
M-1C Sokol, OK-AHN, který absolvoval roku 1947 (etapový) let z Prahy do Kapského města a zpět. Letoun je vystaven v Národním technickém muzeu.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
M-1D Sokol měl překryt kabiny ve tvaru bubliny.
Autor: gonzoaviation.com
Orličan byl pověřen výrobou víceúčelových letounů Aero L-60 Brigadýr, kdy jméno Brigadýr odkazuje na jeho zemědělské použití, i když nebyl určen zdaleka jen pro zemědělce. Typ vznikal vlastně jako náhrada starých dobrých Storchů/Čápů. Používal se i v armádě jako kurýrní a průzkumný, vojenské Brigadýry mohly nést dvě lehké pumy do celkové hmotnosti 125 kg a pohyblivý 7,92mm kulomet v zadní partii kabiny. V letech 1955 až 1959 bylo v Orličanu vyrobeno 273 letounů Brigadýr, většina pro sektor civilní, některé také pro export.
Na fotografii je aeroklubový Brigadýr při tankování paliva.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Práškovací L-60B Brigadýr podniku Agrolet.
V roce 1951 vznikl v rámci ČSA odštěpný závod Agrolet, určený primárně pro zemědělské, lesnické a vodohospodářské letecké práce. K 1. 1. 1969 se Agrolet přetransformoval na samostatný podnik SlovAir a tím byly tyto činnosti z kompetence ČSA vyjmuty.
Autor: Archiv Českých aerolinií
Dvě prosté reklamní tiskoviny na letoun L-60 Brigadýr
Autor: podnik zahraničního obchodu Omnipol
Posledním v Orličanu vyráběným motorovým letadlem byl L-40 Meta-Sokol, respektive jím se tam tato výroba uzavřela, když prakticky současně, ale o chlup dříve, tam skončili i s výrobou Brigadýrů.
V letech 1956 až 1959 vznikla asi stovka Meta-Sokolů. Jak již jméno napovídá, šéfkonstruktér Rublič povedeným Meta-Sokolem navázal ne svého neméně povedeného Sokola.
Autor: dobový prospekt
L-40 Meta-Sokol byl sportovní letoun pro pilota a tři cestující. Vyznačoval se zajímavě řešeným podvozkem, respektive zajímavě situovaným jeho ostruhovým kolečkem.
Autor: gonzoaviation.com
V Chocni se vyráběl i dvoumístnáý cvičný kluzák LF-109 Pionýr
Autor: Archiv VHÚ
Vysokovýkonný jednomístný kluzák VSO-10 Gradient zvaný Vosa, s klouzavostí 36:1. V letech 1978 až 1990 byl vyroben v 225 exemplářích. Jedná se o velice povedený kluzák choceňské konstrukce, na jehož původ odkazuje typové označení VSO, které znamená Vývojová skupina Orličan.
Autor: Aeroklub Praha Letňany, CC BY 2.0
Návrat k původnímu oboru průmyslníka Jaroslava Mráze. Dobová reklama na chladírenský návěs N-10 CH z Orličanu Choceň. Vyráběla se tam celá řada typů chladírenských návěsů, různých hmotnostních kategorií, od jednonápravových až po třínápravové.
Autor: Motokov
Tisíce chladících návěsů Orličan se exportovalo do SSSR. To jednak znamenalo zajištění velkých objemů výroby, ale Sověti na druhou stranu žádnou výhrou nebyli, protože požadovali techniku levnou a tedy nijak sofistikovanou, načež výrobce nuceně ustrnul ve vývoji, neboť na další vývoj scházely prostředky i kapacity.
Autor: dobová reklamní fotografie
Chladírenský návěs N-10 CH z Orličanu Choceň na idealizovaném reklamním vyobrazení
Autor: fotografie z dobových prospektů
Chladírenský návěs N-10 CH z Orličanu Choceň a tahač Tatra 137 (Tatra 138 4x4)
Autor: Iveco Czech Republic
Chladírenský návěs N-12 Alka z Orličanu Choceň a tahač Škoda 706 MTTN
Autor: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě
Chladírenský návěs N 22 CH z Orličanu Choceň a tahač Tatra 813 NT 4x4
Autor: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě
Jak už to tak u slušných chladících návěsů bývá, tak i ty z Orličanu nebyly pouze chladící. Byly to vlastně návěsy izotermické, podle potřeby se v nich mohla udržovat teplota vyšší než venkovní.
Autor: vyobrazení z dobových prospektů Orličanu
V Chocni se zabývali i montážemi chladících skříní. Reklamní vyobrazení nám ukazuje tímto dotčenou Pragu S5T, ale potkalo to i jiné automobily, později avie a liazky.
Autor: dobový prospekt podniku zahraničního obchodu MOTOKOV
Stěhovací vůz Škoda 706 RTO-S, jehož nástavba se vyráběla v Orličanu a probíhala tam samozřejmě i finální montáž, konstrukčně vycházel z autobusu Škoda 706 RTO. V typovém označení písmeno „S“ neznamená stěhovací, ale skříňový (stěhovací vozy byly podmnožinou skříňových).
Autor: reklamní pohlednice Interpress-Magazín ČSSR
Stěhovací automobily Škoda 706 RTO-S byly prověřené tvrdou praxí, zvládly i největší akci v dějinách stěhování – pražskou dvanáctisměnu organizovanou akurátním doktorem Radostou.
Autor: archiv Iveco Czech Republic
Stěhovací vůz Škoda 706 RTO-S exportovaný do Maďarska
Autor: FORTEPAN / FŐFOTÓ, CC BY-SA-3.0
Dlouhý valník postavený na platformě Škody 706 RTO i s využitím části autobusové karoserie
Autor: liaz.cz
Dlouhé nízkoložné nákladní automobily stavěné na podvozcích ertéóček a s budkami z typu Škoda 706 RT se značily Škoda 706 RTD („D“ asi jako dlouhý). Finálním zhotovitelem byl opět Orličan Choceň.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Automobily Škoda 706 RTD se stavěly na upravený podvozek autobusu Škoda 706 RTO. Tyto dlouhé nákladní vozy se vyráběly buď s nízkou plošinou, do níž zasahovaly podběhy kol (viz předchozí fotka zeleného vozu), nebo se zvýšenou plošinou, kterou podběhy kol nenarušovaly (viz tento obrázek modrého vozu).
V Orličanu vznikla i řada věcí pouze v prototypech, jako například tento lehký návěs N1000 (číslo udává jeho nosnost 1000 kg), pro který se počítalo s tahačem vzniklým jednoduchou úpravou pickupu Škoda 1202.
Autor: public domain
Pro ČSLA se vyráběl skříňový návěs N-10S s užitečným zatížením 10 tun.
Autor: public domain
Lanovková kabinka typu LK-01 z Orličanu Choceň. Lanovka na Černou horu, 80. léta.
Autor: Archiv Romana Grice
Lanovková kabinka typu LK-01 z Orličanu Choceň. Lanovka na Černou horu, 80. léta.
Autor: Archiv Romana Grice
I kabinková lanovka na Skalnaté pleso používala kabinky z Orličanu Choceň
Autor: Archív spoločnosti Tatranské lanové dráhy (TLD)
Přívěs ubytovací (jedním slovem maringotka) PU-4 z Orličanu Choceň, pro ubytováni čtyř osob (proto PU-4). Byl určen pro ubytování zpravidla stavebních pracovníků tam, kde chyběly možnosti standardnějšího ubytování (stavby dále od civilizace). Karoserie měla tepelnou izolaci (50mm vrstva pěnového polystyrenu) a k vytápění interiéru sloužila kamna (komín ve střeše je zřetelný).
Autor: Orličan Choceň