Připravovaný radar bude nejspíš zařízení s velkým výkonem, které by mělo pomoci zachytit střely vyslané ze zemí jako je Írán nebo Severní Korea. Další radary z amerického protiraketového systému mají být umístěny například na Aljašce nebo v Grónsku – tedy v oblastech s nízkou hustotou osídlení. V Česku ale takovou oblast bude sotva možné najít.
Pokud by Američané radar doopravdy umístili ve vojenském újezdu Brdy, jak se nyní uvažuje, bude stát v blízkosti několika vesnic, ale i větších měst, jako jsou Příbram nebo Rokycany. A maximálně 80 kilometrů od Prahy.
Zdraví neohrozí. Na tom se shodují všichni
Mohla by tedy činnost radaru, například jeho záření, mít nějaký vliv na zdraví obyvatel? „Dosud vůbec nejsou známé parametry toho radaru, ty teprve musí americká strana specifikovat,“ říká k tomu mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek. Jeho slova potvrzuje i mluvčí Fakultní nemocnice v Praze-Motole Eva Jurinová.
O vlastnostech připravovaného radaru zatím nic nevědí ani lékaři. Jak dále říká Jan Pejšek, jisté je jen jedno: „Základna bude stát pouze za podmínky, že splní všechny limity dané zákony této země – to znamená i ty, které se týkají záření.“
Bezpečnost bude zaručena. Na tom se shodují i čeští vědci, kteří se nějakým způsobem zabývají vlivy elektromagnetického pole. Tvrdí, že americký radar žádné negativní zdravotní důsledky pro lidi kolem něj mít nebude.
Jeden z největších expertů na problematiku docent Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření u Státního zdravotního ústavu je přesvědčen, že americký radar nemůže způsobit lidem žádnou zdravotní újmu. Ani obyvatelům z okolních vesnic, ale ani americké obsluze.
„Takový radar nemůže nikomu zdravotně uškodit a 40 let zkušeností s těmito zařízeními to potvrzuje,“ říká Pekárek. „Jediný vliv, který kdy byl u takovýchto elektromagnetických zařízení prokázán, je ohřívání. Jsou na to ale limity přijaté Evropskou unií. Nejvyšší přípustné limity nesmí překročit nárůst o 0,1 °C u obsluhy a o 0.02 °C u obyvatel v okolí takovýchto zařízení. Zatím však nikdy nebyla u obyvatelstva naměřena ani setina navíc, spíše tisíciny. Vzdálenost obyvatelstva od radaru se přitom bude v daném případě pohybovat řádově v kilometrech. Takže žádné nebezpečí nehrozí.
Pekárek zdůrazňuje i další důležitá fakta - protiraketový radar se bude otáčet a bude zaměřen do nebe. Tudíž žádný člověk se ani teoreticky nemůže ocitnout v ohnisku jeho záření. A už vůbec ne dlouhodobě.
Podobného názoru jsou i ostatní odborníci. Profesor Jan Vrba z ČVÚT se například domnívá, že americký radar nebude mít více negativní dopad, než ostatní zdroje vyzařování v našem okolí. Podle profesora Martina Šámala z Ústavu nukleární medicíny VFN Na Karlově „je s velkou pravděpodobností dopad takového vyzařování na obyvatelstvo vzdálené kilometry od radaru nulový“.
Bydlí 500 metrů od radaru
Od konce loňského roku funguje – zatím ve zkušebním provozu – páteřní radar protivzdušné obrany NATO v Nepolisích na Královéhradecku. Při jeho schvalování bylo postupováno striktně podle českých zákonů. A žádné negativní vlivy radaru nebyly zjištěny.
„Ke schvalovacímu řízení byla přizvána i Krajská hygienická stanice z Hradce Králové, která si nechala zpracovat řadu studií – i na elektromagnetické záření – a vyloučila všechny dopady na zdraví obyvatel,“ říká starosta Nepolis Jiří Šustr. „Za pravdu jí dává i to, že lidé, kteří v té základně pracují, si v Nepolisích koupili parcely a bydlí tady. Třeba i pět set metrů od radaru. A kdo jiný než oni by o tom měl vědět víc. Kdyby měli sebemenší pochybnost, tak by tady nebydleli,“ pokračuje Šustr.
Televizi neruší
Nepotvrdily se ani zprávy o tom, že radar ruší televizní signál. „Radar je nyní ve zkouškách a vypíná se každý večer v osmnáct hodin. Ministerstvo obrany proto vylučuje, že by s radarem mohlo souviset rušení televize v nočních hodinách, ke kterému tady docházelo,“ vysvětluje starosta.
Je ale třeba zdůraznit, že radar NATO v Nepolisích se s připravovanou stanicí americké armády nedá vůbec srovnávat. „Jen pro představu: to, o čem se mluví v médiích, je zařízení pro 200 lidí. Radar u nás obsluhuje 20 až 25 lidí,“ říká Šustr. Americký radar má také monitorovat úplně jinou oblast – zatímco základna v Nepolisích sleduje vzdušný provoz, mezikontinentální balistické rakety se pohybují nad hranicí zemské atmosféry. Proto nelze vyloučit ani to, že radar USA bude používat jinou technologii než ten v Nepolisích.
