Když Elon Musk před 20 lety zakládal SpaceX, za hlavní překážku rozmachu vesmírné ekonomiky považoval vysoké ceny dopravy nákladu na oběžnou dráhu. Jeho firma se tedy zaměřila na snížení cen prostřednictvím levných a opakovaně použitelných raket. Dlouhodobým cílem vždy bylo umožnit lidstvu kolonizovat Mars, ale vedlejším důsledkem zavedení levných raket bylo otevření vesmírné ekonomiky pro nové komerční účely, které v minulosti byly nemyslitelné kvůli astronomickým finančním nákladům, jež jejich realizace dříve vyžadovala. Komerční projekty totiž na rozdíl od těch vládních musí být ziskové, jinak do nich nikdo neinvestuje peníze.
Falcon 9 sice není zcela znovupoužitelný, ale i tak je levnější než konkurenční rakety. SpaceX zároveň nabízí kosmickou loď Dragon, která jako jediná na světě umožňuje komerčním firmám dopravit lidskou posádku na oběžnou dráhu. Díky tomu se v posledních letech začaly objevovat první kosmické projekty nových kategorií, které využívají levnou vesmírnou dopravu pro čistě komerční mise s astronauty.
První vlaštovkou byly mise Inspiration4 a Axiom-1, při kterých se na oběžnou dráhu a kosmickou stanici ISS vydaly plně soukromé posádky bez účasti profesionálních astronautů tradičních kosmických agentur. V plánu jsou další podobné mise jako Polaris Dawn a Axiom-2, ale příští velký milník bude představovat zprovoznění prvních komerčních kosmických stanic.
První soukromá posádka na orbitě během mise Inspiration4
Stávající stanice jako mezinárodní ISS nebo čínská Tchien-kung jsou provozovány národními kosmickými agenturami, které nabízejí nulové nebo velmi omezené možnosti pro jejich využití soukromým sektorem. Například NASA aktuálně povoluje pouze dvě soukromé mise na ISS ročně, při kterých komerční astronauté mohou stanici navštívit na zhruba dva týdny.
Ty momentálně organizuje výhradně společnost Axiom Space, ale do budoucna nejspíš nebude jediná a navíc si brousí zuby na ambicióznější a delší mise. Hodlá proto koncem roku 2025 začít budovat vlastní sekci ISS, kde bude mít větší volnost a flexibilitu pro své mise než ve zbytku stanice. Později se tyto soukromé moduly odpojí a budou fungovat jako nová, zcela soukromá kosmická stanice Axiom Station.
Stanice společnosti Axiom Space se však osamostatní až někdy koncem této dekády, kdy je v plánu ukončení provozu ISS. Historicky první soukromou stanicí se má šanci stát projekt nějaké jiné firmy. Například NASA má program Commercial LEO Destinations, v jehož rámci podporuje projekty firem, které plánují vybudovat komerční kosmické stanice na nízké oběžné dráze. Americká agentura by je po ukončení provozu ISS ráda využívala jako jeden z mnoha zákazníků.
Součástí programu jsou kromě Axiomu také společnosti Blue Origin se stanicí Orbital Reef, NanoRacks s projektem Starlab a Northrop Grumman se zatím nepojmenovanou stanicí. Firmy už obdržely prvotní finance na podporu svých projektů a NASA plánuje v budoucnu zúžit výběr na ty nejperspektivnější z nich.
Nový projekt společnosti Vast však není součástí programu NASA a je vyvíjen takříkajíc na vlastní pěst. Vast je mladičká kalifornská firma, která byla založena teprve v roce 2021 podnikatelem Jedem McCalebem. Ten v minulosti vytvořil například P2P síť eDonkey, založil bitcoinovou směnárnu Mt. Gox a také byl technickým ředitelem ve společnostech Stellar a Ripple. Nyní se však zaměřil na kosmonautiku a hodlá investovat stovky milionů dolarů do své společnosti Vast, která má za cíl budovat komerční kosmické stanice s umělou gravitací.
Fly to Haven-1 aboard a @SpaceX Dragon spacecraft and spend up to 30 days orbiting Earth.
Haven-1 is equipped with a large window dome for photography and viewing.
Experience the Overview Effect for yourself by reserving your spot today ➡ https://t.co/zxa6inVQgm https://t.co/hAZbyjhwkO
Letos v únoru jeho firma skoupila společnost Launcher a její šéf a zakladatel Max Haot se následně stal prezidentem firmy Vast.
Společnost Launcher byla založena v roce 2017 a nejdříve vyvinula motor E-2 pro svou malou orbitální raketu Launcher Light. Zároveň firma vyvinula orbitální tahač Launcher Orbiter, který měl sloužit jako třetí stupeň této rakety. Tahač měl svou premiéru v lednu 2023, kdy byl vynesen na oběžnou dráhu Falconem 9 v rámci sdílené mise Transporter-6. Tahač nesl několik malých družic pro různé zákazníky, a i když selhal krátce po oddělení od rakety, společnost to neodradilo.
Další Orbitery by měly letět na misích Transporter-8, -9 a -10, tentokrát už pod vlajkou společnosti Vast. Kombinovaná společnost má přes 120 zaměstnanců, mezi kterými je také několik bývalých pracovníků ze SpaceX. Navíc Hans Koenigsmann, spoluzakladatel SpaceX, který v roce 2021 odešel do důchodu, slouží ve firmě Vast jako poradce.
Vývoj rakety Light však byl po akvizici firmy Launcher ukončen a pokračovat bude pouze vývoj tahače Orbiter a raketového motoru E-2. Vast nyní hodlá uplatnit dosavadní zkušenosti a technologie především při vývoji své první kosmické stanice. Ta se bude jmenovat Haven-1 a připravena bude nejdříve v srpnu 2025, kdy ji má vynést na nízkou oběžnou dráhu Falcon 9.
Parametry stanice Haven-1. Díky relativně kompaktním rozměrům se vejde do běžného krytu Falconu 9.
Jedná se o malou stanici s délkou 10,1 m, průměrem 3,8 m a hmotností 14 tun. Díky těmto kompaktním rozměrům se vejde do standardního aerodynamického krytu Falconu. Stanice dokáže generovat až 15 kW elektrické energie ze solárních panelů a pojme maximálně 4 lidi, kteří budou mít k dispozici hermetizovaný prostor o objemu 70 metrů krychlových. Pro srovnání, kabina Crew Dragonu nabízí prostor 9,3 metrů krychlových. Stanice navíc má být schopná rotace pro simulaci lunární gravitace.
Stanice bude provozována ve výšce 500 km nad zemí a pokud její vynesení a zprovoznění proběhne v pořádku, „nedlouho poté“ by ji měla navštívit první posádka v rámci mise zvané Vast-1. Ta opět využije služeb SpaceX, jelikož dopravu zajistí raketa Falcon 9 a loď Crew Dragon. Firma Elona Muska navíc bude mít na starost také vyškolení posádky, skafandry a nácvik bezpečnostních procedur.
Čtyřčlennou posádku budou tvořit buď soukromé osoby nebo astronauté kosmických agentur, kteří pak na stanici stráví až 30 dnů prováděním vědeckého výzkumu nebo například experiment s výrobou na oběžné dráze. K dispozici budou mít wi-fi a velké okno. Haven-1 by se potenciálně mohla stát první soukromou kosmickou stanicí v historii a Vast-1 pak první pilotovanou misí k soukromé stanici. Firma si zároveň u SpaceX vyjednala opci na potenciální druhý let astronautů ke stanici Haven-1.
Termín vynesení stanice už v roce 2025 je pro firmu založenou teprve před dvěma lety dost agresivní, ale i pokud vše bude nakonec trvat déle nebo Vast do té doby zkrachuje, jedno je jisté. Nacházíme se v nové éře, ve které komerční firmy a další subjekty mají možnost provádět aktivity, které byly doposud výsadou státních kosmických agentur, protože pro soukromý sektor byly neekonomické. Nebuďte tedy překvapeni, pokud v následujících letech uslyšíte stále častěji o reálných plánech na vybudování orbitálních hotelů, experimentální těžbě materiálů na asteroidech nebo rozkvétající lunární ekonomice.
A lví podíl na příchodu této nové éry má právě společnost SpaceX, jejíž levné a přitom spolehlivé rakety a lodě nakoply celé toto odvětví neskutečným způsobem. A jaký dopad bude mít nástup obří Starship, můžeme jen odhadovat, avšak i Vast s touto raketou do budoucna počítá. Cílem firmy pro příští dekádu je vybudování 100metrové rotující stanice s umělou gravitací. Ta by byla složena z modulů s průměrem 7 metrů, které by byly navrženy pro vynášení pomocí Starship. První takový modul chce Vast nechat dopravit na oběžnou dráhu v roce 2028.
Text byl převzat z portálu ElonX a před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde
