Je libo trochu vodíku?
Takhle nějak by se vás mohl v budoucnosti zeptat prodavač v obchodě s elektronikou. Nebojte se, nechtěl by vás otrávit nebo něco podobného ani by si z vás nedělal legraci, ale nabízel by vám baterie, které jsou malé, výkonné, ekologické - tedy vodíkové články. Zejména na trhu notebooků by mohli právě tyto články způsobit skutečnou revoluci. Zatímco současné baterie vydrží tak okolo 3hodin provozu bez sítě, vodíkové články slibují provoz až desetihodinový.
Na druhou stranu je nutno říct, že palivové vodíkové články nejsou žádnou převratnou novinkou. Fungují totiž na principu převodu energie pomocí vodíku, který je znám už z poloviny 19. století. Novinkou v tomto směru je membránový palivový článek, který mění vodík na proud. V dnešní době se o těchto článcích mluví stále častěji zejména proto, že jejich budoucí využití není omezeno pouze na nějakou oblast "bateriového" trhu, ale mají univerzální uplatnění. Se svou výkonností jsou schopny nahradit i některé slabší vznětové a zážehové motory. Důkazem toho je velmi rozsáhlý výzkum prováděný automobilkou Daimler - Benz, která garantuje, že někdy okolo roku 2005 vyrobí automobil, který bude poháněn elektromotorem s vodíkovým palivovým článkem. Osobně si myslím, že to bude skutečně zlomový okamžik, protože velkou nevýhodou současných elektro - článků byl nízký výkon a trvanlivost. Odpověď na to, jak je to možné, je jednoduchá. Stačí si představit energii, kterou v sobě má vodíková puma a je asi každému jasné, kolik energie může poskytnout vodíkový článek. Firma Daimler - Benz uvádí, že její automobily s vodíkovými články budou mít až čtyřikrát větší dojezdovou vzdálenost než stávající elektromobily. Co je to ale platné, když to "nesouvisí" z mobilní technikou a malými bateriemi obecně. Zdání ale klame. Ve Fraunhoferově ústavu pro solární a energetické systémy ve Freiburgu si totiž řekli, proč bychom se nepokusili vyrobit obdobu automobilového palivového článku, jen v mnohem menším provedení. A tak vznikla myšlenka vodíkových článků pro notebooky. V době zvětšujících se displejů, CD - ROMek a DVDeček stále zůstává velkým omezujícím faktorem mobility právě výdrž akumulátoru (psal jsem o tom, již v minulých částech, např. v povídání o LCD displejích). Proč tedy nevybavit špičkovou techniku technologicky špičkovým napájením.
Je jasné, že myšlenka vodíkového článku není vůbec od věci a že její autoři vědí o čem mluví.
Jak vlastně funguje přeměna vodíku na elektrický proud?
Možná si někteří z vás všimli, že už v názvu niklmetalhydridových článků (o kterých jsme hovořili v minulé části) se vyskytuje slovo hydrid. Nejedná se přímo o vodík, ale je to v podstatě sloučenina vodíku s nějakým kovem (metal). Proces vzniku energie v tomto článku je vidět na obrázku. U vodíkového článku je princip podobný, ale mnohem jednodušší.
Jediné, co potřebujeme pro průběh katalytické reakce je vodík, kyslíkové elektroda, vodíková elektroda a polymerová membrána. Protože by však samotný vodík natropil více škody než užitku (zvlášť ve styku s kyslíkem, kdy je silně výbušný), je vázán v hydridu železa - metalhydridu. K tomu, abychom vůbec získali vodík, je zapotřebí přístroj zvaný elektrolyzér, který dokáže štěpit vodu na vodík a kyslík. Vyloučený vodík se poté skladuje v zásobníku připojeném k palivovému článku. 
V palivovém článku pak dochází k reakci mezi vyloučeným vodíkem a okolním vzduchem - a výsledkem této reakce je elektrický proud. Celá věc však není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Uprostřed palivového článku je umístěna ještě tzv. polymerová membrána. Ta je skutečným místem, kde vzniká elektrický proud reakcí vodíku a kyslíku. Samotný palivový článek by ale nebyl schopen utáhnout některá energeticky náročnější zařízení - notebooky nevyjímaje. Proto se u notebooků používá zpravidla 5 palivových článků propojených mezi sebou. První palivové články pro notebooky byly představeny už počátkem minulého roku na hannoverském CeBITu. V současné době se celá záležitost nachází ve fázi hledání sponzorů, kteří by byly ochotni investovat do nové - a určitě perspektivní - technologie.
