Indická mise se 23. srpna pokusí o „měkké přistání“ poblíž málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce. Pokud se jí manévr podaří, stane se Indie po Spojených státech, bývalém Sovětském svazu a Číně teprve čtvrtou zemí, která přistála na Měsíci, a první, která dosedla u jeho jižního pólu.
Sondu Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) vynesla raketa LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Sonda pak zhruba deset dní obíhala kolem Země, než byla minulé úterý vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce. Nyní budou indičtí experti snižovat její rychlost, aby ji připravili na přistání.
Vesmírná agentura uvedla, že všechny kontroly ukazují, že se Čandrájan-3 těší dobrému „zdraví“. Poukázala též na to, že „úspěšně uvedla vesmírnou loď na oběžnou dráhu kolem Měsíce už potřetí v řadě“.
 |
V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou. V červenci 2019 vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, která kolem Měsíce obíhá dodnes, přistání jejího modulu u jižního pólu se však nezdařilo.
Šéf ISRO Šrídhar Panikkar Sómnáth řekl, že agentura pečlivě studovala data z havarovaného přistání a provedla řadu simulací, aby odstranila případné vady u Čandrájanu-3. Celá sonda váží 3,9 tuny a stála 6,1 miliardy rupií (1,6 miliardy korun).
Samotný přistávací modul Vikrám, pojmenovaný po zakladateli agentury, váží přibližně 1,5 tuny a ve svém nitru nese šestikolové robotické vozítko o váze 26 kilogramů zvané Pragján, což v sanskrtu znamená „moudrost“. Po přistání by mělo vyjet z modulu a vydat se na pouť po skalách a kráterech Měsíce, aby shromažďovalo data a fotografie a odesílalo je k analýze zpátky na Zemi.
