Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejvzácnější prvek na Zemi. Je ho jen 30 gramů a každý ho chce

  0:04aktualizováno  0:04
Prvku astatu je na Zemi podle odhadů jen necelých 30 gramů. Mezinárodní vědecký tým se pokusil alespoň částečně určit vlastnosti tohoto prvku, který i přes svou vzácnost už má své využití při léčbě nádorových onemocnění.

Instalace experimentu ISOLDE v roce 1992 | foto: CERN;

Nejvzácnějším prvkem na Zemi je překvapivě astat. Tato černá, tuhá látka s protonovým číslem 85 má sice 33 izotopů, jenže všechny jsou silně radioaktivní. Nejstabilnější z nich je astat 210 s poločasem rozpadu něco málo přes osm hodin. Ostatní izotopy se však rozpadají mnohem rychleji, některé ve zlomcích sekundy.

Proto je ho v přírodě velmi málo. Vzniká jen rozpadem jiných prvků, aby během chvíle znovu zmizel, když se rozpadne opět na další prvky. V laboratoři ho v roce 1940 objevil D. Corson z Kalifornské univerzity v Berkeley ostřelováním atomů bismutu alfa částicemi. Později, v roce 1964, studoval nepatrný vzorek (pouhých 70 nanogramů) uměle vyrobených radioaktivních izotopů astatu Ralph McLaughlin a jako první pozoroval dvě spektrální linie v ultrafialové oblasti. A to bylo v podstatě vše, co bylo o atomovém spektru astatu známo.

O fyzikálních a chemických vlastnostech astatu tedy mnoho nevíme. Například se pouze předpokládá, že jeho hustota je zhruba 6 300 kg/m³.  Alespoň některé mezery v poznání se však nedávno podařilo zaplnit při pokusu ve středisku Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u Ženevy.

Mezinárodní výzkumný tým tu na na laserovém radioizotopickém zařízení ISOLDE změřil jeho ionizační potenciál (9,31751 elektronvoltu). Jde o nesmírně důležitý údaj, protože se rovná hodnotě energie potřebné k odtržení elektronu z atomu. Jeho znalost vědcům umožní o trochu víc poznat chemickou reaktivitu prvku a stabilitu jeho chemických vazeb ve sloučeninách.

Pro léčbu rakoviny

Jistě vás napadne otázka, proč bychom se vlastně astatem měli zabývat, když je ho tak málo? Prvek přitahuje pozornost vědců již delší čas zejména proto, že jeho izotopy by mohly být využity při výrobě radiofarmak pro léčbu rakoviny. Informace, které vědci při pokusech v CERNu o astatu získali, totiž pomohou chemikům při vývoji radioterapeutických aplikací.

Potvrzuje to i Andrej Andrejev z University of York, který experiment navrhl: "O astat je značný zájem, neboť jeho izotopy jsou žhavými kandidáty na tvorbu radiofarmak pro léčbu rakoviny cíleným alfa terapií (tj. ozařování nádorů alfa zářením)."

Fyzikům zase nové poznatky pomohou předpovídat strukturu supertěžkých prvků (s protonovým číslem větším než 100), jež v přírodě vůbec neexistují a jež je třeba připravovat uměle.

Astat se sice na rozdíl od nich v přirozeném stavu na Zemi vyskytuje, jenže je ho žalostně málo: podle posledních odhadů pouze neuvěřitelných 28 gramů. Naštěstí mají fyzici urychlovače, ve kterých mohou jeho stopová množství vyrábět bombardováním uranu protony s vysokou energií.

Autor:


Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Slyšíte obraz? Vyzkoušejte si, zda jste jedním ze čtyř lidí

Máte pocit, že něco slyšíte při sledování GIFů?

Se vzrůstající oblibou GIFů si čím dál více lidí na sobě všímá zvláštního jevu: při pozorování tichého obrázku mají...

Další z rubriky

KVÍZ: Poznáte, co je na fotce? Pod mikroskopem se objeví šílené detaily

Microcosmos (Brandon Broll)

Mikroskop dokáže dát odpovědi na nejrůznější otázky. Také umí nabídnout úplně nový pohled na svět kolem nás. Schválně,...

Nekupovat: bzučáky proti komárům nefungují, shodli se popíchaní vědci

Nechají se komáři od své hostiny odradit ultrazvukem?

Koupili jste přístroj, který má pomocí zvuků o vysokých frekvencích odpuzovat komáry? Tak to jste naletěli na nesmyslná...

Astronauti ohřáli Měsíc i pod povrchem. A NASA o tom ztratila záznamy

Zaprášený skafandr Harrisona Schmitta během letu Apollo 17

Detektivní pátrání po ztracených páskách pomohlo najít zatím nejlepší vysvětlení zajímavé otázky, proč v místech...

Najdete na iDNES.cz