Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vidět bílého muže a zemřít? Jak a kdy vymírali američtí indiáni

aktualizováno 
Jak přesně probíhalo vyhlazení většiny původních obyvatel Ameriky, se dnes zjišťuje jen těžko a o přesném průběhu událostí se dnes stále debatuje. Nová studie se pokouší odpověď vyčíst mimo jiné ze stromů.

Katolický kostel zasvěcený Panně Marii Guadalupské v dnešní rezervaci Jemez Pueblo | foto: Larry Lamsa CC-BY-NDCreative Commons

Osidlování Ameriky imigranty z evropských zemí je jedním z příkladů události, kdy přistěhovalci téměř dokonale nahradili původní obyvatelstvo tak rozsáhlé oblasti. I přesto, že vyhlazení drtivé většiny obyvatel neproběhlo bez šokujících násilností, už dávno je jasné, že hlavní díl za Evropany odvedly nevědomky používané biologické zbraně. Především infekční nemoci, které spolu s našimi předky obývaly ohromný civilizační prostor od Británie přes Evropu, Střední východ, jihovýchodní Asii po Čínu a Japonsko.

Přesný průběh této události ovšem zůstává do značné míry zahalen tajemstvím. Máme zachována některá svědectví o tom, jak se nemoci šířily, ale ty se týkají především území tehdejších organizovaných států na území Jižní a Střední Ameriky. Mnohem méně se třeba ví o průběhu velké „depopulace“ v rozsáhlých oblastech Amazonie nebo Severní Ameriky. Přesný průběh následků objevení Ameriky pro západní svět v 15. století je tak stále do značné míry předmětem odborných debat.

Velmi zhruba bychom mohli říct, že proti sobě stojí dva názory. Podle jednoho bylo vymírání původních obyvatel velmi rychlé a téměř okamžité; dokonce se spekulovalo, zda rychlé zarůstání původně člověkem obdělávané krajiny nepřispělo ke globálnímu ochlazení v 17. století (protože nová a nesekaná vegetace spotřebovávala k růstu CO2, resp. uhlík z něj, tím se snížilo jeho množství v atmosféře, a oslabil se tedy skleníkový efekt). Na druhé straně se najdou historici podle kterých byl pokles počtu obyvatel v důsledku epidemií spíše postupný a rozložený v čase.

O těchto a souvisejících otázkách už se napsalo dost, ale ještě evidentně nebylo řečeno vše. Zajímavý příspěvek přidal v časopise PNAS Matthew Liebmann s kolegy (článek dostupný odsud). Ti dali během let dohromady různými způsoby získané údaje o vývoji počtu obyvatel i stavu krajiny v jedné malé části amerického federálního státu Nové Mexiko.

Pohled do údolí Jemez, kde v první čtvrtině 17. století žilo zřejmě někde mezi...

Pohled do údolí Jemez, kde v první čtvrtině 17. století žilo zřejmě někde mezi pěti až osmi tisíci obyvatel.

V oblasti leželo v době době největšího rozkvětu indiánské kultury zhruba 30 větších vesnic z vícepatrovými domy, často nalepených na stěny kaňonů. Podle Liebmanna a spol. v nich ve vrcholné době mohlo žít 5 až 8 tisíc obyvatel, kteří se živili z velké části zemědělstvím. To byla zřejmě pravda zhruba do konce první čtvrtiny 17. století.

Lieberman s kolegy se domnívají, že hlavní vlna vymírání původních obyvatel probíhala mezi lety 1620-1640. Naznačují to (kromě ne zcela spolehlivých španělských zdrojů) dendrologické údaje - v té době totiž začaly v těsné blízkosti vesnic nebo přímo v nich znovu růst stromy. V době rozkvětu se přitom v bezprostředním okolí vesnic se stromy prakticky nevyskytovaly, protože hlad po dřevě byl neustálý.

V té době už oblast ovládali Španělé, kteří v místě zřídili misii a obyvatele se snažili soustředit do větších sídel, aby je měli lépe pod kontrolou, což se jim s výjimkou několika rychle potlačených povstání povedlo. Tedy až na to, že z původních obyvatel mnoho nezbylo. Zhruba v 80. letech 17. století už byla většina vesnic opuštěná a v oblasti žilo zhruba 800-900 původních obyvatel. Plyne to jak ze španělských pramenů, které se z té doby zachovaly, tak z odhadů populační hustoty prováděné Libermannem a spol.

S Evropany se přitom ovšem obyvatelé „provincie Jemez“ přitom setkali už v roce 1541. Epidemie tedy nespustil první kontakt, ale až ustavení trvalejšího evropského osídlení. A možná i politika sesídlování do větších sídel, ve kterých se šíření nemocí mohlo jen zrychlit.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Co byste měli vědět, než miliardář Musk pošle svou Teslu kolem Slunce

Tesla Roadster před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy

Elon Musk na začátku prosince překvapil oznámením, že první exemplář rakety Falcon Heavy ponese místo obvyklého závaží...

Další z rubriky

Držíte dietu? Vědci znají vaše úhlavní nepřátele: čas, mozek a geny

Myslíte, že vaším hlavním nepřítelem při hubnutí je čokoláda?

Držet - a hlavně dodržet - dietu je pro mnoho lidí téměř nemožné. Vyžaduje to ohromné sebezapření, a dlouhodobé...

Japonský astronaut nečekaně „vyrostl“ o devět centimetrů, pak se omluvil

Japonský astronaut Norishige (Norišige) Kanai

Japonský astronaut Norišige Kanai, který v současné době pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, uvedl, že za pouhé tři...

Zapomněli jsme napsat: revoluce v hubnutí, EU vs. AI, homeopatie nefunguje

Co jsme v roce 2017 zapomněli napsat

V oblasti vědy a techniky se toho každý rok stane více, než o čem stihneme na Technet.cz napsat. Než rok 2017 skončí,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz