Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusko přestane kupovat ukrajinské rakety. Kosmický program se otřásá

  19:20aktualizováno  19:20
Ruský kosmický program je dlouhodobě v problémech. Neúspěšné starty rakety Proton M a zpoždění vývoje nosiče Angara vyvolaly řadu změn ve vedení kosmického programu. S těmi souvisí i ohlášení ukončení odběru „ukrajinských“ raket Zenit.

Start satelitu Koreasat 5 v srpnu 2006 z plošiny Ocean Odyssey | foto: Sea Launch

V ruském kosmickém programu se dějí věci. Nejprve koncem ledna (přesněji 21.1. 2015) ruský premiér Dmitrij Medveděv de facto zrušil Federální kosmickou agenturu (RKA) Roskosmos. Nejprve vyhodil jejího šéfa a pak ji sloučil se Spojenou raketovou a kosmickou korporací (ORKK - Объединенная ракетно-космическая корпорация ). Ta vznikla jako reakce na první průšvih s nosnou raketou Proton-M v červenci roku 2013 (do té doby byl Proton-M velmi spolehlivý). Sloučením společností vznikla nová entita s názvem Státní korporace Roskosmos, kterou vede dosavadní šéf ORKK. Podrobněji se situací zabýval například server Kosmonautix.cz.

Igor Burenkov, zástupce nově vzniklé státní firmy nyní oznámil, že Rusko už nebude odebírat ukrajinské rakety Zenit a nahradí je vlastním nosičem Angara. Tuto raketu Rusové po mnoha odkladech úspěšně poprvé odzkoušeli loni v prosinci.

Angara: budoucnost ruské kosmonautiky

Po sérii odkladů raketa Angara konečně úspěšně vynesla v prosinci 2014  na oběžnou dráhu maketu satelitu. Rusko tak otevřelo novou kapitolu své raketové techniky. Dosavadní modely totiž vycházely z návrhů z 50. a 60. let minulého století.

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7

Zleva: Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7.

Více o problémech projektu najdete v článku: Rusové stále nedokážou dostat do vesmíru svou novou raketu Angara.

Angara přitom byla od začátku koncipována jako náhrada za Zenity i za Protony. První má nahradit ze zřejmého důvodu: Rusko vede s Ukrajinou nevyhlášenou válku a Zenity se vyrábějí v Dněpropetrovsku na Ukrajině ve firmě Južmaš (ukrajinsky se závod celým jménem nazývá Виробниче Об’єднання Південний Машинобудівний Завод імені А.М. Макарова, Južmaš je ruská zkratka). Ve firmě se mimo jiné vyrábí i tramvaje, trolejbusy a turbíny pro větrné elektrárny. Protony jsou pro Rusy zase nevýhodné v tom, že pro ně mají vybudovány kosmodromy pouze na území Kazachstánu, kterému musí za provoz platit.

Roskosmos přitom původně plánoval nejméně tři starty Zenitů v letech 2016 až 2019 a dvakrát měla raketa startovat i letos. Protože Zenit je projekt pocházející ještě z období Sovětského svazu (měl nahradit projekt Sojuz), je logické, že vše uvnitř rakety nepochází jen z Ukrajiny. Například motory se vyrábějí v Rusku nedaleko Moskvy a použity budou i v Angaře.

Pro první stupeň se počítá s motorem RD-171 právě z rakety Zenit, pro druhý stupeň pak s RD-0120 z centrálního bloku superrakety Energija. Dvoustupňová varianta Angary vážící při startu 640 tun by měla z Plesecka vynášet na nízkou oběžnou dráhu až 24,5 tun užitečného nákladu. Ta největší pak má „zvednout“ až 35 tun.

Co dál se Zenitem?

Proč startovat od rovníku?

Vše o projektu Sea Launch

Start rakety firmy Sea Launch 20. dubna 2009. Při svém posledním startu před...

Start rakety firmy Sea Launch 20. dubna 2009. Při svém posledním startu před bankrotem společnosti do kosmu Zenit vynesl družici SICRAL 1B.

Rakety Zenit budou možná dále startovat v rámci ambiciózního projektu Sea Launch, který vznikl už před 20 lety jako spolupráce ruských, ukrajinských a amerických (Boeing) firem.

Základní projekt vypadá trochu bláznivě: společnost vybudovala na vysloužilé ropné plošině malý kosmodrom. Ten lodě odtáhly do rovníkových mezinárodních vod Tichého oceánu a z plošiny teď startují rakety.

Tři úspěšné starty bohužel zastínila havárie prvního února 2013. Zenit startující z plovoucí plošiny Sea Odyssey v rovníkové oblasti Tichého oceánu selhal při startu. Stroj se zřítil do moře. Ambiciózní projekt, který se poslední roky potýkal s velkými problémy, tak dostal další ránu.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Má po světě 76 pomníků. V ČR je ale „Osvoboditel sedláků“ neznámý

Před 100 lety zemřel Osvoboditel sedláků Hans Kudlich

7. října 1848 byl rakouským Říšským sněmem schválen zákon o zrušení roboty, jehož návrh v červenci téhož roku podal...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Fenka Lajka zahynula krutou smrtí. Zabil ji stres a vysoká teplota

Fenka Lajka byla potulným zvířetem chyceným v jedné z moskevských ulic.

Před 60 lety, 3. listopadu 1957, se dostal do vesmíru první živý tvor. Sověti vypustili družici Sputnik 2 se psem,...

Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz....

Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.