Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejvzácnější prvek na Zemi. Je ho jen 30 gramů a každý ho chce

  0:04aktualizováno  0:04
Prvku astatu je na Zemi podle odhadů jen necelých 30 gramů. Mezinárodní vědecký tým se pokusil alespoň částečně určit vlastnosti tohoto prvku, který i přes svou vzácnost už má své využití při léčbě nádorových onemocnění.

Instalace experimentu ISOLDE v roce 1992 | foto: CERN;

Nejvzácnějším prvkem na Zemi je překvapivě astat. Tato černá, tuhá látka s protonovým číslem 85 má sice 33 izotopů, jenže všechny jsou silně radioaktivní. Nejstabilnější z nich je astat 210 s poločasem rozpadu něco málo přes osm hodin. Ostatní izotopy se však rozpadají mnohem rychleji, některé ve zlomcích sekundy.

Proto je ho v přírodě velmi málo. Vzniká jen rozpadem jiných prvků, aby během chvíle znovu zmizel, když se rozpadne opět na další prvky. V laboratoři ho v roce 1940 objevil D. Corson z Kalifornské univerzity v Berkeley ostřelováním atomů bismutu alfa částicemi. Později, v roce 1964, studoval nepatrný vzorek (pouhých 70 nanogramů) uměle vyrobených radioaktivních izotopů astatu Ralph McLaughlin a jako první pozoroval dvě spektrální linie v ultrafialové oblasti. A to bylo v podstatě vše, co bylo o atomovém spektru astatu známo.

O fyzikálních a chemických vlastnostech astatu tedy mnoho nevíme. Například se pouze předpokládá, že jeho hustota je zhruba 6 300 kg/m³.  Alespoň některé mezery v poznání se však nedávno podařilo zaplnit při pokusu ve středisku Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u Ženevy.

Mezinárodní výzkumný tým tu na na laserovém radioizotopickém zařízení ISOLDE změřil jeho ionizační potenciál (9,31751 elektronvoltu). Jde o nesmírně důležitý údaj, protože se rovná hodnotě energie potřebné k odtržení elektronu z atomu. Jeho znalost vědcům umožní o trochu víc poznat chemickou reaktivitu prvku a stabilitu jeho chemických vazeb ve sloučeninách.

Pro léčbu rakoviny

Jistě vás napadne otázka, proč bychom se vlastně astatem měli zabývat, když je ho tak málo? Prvek přitahuje pozornost vědců již delší čas zejména proto, že jeho izotopy by mohly být využity při výrobě radiofarmak pro léčbu rakoviny. Informace, které vědci při pokusech v CERNu o astatu získali, totiž pomohou chemikům při vývoji radioterapeutických aplikací.

Potvrzuje to i Andrej Andrejev z University of York, který experiment navrhl: "O astat je značný zájem, neboť jeho izotopy jsou žhavými kandidáty na tvorbu radiofarmak pro léčbu rakoviny cíleným alfa terapií (tj. ozařování nádorů alfa zářením)."

Fyzikům zase nové poznatky pomohou předpovídat strukturu supertěžkých prvků (s protonovým číslem větším než 100), jež v přírodě vůbec neexistují a jež je třeba připravovat uměle.

Astat se sice na rozdíl od nich v přirozeném stavu na Zemi vyskytuje, jenže je ho žalostně málo: podle posledních odhadů pouze neuvěřitelných 28 gramů. Naštěstí mají fyzici urychlovače, ve kterých mohou jeho stopová množství vyrábět bombardováním uranu protony s vysokou energií.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obyčejná hrací kostka může pomoci rozhodnout se a přitom „rozdělit“ hlas mezi...
Váháte mezi více stranami? Hlas můžete legálně „rozdělit“ díky náhodě

Pokud se nemůžete rozhodnout, které straně dát hlas, máme pro vás dobrou zprávu. Český volební systém neumožňuje vhodit hlas pro více stran. Ale jednoduchá...  celý článek

V 92 letech zemřel zakladatel elektronové mikroskopie v Československu Armin...
Zemřel Armin Delong, světově známý zakladatel elektronové mikroskopie

Ve věku 92 let zemřel v Brně v noci ze čtvrtka na pátek Armin Delong, světově uznávaný vědec a zakladatel elektronové mikroskopie v někdejším Československu....  celý článek

Rick Doblin se směje velmi často, ale na této fotografii má spoustu důvodů....
Terapie s pomocí drog funguje. A je jedno proč, říká tahoun výzkumu

Stále ilegální droga „extáze“ by se mohla během několika let stát lékem. Do značné míry je to zásluha jediného muže, Ricka Doblina, kterého v tuto chvíli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.