Elektromagnetické dělo zničí vše: lodě, letadla i přesnou munici

aktualizováno 
Americké námořnictvo pokračuje ve vývoji a testování elektromagnetického děla, které plánuje umístit na vybraná hladinová plavidla do roku 2025. Dělo by mělo ničit nejen pozemní a hladinové cíle, ale také nepřátelské letouny a dokonce přesně naváděnou munici.

Záběr EM děla při výstřelu (listopad 2016) | foto: YouTube, Armádní noviny

Původní plány počítaly s námořním testováním elektromagnetického (EM) děla na palubě rychlé transportní lodi USNS Trenton v roce 2016, ale došlo k odložení testů na tento rok. Zda se však uskuteční, je nejisté, jelikož část vedení projektu považuje tyto testy za zbytečné zdržování (potřeba až roční přípravy).

Pokud k námořním testům nedojde, prototyp EM děla bude pravděpodobně rovnou instalován na rozestavěný torpédoborec USS Lyndon B. Johnson třídy Zumwalt.

Poslední známý test EM děla od BAE Systems proběhl v listopadu 2016 na pevnině. Testovaný prototyp vystřeluje 10 kg projektily s úsťovou rychlostí Mach 6 (7 350 km/h) na vzdálenost až 180 km. Projektily mají po opuštění hlavně energii 32 MJ a čelí přetížení 45 000 G.

V minulých letech námořnictvo pracovalo na vývoji EM děla také s firmou General Atomics, avšak zdá se, že námořnictvo již dalo zcela přednost řešení firmy BAE Systems.

Častým mýtem spojeným s EM děly je krátká životnost hlavně kvůli extrémně vysokým teplotám a zátěži materiálu. Tento problém však byl vyřešen již na konci 90. let. V roce 2014 admirál Matthew Klunder uvedl, že hlaveň vydrží 400 výstřelů. Cílem námořnictva je dostat se alespoň na tisíc výstřelů.

Vývoj se nyní nachází ve fázi, kdy námořnictvo pracuje na zvýšení kadence palby. Současné prototypy dosahují šesti až deseti ran za minutu. Usilovně se pracuje také na 64MJ verzi EM děla a na zvýšení odolnosti naváděcích systémů projektilů proti vysokému přetížení.

Primární platformou pro EM děla budou torpédoborce třídy Zumwalt, které disponují potřebným elektrickým výkonem (78 MW), mají dostatek výkonu i pro provoz dvou EM děl. Zumwalty v budoucnu získají právě EM děla o výkonu 64 MJ.

Slabší EM děla (31 MJ) mohou získat torpédoborce třídy Arleigh Burke a křižníky Ticonderoga. Žádné z plavidel těchto tříd zatím nedisponuje dostatečným elektrickým výkonem k provozu EM zbraní. Avšak nové lodě třídy Arleigh Burke mají být výrazně vylepšeny, včetně instalace výkonného zdroje elektrické energie.

EM děla budou střílet projektily HVP (Hyper Velocity Projectile). Pomocí sabotů (prvků pro vedení projektilu v hlavni) lze HVP použít i v námořních kanonech Mark 45 (127 mm), AGS (Advanced Gun System; 155 mm) a dokonce i v samohybných houfnicích M109 Paladin (155 mm) a tažných houfnicích M777A2 (155 mm). Dostřel z pozemních houfnic ráže 155 mm má být až 80 km.

Všechny HVP budou naváděné a vznikne několik výkonově (a cenově) odlišných variant. Počítá se například s výrobou HVP projektilů s wolframovým penetrátorem s povelovým naváděním, HVP projektilů s vlastním naváděcím infračerveným senzorem nebo radiolokátorem či HVP projektilů se satelitním naváděním (GPS).

Raketový torpédoborec USS Zumwalt

USS Zumwalt

Vedle čistě kinetických projektilů vybavených wolframovým penetrátorem je ve vývoji i varianta s vysoce explozivní nebo tříštivo-trhavou hlavicí. Cena naváděného projektilu HVB má být podle zprávy „Winning The Salvo Competition: Rebalancing America’s Air And Missile Defenses“ nezávislého centra CSBA (Center for Strategic and Budgetary Assessments) 25 až 50 tisíc dolarů.

To se může zdát na první pohled mnoho, ale například přesně naváděná dělostřelecká munice M982 Excalibur stojí 68 tisíc dolarů a přesně naváděná munice LRAP (Long-Range Land Attack Projectiles) pro námořní děla AGS těžko pochopitelných 800 tisíc dolarů.

Projektily HVP však mohou nahradit i řízené střely, nejen při útocích na hladinové a pozemní cíle, ale také na aerodynamické a balistické cíle. Jedna řízená střela přitom může přijít až na jednotky milionů dolarů.

Zdroj: The Motley Fool, The Drive

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

Další z rubriky

Jak nám ujel vlak. Nejlepší československá stíhačka přišla příliš pozdě

Propagační fotomontáž stíhačky Avia B.35 (první prototyp)

Dva dny před podepsáním Mnichovské dohody vzlétl prototyp Avie B.35. Naše nejmodernější předválečná stíhačka tak přišla...

Prošel peklem zákopů Velké války, pak se stal vlastenec Stanovský letcem

Vilém Stanovský jako příslušník francouzského letectva se svou stíhačkou SPAD...

Mezi nejvýznamnější osobnosti československého letectví patří Vilém Stanovský. Byl jedním z hrstky Čechů, kteří se...

Dlouho financoval KSČ, ale stal se nepohodlným. Případ Zdeněk Toman

Zdeněk Toman

Důvody útěkářů z ČSSR nebyly vždy politické. To byl zřejmě i případ prvního šéfa československé zpravodajské služby...



Najdete na iDNES.cz