Řídící počítač modulu, který tehdy neměl žádný monitor a posádka musela pouze podle číselných kódů hledat v obřím manuálu, jaký bude další postup, měl původně vážit několik set kilogramů.
To se pochopitelně jevilo jako absolutně nemožné, takže bylo nutné vyvinout lehčí a výkonnější procesory, které by raketa dokázala k Měsíci dopravit. A to mluvíme pouze o jedné z překážek, kterou museli inženýři NASA a další odborníci amerického kosmického programu vyřešit a které ve výsledku zásadním způsobem urychlily technologický pokrok dvacátého století.
Další úskalí a zajímavosti nejen o samotném modulu uvidíte ve videu. Dozvíte se mimo jiné i to, proč se přistání na Měsíci málem nezdařilo.
Jediný na světě
Přistávací modul Apollo 11 zvenku i zevnitř uvidí návštěvníci výstavy 50 let na Měsíci, která začíná v sobotu 20. července v pražském planetáriu. Podle organizátorů žádné jiné místo na světě vnitřní prohlídku tohoto modulu nenabízí. Na výstavě ve Štefánikově hvězdárně na Petříně se pak lidé budou moci dotknout měsíčního meteoritu.
Programátorka dostala první muže na Měsíc. Věděla, že nejsou dokonalíLidé jsou omylní a počítače s tím musí počítat. Tato jednoduchá myšlenka zachránila život astronautům v dramatických minutách před prvním přistáním na Měsíci. Programátorka, jejíž kód jim zachránil život, zasvětila svůj život propagaci „počítačové vědy“ a „očekávání neočekávatelného“.  |
Stavba více než osm metrů vysokého modulu Eagle stála kolem 2,5 milionu korun. Konstruovali ho pracovníci pražské hvězdárny a planetária podle plánů opravdového modulu, které uvolnila americká vesmírná agentura NASA. „Je za tím zhruba jeden a půl roku práce tří lidí. Nedodrželi jsme veškeré technologie a postupy, které by v případě makety byly zbytečné, náš modul nemá například ochranu proti mikrometeoritům. Jeho konstrukce je dělána z železných a ocelových profilů, zatímco reálný modul byl z hliníkových a titanových slitin,“ uvedl Rozehnal.
Modul váží zhruba čtyři tuny. Podle Rozehnala se tak hmotností přibližuje reálnému modelu Eagle, který vážil pět tun. „Je zatěsněný, aby do něj nepršelo, protože je tak veliký, že se nám nevejde dovnitř, a musí proto odolávat povětrnostním podmínkám,“ dodal Rozehnal. Zájemci o prohlídku modulu si musí koupit zvláštní vstupenku, která jim zajistí i vstup na výstavu. Kvůli bezpečnosti je vnitřek modulu přístupný pouze dětem od deseti let.
K výročí 50 let od přistání na Měsíci chystá planetárium také projekci filmového dokumentu Apollo 11 s dosud nezveřejněnými záběry. Jedním z nich je například start kosmické lodi zachycený z Mysu Canaveral.
Ve Štefánikově hvězdárně lidé vedle měsíčního kamene uvidí i lunární vozítko nebo stopu, kterou člověk zanechal na měsíčním povrchu. „Pokud víme, tak jsme kromě Spojených států amerických jediné místo, které umožňuje dotknout se měsíčního povrchu. Máme vystavený vzorek měsíční horniny, který na Zem doputoval před třemi miliardami let, a jedná se tedy o unikátní záležitost. Takové vzorky jsou velmi vzácné,“ uvedl Prosecký. Výstava je otevřena od 4. července.
Další akce připomínající přistání na Měsíci se konají také na jiných místech. Videomapping na pražskou žižkovskou věž bude 20. a 21. července simulovat start Apolla 11. V Brně zase hvězdárna jako upomínku nafoukne model Měsíce o průměru deset metrů.
Neznámé fotky z Apolla 11Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste zřejmě dosud neviděli. Prošli jsme staré i nově zveřejněné archivy snímku a přinášíme výběr těch nejzajímavějších z mise Apollo 11.   |
Kosmická loď Apollo 11 přistála na Měsíci 20. července 1969. Její posádku tvořili velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Buzz Aldrin a pilot velitelského modulu Michael Collins. Armstrong a Aldrin se v přistávacím modulu Eagle tentýž den spustili na povrch Měsíce. O den později, 21. července, se Armstrong jako první člověk dotkl měsíčního povrchu.
