Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Americké vesmírné sbory by měly vzniknout roku 2019. Letectvu navzdory

aktualizováno 
Ozbrojené síly USA by měla obohatit nová samostatná složka Americké vesmírné sbory. Do její kompetence budou spadat všechny americké vojenské operace vedené ve vesmíru.

Zásobovací loď SpaceX Dragon u Mezinárodní vesmírné stanice (ilustrační foto) | foto: NASA

V březnu jsme psali o možnosti vzniku Amerických vesmírných sborů (US Space Corps). Nyní to vypadá, že tomuto kroku politické ovzduší nepřeje, ale v kosmickém prostoru a jeho užívání dochází k tiché revoluci a americkému letectvu (USAF) hrozí, že zaspí.

Letectvo nechce konkurenci

Tento měsíc byl poslaneckou sněmovnou amerického Kongresu schválen návrh zákona National Defense Authorization Act (NDAA) rozhodující o rozpočtu ministerstva obrany pro fiskální rok 2018 (1. říjen 2017 - 30. záři 2018).

Součástí návrhu je i legislativní opatření, podle kterého USAF musí v roce 2019 ze svých struktur vyčlenit zcela novou samostatnou složku ozbrojených sil - US Space Corps. Vesmírné sbory od letectva zcela převezmou agendu vojenských operací ve vesmírném prostoru.

Tato část návrhu je však značně nepopulární. Vzhledem k neochotě Senátu, který se na vytvoření návrhu NDAA podílí, Bílého domu, Pentagonu a především USAF, však tato úprava v konečné verzi zákona velmi pravděpodobně nezůstane.

Přesto je rostoucí role vesmírného prostoru jako „nového“ operačního prostředí uznávána - i díky NDAA dojde uvnitř letectva k organizačním změnám a k nárůstu rozpočtu ve prospěch vesmírných operací.

Důvodem averze k vytvoření vesmírných sborů jsou peníze a problémy, které letectvu přinese odtržení jeho „kosmických“ útvarů. V případě vytvoření vesmírných sborů letectvo přijde o část financí (určenou pro vesmírné operace) a musí řešit organizační změny a rozdělení infrastruktury ve prospěch vzniknuvší nové složky Ozbrojených sil Spojených států.

Jenže letectvo má nyní na starosti řadu agend a kritici namítají, že žádnou z nich letectvo neplní pořádně. Kromě klasické letecké složky se USAF stará o velkou část jaderného arzenálu, balistické střely, kosmický prostor a do jisté míry má na starost i oblast kybernetické bezpečnosti. Kritici navíc podezřívají letectvo, že část peněz pro vesmírné operace trvalé přesunuje ve prospěch letecké složky.

Kritikům dává částečně za pravdu výsledek tří auditů federální agentury Government Accountability Office (GAO), podle které je současná organizační struktura USAF dlouhodobě neudržitelná.

Americká závislost na vesmíru

Žádné ozbrojené síly na světě nejsou na kosmickém prostoru závislé tak, jako ty americké. Komunikace, navigace, koordinace a průzkum jsou oblasti, ve kterých Pentagon do značné míry spoléhá na satelitní systémy na oběžné dráze Země. V současnosti mají USA kolem 600 aktivních satelitů (komerčních, vládních i vojenských). Čína přitom disponuje zhruba 200 a Rusko 140 satelity.

Satelitní kapacity americkým ozbrojeným silám dávají zcela zásadní převahu, ale tato závislost představuje i značné riziko. Čína i Rusko posledních deset let pracují na vývoji protisatelitních zbraní a pokud dojde ke konfliktu s USA, satelity se stanou prvním cílem. Jak řekl odborník na problematiku aplikace moderních technologií v ozbrojených silách Peter Singer: „První údery války mezi USA a Ruskem nebo Čínou pravděpodobně nikdo neuslyší.“

Video: Až 50 kg na nízkou oběžnou dráhu Země může vynést vyvíjená raketa ALASA startující ze stíhačky F-15. Cena startu je milion dolarů.

Obrana proti protisatelitním zbraním v podstatě neexistuje. Řešením je miniaturizace satelitů a významné snížení jejich cen. Tyto nahraditelné a relativně levné minisatelity mohou být v případě zničení snadno nahrazeny a operační schopnosti jednotek na Zemi budou kromě krátkého výpadku zachovány.

Například americká DARPA vyvíjí malý raketoplán XS-1 schopný startu do 24 hodin od vydání rozkazu. XS-1 vynese až 2 400 kg nákladu na nízkou oběžnou dráhu při ceně méně než 5 milionů dolarů. Letectvo přitom chce provozovat minimálně několik raketoplánů XS-1.

US Space Corps jako otázka času

Vesmír byl v minulosti brán jako útočiště, prostor bez ofenzivních vojenských technologií, za což do jisté míry mohla smlouva Outer Space Treaty (OST) z roku 1967, která zakazuje rozmisťováni zbraní hromadného ničení v kosmickém prostoru a omezuje také teritoriální nároky států na kosmická tělesa.

I přes zvyšující se důležitost kosmického prostoru je jeho militarizace stále tabu. Jde však nakonec jen o otázku času. Generál amerického letectva Mark Braid pro web Defense One prohlásil, že vesmír není útočiště, ale bojiště.

Již nyní USAF provozuje bezpilotní raketoplán X-37B, který se v květnu vrátil ze 718 dnů trvající mise na oběžné dráze. Obsah aktivit je samozřejmě tajný, ale kromě testování nových technologií šlo pravděpodobně i o špionáž cizích vojenských satelitů.

Tempo, kterým zejména Čína dohání Spojené státy v kosmických technologiích, se stále zvyšuje. Pro Spojené státy tak kvůli jejich závislosti na satelitních technologiích bude kosmický prostor možná důležitější než klasické domény země, vzduch nebo voda.

Zdroj: National Interest, Defense News

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Ruská armáda se neobejde bez dostatečně dimenzované železniční sítě

Ruský vojenský železniční transport (rok 2009)

Vedení klasického konvenčního konfliktu velkého rozsahu není možné bez kvalitního železničního spojení. Vzhledem k...

Noviny, které nikdy nevyšly, oběd se nekonal. Místo záhadné vraždy JFK

Místo činu Dallas, Dealey Plaza, ulice Elm Street, 22. listopadu 1963. Je 12:30...

Místo činu Dallas, Dealey Plaza, ulice Elm Street, 22. listopadu 1963. Je 12:30 a kolona s prezidentem Kennedym, jeho...

VŘSR: Revoluční „teror proti hmyzu“. Začíná komunistická hrůzovláda

Útok na Zimní palác. Panorama na palubě křižníku Aurora (4.listopadu 2017)

Ve čtvrtek osmého listopadu 1917 v pět hodin ráno schvaluje II. sjezd sovětů převzetí moci v Rusku. Původně byli...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.