Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejstarší popsané setkání Evropy s dinosauřími fosiliemi patří do antiky

aktualizováno 
V období „předvědecké“ paleontologie se lidé zcela běžně setkávali se zkamenělinami pravěkých organismů, ale neměli ještě nejmenší ponětí, co si o nich myslet a kam je zařadit. Možná vůbec první dochovaná zmínka o takovém setkání na Evropském kontinentu patří do antiky.

Paleodictyon je poměrně hojná ichnofosilie, představující zřejmě zkamenělý pozůstatek životní činnosti mořských organismů. Jako první jej zakreslil již před půl tisíciletím italský renesanční učenec Leonardo da Vinci. | foto: Falconaumanni, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)Creative Commons

Ono setkání proběhlo již v antickém starověku, přibližně několik století před počátkem našeho letopočtu. V díle tzv. Pseudo-Aristotela (soubor děl, jejichž autorství bylo v antice připisováno Aristotelovi ze Stageiry, zřejmě však neprávem) a Lúkiána ze Samosaty (asi 120/5 – po 180 n. l.) se nám totiž dochovala zmínka o „otiscích stop v kameni“, které jsou běžně nacházeny ve skalách a často jsou přisuzovány mytickému Héraklovi.

Zprávy o objevu zkamenělých stop v antickém Řecku se nám dochovaly...

Zprávy o objevu zkamenělých stop v antickém Řecku se nám dochovaly prostřednictvím děl několika málo autorů, mezi nimi i Lúkiána ze Samosaty, žijícího v průběhu 2. století n. l.

Již zmíněný Pseudo-Aristotelés uvádí, že „nedaleko Pandósie v Japýgii/Lukánii (dnešní kraj Basilicata na jihu Itálie) jsou kamenné stopy Hérakla ukazovány kolemjdoucím a nikomu není dovoleno na ně stoupnout“. V roce 2001 publikovali William Sarjeant a Adrienne Mayorová svoji domněnku, že to nejspíš byly stopy pleistocénních savců.

Nověji jsou však tyto stopy považovány spíše za ichnofosilie dinosaurů, protože ve stejné oblasti na území Pandósie jsou série dinosauřích stop v druhohorních sedimentech poměrně běžné.

Stopy druhohorních dinosaurů tedy dobře znali již staří Řekové a Římané. Netušili však, komu mohly patřit, proto si pozvali na pomoc mytologii – stejně jako v případě starých Číňanů, australských aboriginců, severoamerických indiánů, jihoafrických Sanů a dalších.

Leonardo da Vinci jako paleoichnolog

Zatímco výše zmíněné informace od slavného vychovatele Alexandra Velikého Aristotela (384 – 322 př. n. l.) nejspíš nepocházejí, v díle tohoto řeckého učence o fosiliích skutečně zmínky existují. V jeho „Dějinách živočichů“ (Historia Animalium) a v díle jeho mladšího současníka Theofrasta (371 – 287 př. n. l.) „O rybách“ se totiž dočítáme o stopách organismů, zachovaných v kameni. Ty neucházejí ani pozornosti římského přírodovědce Plinia Staršího (23 – 79 n. l.), který o nich referuje ve svém kompendiu Naturalis Historia jako o „Phycites, řasám podobných kamenech“.

Skutečným zakladatelem „předvědecké paleoichnologie“ byl však až renesanční italský génius Leonardo da Vinci (1452 – 1519).

Ten nejenže namaloval ichnofosilii zvanou Palaeodictyon, ale ichnofosilie přímo zkoumal a porovnával se současnými exempláři příbuzných organismů. Zatímco jeho současníci považovali zkamenělé fosilní schránky za neživé objekty a hříčky přírody, sám Leonardo tyto „nichi petrificati“ porovnával s biologicky erodovanými schránkami současných měkkýšů a usuzoval na jejich mořský původ prostřednictvím zachovalých známek bioturbace.

Ve své době však nemohl uspět, protože věda ještě nebyla na podobně revoluční závěry připravena a sám Leonardo se nezapojoval do akademických diskuzí na podobná témata. Následovala jména jako Ulisse Aldrovandi (1522 – 1605) nebo Konrad Gessner (1516 – 1565), kteří rovněž sbírali a zakreslovali v průběhu 16. století tehdy ještě velmi exotické fosilie.

Skutečný myšlenkový průlom v podobě uznání biologické podstaty ichnofosilií nicméně nastal až v průběhu 18. století, s příchodem vědeckých metod a systematického bádání.

Moravská stopa

A na závěr malá perlička. Dějiny ichnologie začínají pravděpodobně na našem území, konkrétně na jihomoravských paleolitických lokalitách v Pavlově a Dolních Věstonicích.

Obyvatelé této lokality již totiž před asi 25 tisíciletími záměrně sbírali schránky mlžů se známkami bioeroze (ichnotaxon Oichnus) a využívali je jako předměty zkrášlení či talismany.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Jak se odhalují plagiáty? Přeházet slova nestačí, překlad ale stroj ošálí

Ctrl + C, Ctrl + V, dvě klávesové zkratky, které zná snad každý.

Nástroje na detekci opsaných pasáží mají nemalý problém. Musí porovnat odevzdanou diplomovou práci s miliony stránek už...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Astronauti ohřáli Měsíc i pod povrchem. A NASA o tom ztratila záznamy

Zaprášený skafandr Harrisona Schmitta během letu Apollo 17

Detektivní pátrání po ztracených páskách pomohlo najít zatím nejlepší vysvětlení zajímavé otázky, proč v místech...

K záchraně malých fotbalistů chce miniponorkou přispět i SpaceX

SpaceX testuje v bazénu dětskou miniponorku

Kalifornská raketová společnost poslala do Thajska „miniponorku“ narychlo připravenou z dílu pro raketu Falcon 9.

Iljušin Il-28: poslední „klasický“ bombardér československého letectva

Iljušin Il-28

První sovětský sériově vyráběný proudový bombardér, Iljušin Il-28, se stal zároveň posledním bombardérem ve výzbroji...

Další z rubriky

Mezihvězdný objekt ‘Oumuamua odhalil další tajemství, má nečekaný pohon

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První mezihvězdný objekt jménem ‘Oumuamua, který se podařilo pozorovat ve sluneční soustavě, znovu překvapil. Po...

KVÍZ: Poznáte, co je na fotce? Pod mikroskopem se objeví šílené detaily

Microcosmos (Brandon Broll)

Mikroskop dokáže dát odpovědi na nejrůznější otázky. Také umí nabídnout úplně nový pohled na svět kolem nás. Schválně,...

Jak se odhalují plagiáty? Přeházet slova nestačí, překlad ale stroj ošálí

Ctrl + C, Ctrl + V, dvě klávesové zkratky, které zná snad každý.

Nástroje na detekci opsaných pasáží mají nemalý problém. Musí porovnat odevzdanou diplomovou práci s miliony stránek už...

RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!
RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!

Z reklamního letáku cestovní společnosti se směje manželský pár sedící na úhledném plážovém lehátku. Před ním si společně hrají děti. A teď zpátky do reality, takhle rodinná dovolená většinou nevypadá.

Najdete na iDNES.cz