Rusko v současné době vyvíjí zcela novou generaci obrněné techniky. Zmínit je nutno především nový tank T-14 postavený na univerzální pásové platformě Armata. Sesterskou odlehčenou platformu tvoří bojové vozidlo pěchoty Kurganěc-25. Kolovou obrněnou techniku zastupují nová vozidla Bumerang.
Naopak americká armáda spoléhá a ještě řadu let bude spoléhat na vozidla vyvinutá v období studené války. Páteř obrněných jednotek americké armády tvoří hlavní bojové tanky Abrams a pásová vozidla Bradley. Za nová vozidla lze považovat kolové obrněné transportéry Stryker ve výzbroji Brigádních stryker bojových týmů SBCT (Stryker Brigade Combat Teams).
Obrněná vozidla Stryker existují i ve verzi se 105mm tankovým kanonem, užívaným dříve v tancích Abrams.
Konstrukce obou vozidel (Bradley, Abrams) spadá do 70. let minulého století. Dlužno však dodat, že současné verze díky hloubkovým modernizacím nemají příliš mnoho společného s původními stroji. Přesto nyní americká armáda stojí proti protivníkovi, který zavádí zcela novou generaci obrněné techniky.
Ač se lze dohadovat, zda soupeření Ruska a Spojených států vůbec kdy skončilo, nyní je rétorika na obou stranách vyostřenější. „Já bych nyní viděl Rusko jako hrozbu číslo jedna,“ uvedl náčelník generálního štábu americké armády generál Milk Milley Senátnímu výboru pro ozbrojené složky v Kongresu. Milley v současné době přebírá místo náčelníka generálního štábu americké armády po odcházejícím generálu Rayi Odiernovi.
V současné době také americká armáda vzhledem ke změněné bezpečnostní mapě navyšuje počet obrněných jednotek v Evropě. Jejich rozmístění (Polsko, Pobaltí) není náhodné. Právě Evropa, přesněji řečeno Epihercynské nížiny, jsou ideálním místem pro vedení operací obrněných jednotek. Jde o rozsáhlé rovinaté plochy bez hornatých oblastí, tvořící spojnici mezi Moskvou a Paříží. Epihercynské nížiny využil Hitler pro vpád do Polska a dále do Ruska. Během studené války se obranní plánovači z NATO obávali, že sovětské obrněné divize využijí pro útok na NATO právě Epihercynské nížiny.
Snaha o modernizaci
Pentagon za posledních dvacet let vydal miliardy dolarů na vývoj nové obrněné techniky a ambiciozní programy jako FCS (Future Combat Systems) a GCV (Ground Combat Vehicle). Třeba FCS, ukončený v roce 2009, si kladl za cíl nahradit většinu obrněných vozidel, včetně tanků Abrams. Skončily však nezdarem.
Klíčové zbraňové systémy a rozhodující palebnou sílu americké armády tak stále představují hlavní bojové tanky M1A2 Abrams, bojové vozidla pěchoty M2 Bradley a samohybné houfnice M109 Paladin soustředěné do Obrněných brigádních bojových týmů ABCT (Armored Brigade Combat Team).
V současnosti běží ve Spojených státech výzkumný program FFV (Future Fighting Vehicle). Cílem programu však není vývoj konkrétního vozidla jako v případě FCS a GCV, ale prozkoumání nových technologií, díky kterým jednou (možná) vznikne nové obrněné vozidlo. Realitou však je, že americká armáda nová vozidla nakupuje a stávající modernizuje. Nejde však o zcela nové koncepce. Nové obrněné transportéry AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicle) a také hloubkově modernizované M109 PIM Paladin využívají modernizovanou pásovou platformu Bradley.
Cílem americké armády není získat jen nová/modernizovaná vozidla, ale především sjednotit používanou techniku a výrazně snížit logistickou zátěž. V nedaleké budoucností více než 75 % obrněné techniky ABCT týmů získá stejné motory nebo podvozek (resp. zavěšení kol). Tato technika využije především podvozkovou platformu vozidel Bradely. Zbytek budou tvořit tanky Abrams a odvozené verze: mostní (Joint Assault Bridge) a ženijní (Assault Breacher Vehicle). Ve výzbroji americké armády zůstanou také vyprošťovací tanky M88 (odvozené od tanků M60 Patton).
M2A2 Bradley během operace Enduring Freedom (Trvalá svoboda) v Iráku v říjnu 2004
Technika využívající společnou součástkovou základnu není jen finančně méně náročná na provoz, ale je rovněž více (časově, početně) nasaditelná. Menší různorodost mezi díly navíc zjednodušuje logistické zajištění provozu techniky při nasazení v zahraničí (menší počet lidí, dopravních prostředků, energie, organizace, atd.).
Kromě nových vozidel AMPV a prakticky nových M109 PIM Paladin připravuje americká armáda modernizaci vozidel Bradley i Abrams. Kromě modernizované pohonné jednotky, pancéřování a senzorického vybavení je kladen důraz na zvýšení výkonu generátoru elektrické energie. Důvodem je například výstavba nové generace datových a proti rušení odolných bezdrátových sítí, které propojí zúčastněná vozidla do jediné informační sítě.
Avšak původní konstrukce naráží na své limity. Bojové vozidlo pěchoty M2 Bradley neuveze více než šest členů výsadku. Vylepšená pohonná jednotka Bradley a Abrams (plynová turbína) nebude mít o mnoho menší spotřebu paliva. Původní konstrukce obou vozidel také nedovolí výrazně zlepšit ochranu proti minám nebo jiným nástražným zařízením. Ostatně i současné verze Bradley a Abrams jsou výrazně těžší než jejich předchůdci. Hmotnost Bradley vzrostla především kvůli dodatečné pancéřové ochraně z 25 tun na 34 tun, Abramsu z 60 na 70 tun. Dlužno dodat, že s hmotností se praly i programy FCS nebo GCV. Bojové vozidlo pěchoty GCV mělo v některých konfiguracích dosahovat hmotnosti až 84 tun.
Jedním z hlavních cílů programu FFV je najít technologie umožňující výrazné snížení hmotnosti při zachování (nebo zvýšení) balistické ochrany. Americká armáda je připravena během pěti let vydat na program FFV 720 milionů dolarů. Vývojové práce v programu zajišťují BAE Systems a General Dynamics. Jedním možným řešením je výrazný pokrok v aktivní ochraně. Nová generace techniky získá slabší fyzický pancíř, ale nová generace aktivní ochrany dokáže ničit nejen kumulativní řízené střely, ale také podkaliberní střely vypálené z tankových kanonů.
Článek původně vznikl pro server Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.
