Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Americké vesmírné sbory by měly vzniknout roku 2019. Letectvu navzdory

aktualizováno 
Ozbrojené síly USA by měla obohatit nová samostatná složka Americké vesmírné sbory. Do její kompetence budou spadat všechny americké vojenské operace vedené ve vesmíru.

Zásobovací loď SpaceX Dragon u Mezinárodní vesmírné stanice (ilustrační foto) | foto: NASA

V březnu jsme psali o možnosti vzniku Amerických vesmírných sborů (US Space Corps). Nyní to vypadá, že tomuto kroku politické ovzduší nepřeje, ale v kosmickém prostoru a jeho užívání dochází k tiché revoluci a americkému letectvu (USAF) hrozí, že zaspí.

Letectvo nechce konkurenci

Tento měsíc byl poslaneckou sněmovnou amerického Kongresu schválen návrh zákona National Defense Authorization Act (NDAA) rozhodující o rozpočtu ministerstva obrany pro fiskální rok 2018 (1. říjen 2017 - 30. záři 2018).

Součástí návrhu je i legislativní opatření, podle kterého USAF musí v roce 2019 ze svých struktur vyčlenit zcela novou samostatnou složku ozbrojených sil - US Space Corps. Vesmírné sbory od letectva zcela převezmou agendu vojenských operací ve vesmírném prostoru.

Tato část návrhu je však značně nepopulární. Vzhledem k neochotě Senátu, který se na vytvoření návrhu NDAA podílí, Bílého domu, Pentagonu a především USAF, však tato úprava v konečné verzi zákona velmi pravděpodobně nezůstane.

Přesto je rostoucí role vesmírného prostoru jako „nového“ operačního prostředí uznávána - i díky NDAA dojde uvnitř letectva k organizačním změnám a k nárůstu rozpočtu ve prospěch vesmírných operací.

Důvodem averze k vytvoření vesmírných sborů jsou peníze a problémy, které letectvu přinese odtržení jeho „kosmických“ útvarů. V případě vytvoření vesmírných sborů letectvo přijde o část financí (určenou pro vesmírné operace) a musí řešit organizační změny a rozdělení infrastruktury ve prospěch vzniknuvší nové složky Ozbrojených sil Spojených států.

Jenže letectvo má nyní na starosti řadu agend a kritici namítají, že žádnou z nich letectvo neplní pořádně. Kromě klasické letecké složky se USAF stará o velkou část jaderného arzenálu, balistické střely, kosmický prostor a do jisté míry má na starost i oblast kybernetické bezpečnosti. Kritici navíc podezřívají letectvo, že část peněz pro vesmírné operace trvalé přesunuje ve prospěch letecké složky.

Kritikům dává částečně za pravdu výsledek tří auditů federální agentury Government Accountability Office (GAO), podle které je současná organizační struktura USAF dlouhodobě neudržitelná.

Americká závislost na vesmíru

Žádné ozbrojené síly na světě nejsou na kosmickém prostoru závislé tak, jako ty americké. Komunikace, navigace, koordinace a průzkum jsou oblasti, ve kterých Pentagon do značné míry spoléhá na satelitní systémy na oběžné dráze Země. V současnosti mají USA kolem 600 aktivních satelitů (komerčních, vládních i vojenských). Čína přitom disponuje zhruba 200 a Rusko 140 satelity.

Satelitní kapacity americkým ozbrojeným silám dávají zcela zásadní převahu, ale tato závislost představuje i značné riziko. Čína i Rusko posledních deset let pracují na vývoji protisatelitních zbraní a pokud dojde ke konfliktu s USA, satelity se stanou prvním cílem. Jak řekl odborník na problematiku aplikace moderních technologií v ozbrojených silách Peter Singer: „První údery války mezi USA a Ruskem nebo Čínou pravděpodobně nikdo neuslyší.“

Video: Až 50 kg na nízkou oběžnou dráhu Země může vynést vyvíjená raketa ALASA startující ze stíhačky F-15. Cena startu je milion dolarů.

Obrana proti protisatelitním zbraním v podstatě neexistuje. Řešením je miniaturizace satelitů a významné snížení jejich cen. Tyto nahraditelné a relativně levné minisatelity mohou být v případě zničení snadno nahrazeny a operační schopnosti jednotek na Zemi budou kromě krátkého výpadku zachovány.

Například americká DARPA vyvíjí malý raketoplán XS-1 schopný startu do 24 hodin od vydání rozkazu. XS-1 vynese až 2 400 kg nákladu na nízkou oběžnou dráhu při ceně méně než 5 milionů dolarů. Letectvo přitom chce provozovat minimálně několik raketoplánů XS-1.

US Space Corps jako otázka času

Vesmír byl v minulosti brán jako útočiště, prostor bez ofenzivních vojenských technologií, za což do jisté míry mohla smlouva Outer Space Treaty (OST) z roku 1967, která zakazuje rozmisťováni zbraní hromadného ničení v kosmickém prostoru a omezuje také teritoriální nároky států na kosmická tělesa.

I přes zvyšující se důležitost kosmického prostoru je jeho militarizace stále tabu. Jde však nakonec jen o otázku času. Generál amerického letectva Mark Braid pro web Defense One prohlásil, že vesmír není útočiště, ale bojiště.

Již nyní USAF provozuje bezpilotní raketoplán X-37B, který se v květnu vrátil ze 718 dnů trvající mise na oběžné dráze. Obsah aktivit je samozřejmě tajný, ale kromě testování nových technologií šlo pravděpodobně i o špionáž cizích vojenských satelitů.

Tempo, kterým zejména Čína dohání Spojené státy v kosmických technologiích, se stále zvyšuje. Pro Spojené státy tak kvůli jejich závislosti na satelitních technologiích bude kosmický prostor možná důležitější než klasické domény země, vzduch nebo voda.

Zdroj: National Interest, Defense News

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

„Je to jen bonus!“ Slavný matematik největší záhadu vyřešil jinou záhadou

Heidelberg Laureate Forum 2018 - Michael Atiyah

Devadesátiletý matematik, sir Michael Atiyah, vystoupil před odbornou veřejností, aby představil své řešení tzv....



Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Tentokrát vás vyděrači při masturbaci nenatočili, uklidňuje policie

účet trhlý

Do mnohých e-mailových schránek dorazila zpráva o napadení daného účtu a instalaci viru, který uživatele pomocí kamery...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Další z rubriky

OBRAZEM: Špičkové i méně povedené stroje ve výzbroji našeho letectva

MiG-21MF

Letos uplyne 100 let od vzniku československého letectva, na jehož tradice následně navázalo dnes již skromné letectvo...

Kdyby nepřišla zrada spojenců, do bojů by se zapojily stovky řopíků

Stěny pevnůstek byly maskovány tmavou omítkou nebo nejrůznějšími maskovacími...

Mnichovská zrada promění Benešovu linii opevnění v nekonečné tuny nevyužitého betonu. To však zatím tuší málokdo....

Obří Ruslan přistál v Praze. Sledovali jste v přímém přenosu na Slow TV

Antonov AN-124 100 Ruslan přistává v 11.9. v Praze.

Z Pardubic do Prahy má přiletět jedno z největších letadel světa Antonov An-124 100 zvaný Ruslan. Stroj krátce po šesté...

Najdete na iDNES.cz