Nová data ze sondy Juno ukazují, že blesky na Jupiteru pulzují v podobném rytmu jako v bouřkových mracích na Zemi. Studii mezinárodního týmu, který vedli čeští vědci, publikoval časopis Nature Communications. V tiskové zprávě o tom informovala Akademie věd (AV ČR).
Výsledky analýzy mnoha skupin elektromagnetických pulzů, které vyzařují proudy v bleskových kanálech uvnitř bouřkových oblaků v atmosféře Jupiteru, porovnávali vědci se záznamy blesků na Zemi. Bleskové kanály na Jupiteru se prodlužují ve skocích dlouhých stovky metrů až jednotky kilometrů, uvedli.
⚡️ Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským
Studii mezinárodního týmu pod vedením pracovníků oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu @matfyz publikoval včera časopis @NatureComms .
️ Na základě nových dat… https://t.co/4JHvRNmfh4 https://t.co/mRk1meMu1z
„Podobně se uvnitř oblaku šíří výboje předcházející pozemské blesky, což potvrzují záznamy z měřicích stanic provozovaných oddělením kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na severočeských observatořích Milešovka a Dlouhá Louka. Ty jsme v této studii použili jako důkaz podobnosti časových škál přípravných atmosférických výbojů na obou planetách,“ řekl Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MMF UK).
„Výzkum blesků sice prováděly už starší sondy, ale až Juno, která k planetě doputovala v roce 2016, dokázala získat podrobná a dobře rozlišená data, řekla Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a MMF UK.
Mapa ukazuje projekci polohy sondy Juno na povrch planety Jupiter ve chvílích, kdy přijímač zaznamenal signály emitované bleskovými výboji. Černé a modré kroužky odpovídají záznamům skupin pulzů pořízených za 5 let měření, oranžové křížky znázorňují detekce rychlých hvizdů z prvních osmi průletů okolo planety.
Na palubě sondy Juno byly elektromagnetické snímače, které měřily pulzy na různých frekvencích. Odhalily, že se blesky vyskytují nejčastěji ve středních a polárních šířkách a na rozdíl od Země nejsou téměř žádné blesky v blízkosti rovníku.
Existenci blesků na Jupiteru odhalil v roce 1979 radiový přijímač na palubě sondy Voyager, nicméně bez větších podrobností. Znatelný pokrok nastal až se sondou Juno (NASA), jejíž palubní radiový přijímač dosahuje časového rozlišení dokonalejšího než tisícina sekundy.
5. července 2016 |
Základní část mise sondy Juno trvala od července 2016 do června 2021. Sonda se každých 53 dní přibližovala k Jupiteru, na „pouhých“ asi 4 000 km nad její hnědavá mračna, která tvoří především páry čpavku. Pod nimi se schovávají vodní bouřková oblaka.
