Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co se dá vyčíst z kusu dřeva. Zvlášť, když je z doby kamenné

aktualizováno 
Ve Velimi u Kolína archeologové celé roky zachraňují zbytky zhruba sedm tisíc let staré vesnice z doby, kdy se u nás rozšiřovalo zemědělství. Vědci přišli s drobnými, ale extrémně zajímavými novinkami z místa.

Stromy v určité oblasti mívají velmi podobné rozměry letokruhů. Je to klimatickými podmínkami, které zde panují. (Ilustrační snímek) | foto: (volné dílo)

Šlo například o zbytky provázku z té doby, což je památka na pohled možná triviální, ale zároveň vzácný pohled na každodenní život v době, kdy se u nás šířilo zemědělství.

Podobně vzácný byl i objev studně, kterou vesničané využívali. O něm se můžete více dozvědět v tomto textu. My se dnes budeme věnovat jednomu konkrétnímu detailu z jejího výzkumu - výsledkům dendrochronologických analýz, které byly provedeny na dřevěných konstrukcích ze studně. I proto, aby bylo jasné, co všechno podobná analýza v dnešní době dokáže.

Jedná se o přírodovědnou metodu, která pomocí zkoumání (nejen) archeologických nálezů zlomků dřev dokáže zjistit, z jakých stromů tato dřeva pocházejí a jak jsou stará. A to někdy s přesností na jediný rok. Jak už termín napovídá, metoda dokáže určit chronologický vývoj jednotlivých druhů dřevin, a to díky detailnímu zkoumání jejich letokruhů.

Fragmenty opracovaných dřev z neolitické studny ve Velimi
Fragmenty opracovaných dřev z neolitické studny ve Velimi
Fragmenty opracovaných dřev z neolitické studny ve Velimi

Fragmenty opracovaných dřev z neolitické studny ve Velimi

Letokruhy všichni dobře známe, pokácíme-li strom, vidíme uvnitř kmene specifickou kružbu. Za každý odžitý rok stromu přiroste (povětšinou) jeden letokruh – tzn., že kolik má strom letokruhů, tolik let rostl. To je známá věc. Méně známý už je ale fakt, že letokruhy se rok od roku liší, a to podle toho, jaké v daném roce panovaly klimatické podmínky. A protože ty jsou v určité geografické oblasti podobné, velmi podobné pak jsou i rozměry a specifika letokruhů všech stromů v dané oblasti, samozřejmě v závislosti na konkrétním druhu. Zkuste si toho povšimnout, až třeba při procházce lesem potkáte hromadu pokácených smrků. Podobné rozložení a tloušťky letokruhů rozeznáte i pouhým okem.

Chceme-li však podle letokruhů určit přesné stáří stromů, potřebujeme k tomu laboratoř vybavenou speciálními měřicími přístroji, stereomikroskopy a softwarem. A samozřejmě také zkušené odborníky. Ti totiž dokážou na základě podobnosti a návaznosti letokruhů u stejných druhů dřevin složit celé chronologické řady vývoje letokruhů v určité oblasti. Tak například existuje samostatná dendrochronologická křivka pro dub, jiná pro borovici, další zase pro jasan a tak dále.

Dochoval-li se na zkoumaném vzorku dřeva také úplně poslední, tzv. podkorní letokruh, je možné určit dokonce i to, v kterém roce byl strom pokácen. Tato metoda tak dokáže pomoci určit stáří nejen archeologických nálezů, ale používá se například také k upřesňování datace uměleckých děl, zarámovaných ve dřevě. Prostě máte-li to správné dřevo, pro které existuje chronologická křivka, je to takové malé otevřené okno do minulosti.

Měření v dendrologické laboratoři

Měření v dendrologické laboratoři

Pokud se nám podaří ze vzorku získat podkorní letokruh, neznamená to však ještě, že přesně v daném roce byla daná stavba či dané dřevěné dílo stvořeno. Stromy se po pokácení nechávají odpočívat, schnou, nějakou dobu zabere také jejich zpracování. Z hlediska tisíců let, jako je tomu v případě naší velimské studny, nám však ale i takové přibližné datum vzniku stavby nesmírně pomůže. Není-li podkorní letokruh dochován, může být pro analýzu využito i tzv. bělové dřevo. To např. u dubů na našem území mívá okolo 5 až 25 letokruhů. Z bělového dřeva sice nelze určit přesný rok pokácení, ale na jeho základě lze stanovit, po kterém roce k tomu mohlo dojít.

Dřevěné nálezy, pocházející až z období mladší doby kamenné, neolitu, však u nás nejsou běžné. Ve velimské studni se dochovaly jen díky vlhkému prostředí, které je v podstatě zakonzervovalo. Pro dendrochronologické datování tak bylo možné vybrat celou desítku vzorků dřev, která před sedmi tisíci lety tvořila konstrukci studny a jež používalo tehdejší zemědělské obyvatelstvo. Tyto vzorky jsme odeslali kolegům ze dvou specializovaných pracovišť: Ing. Tomáši Kynclovi ze společnosti DendroLab Brno a duu badatelů z Mendelovy Univerzity v Brně - doc. M. Rybníčkovi a Dr. Tomáši Kolářovi. Tam byla dřeva druhově určena jako jilm, dub a pravděpodobně javor, tři vzorky se však kvůli silnému stupni degradace nepodařilo přesně identifikovat.

K samotné dataci pak byly vybrány vzorky pocházející z dubu. Některé fošny a kůly pocházely ze stromů starých více jak 200 let a tloušťkou kmene minimálně 55 cm. Takové duby dnes známe jako památné a jsou po celé republice chráněny. V mladší době kamenné to však byl nenahraditelný, kvalitní a hojně dostupný materiál.

Na tyto vzorky bylo aplikováno několik metod měření. Jednalo se o měření šířek letokruhů, a to pomocí polohového měřicího zařízení TimeTable s automatickým vstupem do počítače. Letokruhové křivky byly dále navzájem porovnány a relativně synchronizovány. Míra podobnosti křivek byla porovnávána pomocí tzv. korelačního koeficientu a koeficientu souběžnosti. V dalším počítačovém programu pak proběhl pokus o absolutní datování.

Dendrochronologická křivka dubového vzorku z Velimi

Dendrochronologická křivka dubového vzorku z Velimi

Analýzami vznikly letokruhové křivky, které vytvořily průměrnou chronologii dlouhou 217 let. Chronologická křivka, podle které je možné dřevo absolutně datovat, však pro území České republiky zatím existuje pouze do roku 462. Proto byla získaná naměřená data zaslána německému kolegovi W. Tegelovi z Institute of Forest Sciences/Forest Growth and Dendroecology, Universität Freiburg, který má k dispozici chronologickou řadu letokruhů dubu pro oblast celé střední Evropy, sahajících až do 6. tisíciletí př. Kr.

Bohužel pro nás, části stromů s podkorními letokruhy, které umožňují určit rok pokácení stromů, se při stavebním využití většinou odstraňovaly. Proto byl tento podkorní letokruh dochován pouze na jednom vzorku. Ale i to byla v podstatě výhra, neboť při porovnání s již zkoumanými vzorky dubu z německých neolitických studní se podařilo určit, že tento strom, použitý na stavbu studny ve Velimi, byl pokácen v době vegetačního klidu (říjen – duben) na přelomu let 5196 – 5195 př. Kr.!

Datum nám samozřejmě neurčuje, že přesně v tomto roce byla postavena studna i celá vesnice, ale dává velmi přesnou představu doby, ve které se život na lokalitě odehrával. Takovou přesnost žádné jiné archeologické nálezy poskytnout nedokážou. Ale nemějte obavy, jedním datem naše zkoumání neolitické vesnice ve Velimi rozhodně neskončí. Ještě nás čeká dlouhá cesta zpracování a interpretace archeobotanických nálezů, prostorové analýzy a samozřejmě detailní studium jednotlivých nálezů.

Článek vznikl pro server Cesty archeologie, a byl redakčně upraven. Původní verzi můžete najít zde.

Autor:


Témata: Velim, Zemědělství


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA
Čtyřicet let na cestě. Sonda Voyager 1 slaví unikátní výročí

Tento týden oslavil 40 let na cestě nejúspěšnější cestovatel z planety Země: sonda Voyager 1. Od startu už urazila téměř 21 miliard kilometrů a je stále...  celý článek

Rekonstrukce hrobky Bj 581 v době archeologických vykopávek na konci 19....
DNA ukázala, že vikingský „válečník“ byl ve skutečnosti žena

Ve slavném vikingském hrobě neležel muž, ale žena, tvrdí závěry provokativní studie. Podle některých je čas přehodnotit představy o roli žen ve vikingské...  celý článek

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
V pátek „zemře“ sonda, která našla nejlepší místo pro život mimo Zemi

V pátek odpoledne našeho času v oblacích planety Saturnu zanikne veleúspěšná průzkumnice Saturnu, sonda Cassini. Připomeňte si s námi nejdůležitějších objevy,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.