Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel Antonín Vítek. Vždy věděl, co a proč se ve vesmíru pohnulo

  10:46aktualizováno  10:46
Ve věku 72 let zemřel po dlouhé nemoci popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Je autorem největší databáze umělých těles ve vesmíru. Žádný mediálně sledovaný start rakety nebo raketoplánu se bez něj neobešel. Ať v rádiu, televizi nebo na Technet.cz vždy vtipně a přitom přesně informoval o tom, co se na startu nebo přímo ve vesmíru děje.

Antonín Vítek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Když se ve vesmíru pohnulo byť jen smetí, stačilo zavolat Vítkovi a on vždy věděl, proč se to stalo a co to může pro lidstvo znamenat. Málokdy se kvůli tomu musel podívat do nějakých materiálů. Většinou to už měl dávno v hlavě, případně i na svém unikátním webu Space 40, který se věnuje družicím a kosmickým sondám.

Antonín Vítek udivoval diváky při komentovaných startech či přistání kosmických plavidel svou absolutní znalostí všeho, co se v daném okamžiku dělo. Znal z paměti přesné časové údaje, kdy která operace během odpočítávání začne a jak skončí. Podle barvy a místa kouře poznal, co přesně bylo právě zažehnuto nebo odpojeno a zda je vše v pořádku, nebo nikoliv. Dokázal postřehnout, vysvětlit a barvitě popsat i děje divákovu oku neviditelné nebo téměř nepostřehnutelné. Nejen v tomto ohledu byl a stále je nenahraditelný.

Antonín Vítek se narodil 25. ledna 1940 a do roku 1985 pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Podílel se mimo jiné na vývoji krystalizátoru ČSK-1 pro družicové stanice Saljut 7 a legendární Mir. Do své smrti pracoval na Akademii věd.

Vítek je autorem mnoha článků o kosmonautice v časopisech Vesmír a Letectví+kosmonautika. Je také spoluautor Malé encyklopedie kosmonautiky (1982). Na základě seriálu, který vznikl pro náš server, vydal v roce 2008 se svým dlouholetým přítelem, odborným novinářem a publicistou Karlem Pacnerem knihu Půlstoletí kosmonautiky. V roce 2009 získal cenu Littera Astronomica, kterou mu udělila Česká astronomická společnost za popularizaci kosmonautiky a vedení již zmíněné celosvětově unikátní internetové encyklopedie kosmonautiky SPACE 40. Dlouhou dobu spolupracoval s deníkem MF DNES. Byl mezi prvními, kdo informoval svět o tragédii raketoplánu Columbia.

S redakcí Technet.cz spolupracoval od roku 2007, kdy na počest 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik začal vycházet již zmíněný seriál Půlstoletí kosmonautiky. Vycházel přes rok. Volně na něj v roce 2010 navázal cyklus článků  Kosmické přístavy známé i neznámé. Ten už Antonín Vítek kvůli nemoci dokončit nestihl.

Ještě v listopadu 2011 přednášel před vyprodaným sálem v budově Akademie věd o aktuálním dění ve vesmíru (na záznam se můžete podívat zde). Shodou okolností byla tehdy hlavním tématem ruská sonda Phobos Grunt, která byla tak špatně naprogramovaná, že se v lednu zřítila do Tichého oceánu.

Antonín Vítek zemřel po dlouhé a těžké nemoci krátce po svých sedmdesátých druhých narozeninách.

Karel Pacner před časem věnoval svému kamarádovi Vítkovi speciální článek, přečíst si jej můžete zde.

Autor:



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Ruská armáda zavedla do výzbroje „smrtící kombajny“. Byly i v Sýrii

BMPT Terminátor

Ruská armáda dala do zkušebního provozu deset vozidel Terminátor určených pro palebnou podporu tanků. Některá z těchto...

Fotky z letecké nehody ukazují, že cestující se neumějí zachránit

Poškozený motor letounu spolešnosti Southwest Airlines

Jestli někdo potřeboval důkaz, že cestující nesledují bezpečnostní instruktáž posádky, čerstvá nehoda letadla...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Další z rubriky

Čínský Nebeský palác se chystá spadnout z nebe o Velikonocích

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1

První čínskou vesmírnou laboratoř čeká během velikonočních svátků poslední cesta. Neřízený pád tohoto zařízení může,...

Vesmírný hotel Aurora má otevřít v roce 2021. Za noc chce 16,5 milionu

Vizualizace plnánovaného vesmírného hotelu Aurora

Společnost Orion Span představila své plány na vybudování vesmírného hotelu, ale odvážný plán zůstane jen na papíře.

Vědci pozorovali doposud nejvzdálenější hvězdu. Pomohla gravitační čočka

Icarus, oficiálně označovaný jako MACS J1149 + 2223 Lensed Star 1. Na složeném...

Američtí vědci ohlásili objev dosud nejvzdálenější pozorované hvězdy, kterou je modrý veleobr vzdálený 9,3 miliardy...

Najdete na iDNES.cz