Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel Eugene Cernan. Poslední muž, který kráčel po Měsíci

  21:37aktualizováno  23:01
Ve věku 82 let zemřel astronaut Eugene Cernan. Američan s československými kořeny, který jako zatím poslední člověk stanul na Měsíci. Do vesmíru si tehdy v prosinci 1972 s sebou vzal i československou vlajku. Když ji chtěl věnovat tehdejší vládě, nikdo z komunistických pohlavárů neměl čas.

O Cernanově úmrtí informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). „Jsme zarmouceni ztrátou bývalého astronauta NASA Gena Cernana, posledního muže, který vstoupil na Měsíc,“ uvedl úřad v prohlášení na twitteru.

16.ledna 2017 v 20:51, příspěvek archivován: 16.ledna 2017 v 22:21

We are saddened by the loss of retired NASA astronaut Gene Cernan, the last man to walk on the moon. https://t.co/Q9OSdRewI5 https://t.co/gPdFTnXF2C

Cernan se na Měsíc dostal při své třetí vesmírné výpravě v roce 1972 jako velitel lodi Apollo 17. Poprvé se vypravil do vesmíru v Gemini 9 v červnu 1966. Jako třetí člověk vystoupil do otevřeného prostoru. V Apollu 10 se v květnu 1969 v lunárním výsadkovém modulu přiblížil až na devět kilometrů k měsíčnímu povrchu. Je dvanáctým a také dosud posledním člověkem, který pobýval na Měsíci.

Na zesnulého kolegu zavzpomínal i Andrew Feustel, astronaut, který do vesmíru vyvezl českého krtečka. Do redakce nám dorazily i dvě vzpomínkové fotografie.

„Svět ztratil jednoho z velikánů. Opravdového hrdinu. Utěšuje nás vědomí, že se opět setkal s Neilem Armstrongem. Parťáci jsou opět spolu. Odpočívej v pokoji drahý Gene,“ napsal Feustel ve vzpomínkovém dopisu a dodal, že pokud jste ještě neviděli dokument Poslední muž na Měsíci (The Last Man on the Moon), měli byste to napravit..

Není bez zajímavosti, že Andrewova žena Indira má také české předky a mluví velmi dobrou češtinou. Právě díky ní letěl tehdy do vesmíru právě krteček.

Zleva: Indira Feustel, Eugene Cernan, Andrew Feustel.

Zleva: Indira Feustel, Eugene Cernan, Andrew Feustel.

V Praze za minulého režimu

Cernan několikrát navštívil Prahu. První návštěva proběhla ještě za hluboké totality. V roce 2001 pak v jižních Čechách přežil pád armádního vrtulníku, v němž cestoval spolu s českým kosmonautem Vladimírem Remkem. Naposledy se Cernan vrátil do Česka v roce 2008.

Na první setkání v roce 1974 vzpomíná Karel Pacner:

„Americké velvyslanectví mně telefonovalo, že uspořádá s Cernanem tiskovou konferenci. Později volali znovu - zvou mne na oběd. Tiskovka nebude. Ukázalo se, že ministerstvo zahraničí nesouhlasilo. Sešli jsme se v jednom hotelu, Cernan byl neobyčejně milý, vyptával se nás, co děláme a na události v republice. Potom jsem s ním pořídil interview - vracel se z Moskvy, kde dojednával spolupráci projektu Sojuz-Apollo. Nesměl jsem ho otisknout. Až za rok, těsně před tímto společným projektem mohl vyjít. To už i moskevské noviny bohatě psaly o amerických astronautech.“

Dojetí v rodišti prarodičů

O dvacet let později, v říjnu 1994, se objevil Cernan znovu. I tentokrát přijel z Bratislavy. Osamostatněné Slovensko, které začalo hledat svou identitu, ho pozvalo na návštěvu. Čeští astronomové přesvědčili organizátory cesty, aby přidali návštěvu České republiky. Zatímco na Slovensku přijali Cernana s dcerou a sestrou nejvyšší činitelé republiky, v Praze si na ně udělal čas jenom primátor. Trojice si prohlédla město a navštívila jižní Čechy.

O sobě hrdě prohlašoval: „Já jsem napůl Čech a napůl Slovák!“ Lidé, kteří létají do vesmíru, jsou tvrdí chlapi, dotkne se jich máloco. Při návštěvě jižních Čech jsme na něm pozorovali chvíle lehkého dojetí. Není divu. V Bernarticích a Nuzicích na Táborsku mu ukázali místní obyvatelé domy, ve kterých se narodili jeho prarodiče Václav Cihlář a Rosalie Peterková. V Bernarticích mohl zajít do kostela, kde oba slavili svatbu – poklekl tam a tiše se pomodlil.

Zleva: Jiří Kroulík (Letectví a kosmonautika), Eugene Cernan, Jan Kolář (dnes...

Zleva: Jiří Kroulík (Letectví a kosmonautika), Eugene Cernan, Jan Kolář (dnes šéf České kosmické kanceláře), Karel Pacner. Fotografie vznikla v roce 1994 v Ondřejově. Ve stejném složení se pánové vyfotili i při první návštěvě v roce 1974.

V Třeboňském oblastním archivu mu předali výpisy z matrik jeho předků od poloviny minulého století. „I moji rodiče se občas doma hádali česko-slovenským žargonem, když chtěli, abychom jim my děti nerozuměly,“ vzpomínal Cernan. „Když se na nás maminka naštvala, říkala nám: ,Vy Slováci!’ Ale já si vzpomínám z českých slov jenom na ta, která křičel dědeček na neposlušný dobytek. A ta se stydím opakovat.“

Dovezl vlajku ČSSR na Měsíc. Komunisté ji nechtěli

Námořní kapitán Eugene Cernan věděl, že jeho prarodiče pocházejí z Československa. Chtěl tuto zemi poznat bez ohledu na studenou válku. Na ministerstvu zahraničí ve Washingtonu ho upozornili, že jede do země s tuhým komunistickým režimem. Cestou z Moskvy se v říjnu 1974 zastavil nejdřív v Bratislavě. Pro jistotu si pořídil novinářské vízum na mezinárodní veletrh Incheba.

Fotogalerie

Ve Vysoké nad Kysucou chtěl hledat Čerňany, rodinu, z níž pocházel jeho otec. Zašel s tlumočníkem na národní výbor a do kanceláře rolnického družstva. Jako prosebník chodil po chodbách, aby se zeptal, kde jeho dědeček bydlel. Nikdo se s ním nechtěl bavit. Potom odjel do Prahy. Situace se opakovala. Marně telefonovali pracovníci velvyslanectví na všechny strany, že kosmonaut s sebou přivezl československou vlajku, kterou měl na Měsíci, a chtěl by ji někomu předat.

Prezident Ludvík Svoboda ho nechtěl, anebo nesměl přijmout. Na nedostatek času se vymluvil i normalizační předseda Československé akademie věd Jaroslav Kožešník. Nakonec vlaječku přijal ředitel Astronomického ústavu ČSAV, docent Luboš Perek. Umístil ji na místě nejčestnějším – v kopuli dvoumetrového dalekohledu na observatoři v Ondřejově. „Ale po odchodu Perka mi nový ředitel nařídil, že vlajku musíme schovat, protože nemáme odpovídající věc z druhé strany, od Sovětů,“ vzpomíná astrofyzik Jiří Grygar.

Vlajka, kterou Eugene A. Cernan měl na Měsíci (18. června 2008)

Vlajka, kterou měl Eugene Cernan na Měsíci

V říjnu 1994 Cernan vyprávěl, jak to s československou vlajkou na Měsíci bylo: „Do malého příručního kufříku si každý z nás mohl vzít různé drobnosti. Já jsem s sebou měl vlajky několika států včetně Československa. Koupil jsem ji v obchodě. Věděl jsem, že moji předkové odtud pocházejí.

Další osudy Eugena Cernana najdete v článcích Karla Pacnera na Technet.cz zde a zde.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Rolls Royce 6,6 V12 DAWN
Rolls Royce 6,6 V12 DAWN

r.v. 2016, naj. 1 200 km, benzín
11 490 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.