Alexa se naučí rozpoznávat emoce. Lépe vám pak vnutí, co si máte koupit

aktualizováno 
Digitální asistentka Alexa se má naučit nové triky. Nový patent Amazonu jí má umožnit rozpoznávat emoce a zdravotní stav majitelů: má zachytit jak kašel, tak smutný tón v našem hlasu. Cílem je využít tyto informace k lepšímu cílení reklamy.

Amazon Echo Look.s digitální asistentkou Alexa | foto: Amazon

Digitálních asistenti a takzvané chytré domácnosti nabízejí dosud nebývalou míru pohodlí, ale jen výměnou za naše soukromí. Pro svoji funkcionalitu totiž tato zařízení potřebují mít neustále aktivní mikrofon a čekat na naše otázky či povely. Zdá se však, že lidé jsou tuto oběť ochotni podstoupit, a produkty jako Google Home nebo Amazon Echo jsou čím dál populárnější, zejména pak v Americe. Jen letos se tam má podle odhadů prodat 56,3 milionu těchto zařízení, která jsou nyní přítomna v celé čtvrtině amerických domácností. A zatím je v USA stále nejpopulárnější asistentka od Amazonu Alexa, která je v 11 % domácností.

Nové plány Amazonu pak mohou nabídnout čerstvé argumenty těm lidem, kteří mluví o dobrovolně podstupovaném špehování. Americkému gigantu byl totiž udělen patent na novou technologii pro jejich digitální asistentku Alexu, která má posuzovat emoční a zdravotní stav uživatele a tyto údaje využívat pro cílení reklamy.

Cílem je z hlasových projevů určit „fyzické a emoční charakteristiky“ uživatele a v kombinaci s ostatními daty, která o něm má Amazon k dispozici (např. co nakupuje a vyhledává), a pak „vybrat relevantní zvukový nebo vizuální obsah pro prezentaci uživateli“. Nejjednodušší příklad se nabízí rychle: jste nemocní a tedy kašlete. Alexa to uslyší a může obratem nabídnout objednání sirupu proti kašli. Podobně má být možné poznat i další zdravotní problémy, třeba bolení v krku (z hlasu).

Zajímavější je to se sledováním emočního stavu. Naučit počítače rozpoznávat emoce by umožnilo nejen jejich „polidštění“, ale mělo by samozřejmě spoustu využití: např. pro okamžitě dostupnou základní psychoterapeutickou pomoc. Ale velký zájem o takovou technologii nepochybně mají marketéři, jelikož emoce mohou ovlivňovat naše nakupování. Ale vysvětlit strojům emoce, značně „lidský“ fenomén, je velmi náročné: vědci se o vytvoření „empatického počítače“ snaží už desítky let.

Jak poznat emoce z hlasu?

Počítače se mohou zaměřit na několik věcí

  • Frekvence. Jak kolísá v průběhu řeči, v jakém rozmezí výšky tónu mluvíte či jak klesáte na konci vět.
  • Rychlost. Kolik slov řeknete za určitý časový úsek, jak pracujete s pauzami nebo jak se mění rychlost mluvy.
  • Kvalita řeči. Jak v průběhu řeči dýcháte nebo jak dbáte na výslovnost.

Podle nového patentu Amazonu by měla být digitální asistentka schopná rozeznávat emoce a nálady jako „běžná nebo normální, štěstí, radost, vztek, zármutek, smutek, strach, znechucení, nuda, stres a další emoční stavy“ i z charakteristik hlasu, jako je jeho výška nebo intonace. Pro každého uživatele má nejdříve být stanovena „baseline“, jeho nebo její běžné emoční nastavení a systém pak má reagovat hlavně na „abnormality“. Kromě charakteristik hlasu mohou emoční naladění prozradit samozřejmě i další zvukové projevy, například pláč.

Zdá se, že cílem má být mimo jiné právě i polidštění asistentky. V patentu se uvádí příklad, kdy se Alexy uživatel zeptá, co je dnes nového. Z jeho hlasu přitom asistentka pozná, že je znuděný. Proto se ho po odpovědi následně zeptá, zda nemá náladu podívat se na film. Ale je pravděpodobné, že hlavním využitím bude spíše prediktivní marketing a personalizace reklamy.

Je potřeba podotknout, že je to jen patent, který nikdy nemusí být doopravdy implementován. Ale není mnoho důvodů domnívat se, že tato či podobná technologie se dříve nebo později nestane skutečností. Pokud se to společnostem vyplatí, nemusí se zřejmě moc bát odmítavé reakce ze strany zákazníků. Ačkoliv mnoho lidí může představa umělé inteligence, která je neustále poslouchá a sleduje jejich emoce, děsit a ačkoliv experti varují před nebezpečím narušování soukromí či krádeže osobních dat, nezdá se, že by to nástup digitálních asistentů jakkoliv zpomalovalo, jak je ostatně patrné i z prodejních čísel z úvodu článku. Zatím se spíše zdá, že těmto zařízením jdeme naproti s otevřenou náručí.

Nejčtenější

Kolem právě prolétli mimozemšťané, říkají vědci. Vyvrátit jim to nelze

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Vyšší lidé trpí častěji řadou rakovin. Důvod je zřejmě zcela triviální

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu

Pravděpodobnost vzniku rakoviny je větší u lidí vyššího vzrůstu. A to zřejmě proto, že mají v těle více buněk,...

Konec dvojích cen. Evropské e-shopy už Čechům nebudou účtovat přirážku

Ilustrační snímek

Na začátku prosince začne platit nařízení Evropské unie, které zakazuje internetovým obchodům považovat zákazníka z...

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Další z rubriky

Zatracovaný Orchestrion dostal naloženo víc, než k čemu byl stvořen

Druhý prototyp motorového vozu M152, později řady 810 je udržován v původním...

Orchestrion, Šukafon, Skleník, Plevel a řadu dalších přezdívek si vysloužil motorový vůz řady M152.0. Když už mu někdo...

Vaše data stojí na černém trhu pár korun. Kdo jste, nikoho nezajímá

Kaspersky

Ačkoli jste možná přesvědčeni, že byste svá osobní data neprodali ani za milion, dost možná jsou už nyní na černém trhu...

Roboti nemají fantazii a bude těžké je to naučit, říká vědec z Uberu

Picbreeder.org je online projekt týmu profesora Stanleyho, který je založen na...

Profesor Kenneth O. Stanley pracuje ve výzkumném centru Uber AI Labs, ale jeho bádání nemá nic přímo společného s...

Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?
Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?

Bujná fantazie k dětem neodmyslitelně patří. Její používání znamená, že vývoj probíhá v pořádku. Kromě toho je důležitá pro rozvoj slovní zásoby a pro celkovou kreativitu. Jak tyto kvality u svých potomků podporovat? A je potřeba je někdy i usměrňovat?

Najdete na iDNES.cz