Kissingerovi je sto let. Sblížil USA s Čínou a ukončil válku ve Vietnamu

Americký politik, diplomat a politolog Henry Kissinger, který 27. května slaví sté narozeniny, je veteránem diplomacie minulého století. Od konce šedesátých let působil jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů a v letech 1973 až 1977 diplomacii USA vedl.

Historické osobnosti

Sledovat další díly na iDNES.tv

Svým pragmatickým přístupem k řešení problémů si získal řadu obdivovatelů. Pro jiné se ale naopak stal zosobněním pleticháře, který neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy. Stále aktivní Kissinger je i nositelem Nobelovy ceny za mír.

Kissinger se zasloužil o uvolnění napětí ve vztazích mezi Západem a Moskvou a byl rovněž hlavním architektem sblížení mezi USA a Čínou. Jeho kyvadlová diplomacie navíc položila základ prvních mírových dohod mezi Izraelem a jeho sousedy. Výrazně kontroverznější je Kissingerův podíl na ukončení vietnamské války v roce 1973.

Uzavření míru, za něž dostal Nobelovu cenu, sice vedlo k odchodu amerických vojsk, ve svém důsledku však i k vítězství komunistického severu. Kritici mu také dávají za vinu rozšíření války do Laosu či podíl na porušování lidských práv.

Německý a židovský původ

Narodil se v roce 1923 v bavorském Fürthu jako Heinz Alfred Kissinger. Těsně před vypuknutím války se jeho židovská rodina rozhodla pro odchod do USA. Zde vystudoval historii a filozofii na Harvardově univerzitě.

Cestu do Bílého domu zahájil jako poradce miliardáře a pozdějšího viceprezidenta Nelsona Rockefellera. V lednu 1969 si Kissingera za svého bezpečnostního poradce zvolil prezident Richard Nixon, tutéž funkci zastával i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger ministrem zahraničí.

Leonid Brežněv a Henry Kissinger na jednání v Moskvě.

Po odchodu z vlády si tento prominentní republikán zřídil konzultační firmu v New Yorku. Působil také ve správních radách několika společností a nadále zůstal vlivnou postavou politiky, jednal například jak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, tak s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Kissinger je podle médií také rádcem Hillary Clintonové.

Rozpaky kolem výroků o Ukrajině

Rozpaky i pohoršení pak vzbudily některé jeho výroky po ruském útoku na Ukrajinu. Například loni v květnu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu.

„Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat. Ideálně by se hranice měla vrátit ke stavu před konfliktem,“ řekl s tím, že Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze.

Rusko mělo v tu dobu pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky. „Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve svém kalendáři rok 2022, ale 1938,“ řekl v reakci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s narážkou na odtržení Sudet a mnichovskou dohodu.

Pařížská jednání o válce ve Vietnamu a zákulisní konzultace s prezidentem (Nixon a Kissinger v roce 1973).

Později Kissinger podpořil vstup Ukrajiny do NATO a také varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Také prohlásil, že by byl ochoten odjet do Moskvy a setkat se s Putinem. Jednání o ukončení války by měla podle něj začít do konce letošního roku, a to za zprostředkování Číny.

Kissinger je podruhé ženatý, má dvě děti. Je autorem několik knih, například Umění diplomacie, Potřebuje Amerika zahraniční politiku? nebo Uspořádání světa. Je také milovníkem fotbalu. Byl členem organizačního výboru mistrovství světa ve fotbale v roce 1994, prosazoval i kandidaturu na uspořádání šampionátu v USA v roce 2018.