Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Naše atmosféra v noci záhadně září. Okem to ale neuvidíte

aktualizováno 
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zachytili na časosběrném videu vyzařování zemské atmosféry. Červená záře bude jedním z předmětů výzkumu nového programu NASA - mise ICON, která startuje v roce 2017. Bude zkoumat interakci mezi počasím a děním v ionosféře.

Fotogalerie airglow

Světelné záření atmosféry (anglicky airglow) může být jevem nepříjemným pro astronomy, kterým brání v nerušeném pozorování hvězdné oblohy. Airglow totiž vzniká v horních vrstvách atmosféry za působení chemických reakcí ionizovaných částic v ionosféře.

Ultrafialové záření ze Slunce během dne rozbíjí molekuly kyslíku a dusíku. Vznikají tak řetězové reakce, jejichž produktem jsou třeba i molekuly ozonu. V noci pak některé tyto ionty pokračují v reakcích a výsledkem je elektromagnetické záření, které můžeme zaznamenat jako jemnou červenou nebo zelenou záři (airglow). Málokdy je možné záření sledovat pouhým okem, proto byl tento fenomén poprvé popsán až v 19. století.

Atmosférické vyzařování v ionosféře (schéma)

Atmosférické vyzařování v ionosféře (schéma)

Na fotografiích ale efekt Airglow vidíme v dnešní době často. Částečně proto, že citlivost digitálních fotoaparátů se zvyšuje a je tedy jednodušší toto záření atmosféry rozpoznat i tam, kde bychom dříve viděli pouhou tmu.

Vysvětlení jevu Airglow, tedy atmosférického záření. Přes den sluneční záření „nabije“ ionosféru energií, například tím, že rozbije molekuly kyslíku a dusíku. V noci je tato energie vyzářena i v podobě zeleného a červeného světla.

V NASA chtějí efekt airglow zkoumat systematicky z oběžné dráhy. Sonda ICON bude sledovat ionosféru z výšky cca 560 km. Doufají, že jim to umožní lépe popsat interakci mezi pozemským počasím v troposféře, vesmírnými vlivy a ionosférou, která je odděluje.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Má po světě 76 pomníků. V ČR je ale „Osvoboditel sedláků“ neznámý

Před 100 lety zemřel Osvoboditel sedláků Hans Kudlich

7. října 1848 byl rakouským Říšským sněmem schválen zákon o zrušení roboty, jehož návrh v červenci téhož roku podal...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Poslední šance, pošlete své jméno na Mars. Opravdu tam poletí

Pošlete své jméno na Mars na sondě InSight.

Dnes máte opravdu poslední šanci se vypravit na Mars. Samozřejmě nikoliv osobně, ale prostřednictvím sondy InSight,...

Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.