Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejstarší popsané setkání Evropy s dinosauřími fosiliemi patří do antiky

aktualizováno 
V období „předvědecké“ paleontologie se lidé zcela běžně setkávali se zkamenělinami pravěkých organismů, ale neměli ještě nejmenší ponětí, co si o nich myslet a kam je zařadit. Možná vůbec první dochovaná zmínka o takovém setkání na Evropském kontinentu patří do antiky.

Paleodictyon je poměrně hojná ichnofosilie, představující zřejmě zkamenělý pozůstatek životní činnosti mořských organismů. Jako první jej zakreslil již před půl tisíciletím italský renesanční učenec Leonardo da Vinci. | foto: Falconaumanni, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)Creative Commons

Ono setkání proběhlo již v antickém starověku, přibližně několik století před počátkem našeho letopočtu. V díle tzv. Pseudo-Aristotela (soubor děl, jejichž autorství bylo v antice připisováno Aristotelovi ze Stageiry, zřejmě však neprávem) a Lúkiána ze Samosaty (asi 120/5 – po 180 n. l.) se nám totiž dochovala zmínka o „otiscích stop v kameni“, které jsou běžně nacházeny ve skalách a často jsou přisuzovány mytickému Héraklovi.

Zprávy o objevu zkamenělých stop v antickém Řecku se nám dochovaly...

Zprávy o objevu zkamenělých stop v antickém Řecku se nám dochovaly prostřednictvím děl několika málo autorů, mezi nimi i Lúkiána ze Samosaty, žijícího v průběhu 2. století n. l.

Již zmíněný Pseudo-Aristotelés uvádí, že „nedaleko Pandósie v Japýgii/Lukánii (dnešní kraj Basilicata na jihu Itálie) jsou kamenné stopy Hérakla ukazovány kolemjdoucím a nikomu není dovoleno na ně stoupnout“. V roce 2001 publikovali William Sarjeant a Adrienne Mayorová svoji domněnku, že to nejspíš byly stopy pleistocénních savců.

Nověji jsou však tyto stopy považovány spíše za ichnofosilie dinosaurů, protože ve stejné oblasti na území Pandósie jsou série dinosauřích stop v druhohorních sedimentech poměrně běžné.

Stopy druhohorních dinosaurů tedy dobře znali již staří Řekové a Římané. Netušili však, komu mohly patřit, proto si pozvali na pomoc mytologii – stejně jako v případě starých Číňanů, australských aboriginců, severoamerických indiánů, jihoafrických Sanů a dalších.

Leonardo da Vinci jako paleoichnolog

Zatímco výše zmíněné informace od slavného vychovatele Alexandra Velikého Aristotela (384 – 322 př. n. l.) nejspíš nepocházejí, v díle tohoto řeckého učence o fosiliích skutečně zmínky existují. V jeho „Dějinách živočichů“ (Historia Animalium) a v díle jeho mladšího současníka Theofrasta (371 – 287 př. n. l.) „O rybách“ se totiž dočítáme o stopách organismů, zachovaných v kameni. Ty neucházejí ani pozornosti římského přírodovědce Plinia Staršího (23 – 79 n. l.), který o nich referuje ve svém kompendiu Naturalis Historia jako o „Phycites, řasám podobných kamenech“.

Skutečným zakladatelem „předvědecké paleoichnologie“ byl však až renesanční italský génius Leonardo da Vinci (1452 – 1519).

Ten nejenže namaloval ichnofosilii zvanou Palaeodictyon, ale ichnofosilie přímo zkoumal a porovnával se současnými exempláři příbuzných organismů. Zatímco jeho současníci považovali zkamenělé fosilní schránky za neživé objekty a hříčky přírody, sám Leonardo tyto „nichi petrificati“ porovnával s biologicky erodovanými schránkami současných měkkýšů a usuzoval na jejich mořský původ prostřednictvím zachovalých známek bioturbace.

Ve své době však nemohl uspět, protože věda ještě nebyla na podobně revoluční závěry připravena a sám Leonardo se nezapojoval do akademických diskuzí na podobná témata. Následovala jména jako Ulisse Aldrovandi (1522 – 1605) nebo Konrad Gessner (1516 – 1565), kteří rovněž sbírali a zakreslovali v průběhu 16. století tehdy ještě velmi exotické fosilie.

Skutečný myšlenkový průlom v podobě uznání biologické podstaty ichnofosilií nicméně nastal až v průběhu 18. století, s příchodem vědeckých metod a systematického bádání.

Moravská stopa

A na závěr malá perlička. Dějiny ichnologie začínají pravděpodobně na našem území, konkrétně na jihomoravských paleolitických lokalitách v Pavlově a Dolních Věstonicích.

Obyvatelé této lokality již totiž před asi 25 tisíciletími záměrně sbírali schránky mlžů se známkami bioeroze (ichnotaxon Oichnus) a využívali je jako předměty zkrášlení či talismany.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Ve dveřích se ohlédl a usmál. Na co nezapomene česká prokurátorka v Haagu

Anna Richterová v době, kdy pracovala pro tribunál v Den Haagu. Snímek je z...

Prokurátorka Anna Richterová je jedinou Češkou, která pracovala u mezinárodního tribunálu pro vyšetřování zločinů v...

Kennedyho sestru Rosemary zničili ambiciozní rodiče lobotomií

Kennedyho sestru zničili ambiciozní rodiče lobotomií

13. září 1918 se narodila Rosemary Kennedyová, sestra prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Od dětství s ní byly...



Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Díru do ISS mohli navrtat Američané, tvrdila ruská média

Mezinárodní kosmická stanice ISS.

Američtí astronauti jsou podle ruské agentury Roskosmos nejpravděpodobnějšími viníky incidentu na ISS, při němž na...

Lákavá návnada. Jak se ruská agentka přibližovala k Trumpovi

Marija Butinová (19. 7. 2018)

Vyšetřování vlivu Moskvy na poslední americké volby se dostalo k zajímavému odhalení. Ruská agentka se podle něj...

Další z rubriky

Byli u vývoje léku proti HIV. Netušili, že to z nich udělá mecenáše vědy

Hana a Dalimil Dvořákovi

Zprvu to bylo příjemné přilepšení k platu, postupně licenční příjmy za jejich podíl na vývoji léků proti viru HIV...

Nový typ zařízení: čelenka slibuje hluboký spánek díky vědeckému měření

Čelenka SmartSleep je podle Philipsu navržena tak, aby při spánku uživateli...

Philips ukázal čelenku, která má přinést lékařskou preciznost do kategorie zařízení na monitorování spánku. Jejich...

Pohozeni v jednom hrobě. Po 400 letech vracíme dívce a chlapci tvář

Odhalení podoby dvou chlapců a devčete

Na začátku byla náhoda. Stavba rodinného bazénu u domku v Táboře odhalila kosterní pozůstatky tří lidí. V těchto dnech,...

Najdete na iDNES.cz