Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Naše atmosféra v noci záhadně září. Okem to ale neuvidíte

aktualizováno 
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zachytili na časosběrném videu vyzařování zemské atmosféry. Červená záře bude jedním z předmětů výzkumu nového programu NASA - mise ICON, která startuje v roce 2017. Bude zkoumat interakci mezi počasím a děním v ionosféře.

Fotogalerie airglow

Světelné záření atmosféry (anglicky airglow) může být jevem nepříjemným pro astronomy, kterým brání v nerušeném pozorování hvězdné oblohy. Airglow totiž vzniká v horních vrstvách atmosféry za působení chemických reakcí ionizovaných částic v ionosféře.

Ultrafialové záření ze Slunce během dne rozbíjí molekuly kyslíku a dusíku. Vznikají tak řetězové reakce, jejichž produktem jsou třeba i molekuly ozonu. V noci pak některé tyto ionty pokračují v reakcích a výsledkem je elektromagnetické záření, které můžeme zaznamenat jako jemnou červenou nebo zelenou záři (airglow). Málokdy je možné záření sledovat pouhým okem, proto byl tento fenomén poprvé popsán až v 19. století.

Atmosférické vyzařování v ionosféře (schéma)

Atmosférické vyzařování v ionosféře (schéma)

Na fotografiích ale efekt Airglow vidíme v dnešní době často. Částečně proto, že citlivost digitálních fotoaparátů se zvyšuje a je tedy jednodušší toto záření atmosféry rozpoznat i tam, kde bychom dříve viděli pouhou tmu.

Vysvětlení jevu Airglow, tedy atmosférického záření. Přes den sluneční záření „nabije“ ionosféru energií, například tím, že rozbije molekuly kyslíku a dusíku. V noci je tato energie vyzářena i v podobě zeleného a červeného světla.

V NASA chtějí efekt airglow zkoumat systematicky z oběžné dráhy. Sonda ICON bude sledovat ionosféru z výšky cca 560 km. Doufají, že jim to umožní lépe popsat interakci mezi pozemským počasím v troposféře, vesmírnými vlivy a ionosférou, která je odděluje.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.