Dalekohled Kepler se činí. Lovec exoplanet, který se do vesmíru dostal v březnu 2009, má na svém kontě přes dvě tisícovky planet. V rámci kongresu o objevech dalekohledu byl oznámen objev vůbec první planety, na které může být voda u hvězdy typu Slunce.
Najděte si vlastní planetu!Teleskop Kepler spoléhá při hledání nových planet také na pomoc veřejnosti. Přechody planet přes hvězdu potvrzují dobrovolníci, kteří prochází údaje z teleskopu na internetu. Úspěšní lovci se stávají spoluautory článků o objevech, a jejich jména se objevují v respektovaných vědeckých časopisech. Nechcete si to také zkusit? Technet.cz pro vás připravil průvodce po hledání planet s Keplerem. Je dostupný zde. |
Známe zhruba tucet planet v tzv. obyvatelné zóně (a pár desítek dalších "kandidátů" čeká na potvrzení, nebo vyvrácení), ovšem u hvězd jiných typů. Jedna by se mohla nacházet například u červeného trpaslíka (více zde).
Nově ohlášená planeta by byla pozemšťanům ale bližší. Krouží kolem planety připomínající Slunce, byť o něco menší a chladnější. Jeden oběh trvá 290 dní. Dostala pojmenování Kepler-22b a nachází se 600 světelných let od Země. "Jde o významný milník na cestě k nalezení dvojčete Země," řekl Douglas Hudgins z americké vesmírné agentury. Podle NASA Kepler v brzké době přijde s objevem celé řady dalších planet podobných Zemi.
Nevíme ovšem, zda jsou Kepler-22b a další objevené planety podobné Zemi i podmínkami na povrchu. Kepler například nedokáže určit hmotnost planety, jen její přibližnou velikost. Se současnými technologiemi se také vůbec nedozvíme, jaký má planeta povrch.
Kepler totiž pátrá po stopách planet tak, že sleduje změny jasnosti hvězd. Když planeta přejde hvězdu, její jasnost nepatrně poklesne a přístroj to zaznamená. Teleskop sleduje oblast poblíž souhvězdí Labutě a Lyra. Sleduje přitom celkem asi 156 tisíc hvězd.
Na ověření, zda jde o planety, jsou potřeba nejméně tři její přechody přes hvězdu. Výsledky se pak ověřují pomocí pozemských dalekohledů a Spitzerova vesmírného teleskopu. "V případě této planety se na nás usmálo štěstí," uvedl William Borucki z Amesova výzkumného střediska NASA, v němž vedl tým, který planetu objevil. "První přechod [Keplera-22b] jsme zachytili jen tři dny po uvedení Kepleru do provozu. Poslední přechod potřebný k potvrzení objevu jsme zaznamenali loni touto dobou," dodal. Tak dlouho pak trvalo zpracování a ověření dat.
Uniklé černé díry
Objev malé exoplanety doplňuje další nález na obloze: dvě největší známé černé díry. Zpráva o jejich objevu měla být publikována až ve čtvrtek v časopise Nature. Někdo z těch, kdo má přístup k seznamu připravovaných článků (dostávají ho každý týden mimo jiné i vědečtí novináři z celého světa, včetně naší redakce), zřejmě nevydržel čekat. Časopis Nature už zrušil zbytečné embargo na začátku týdne.
Oba tlouštíci se nacházejí v centru galaxií vzdálených přes tři sta milionů světelných let od Země. Ten větší z nich má podle odhadu astronomů hmotnost odpovídající až 37 miliard Sluncí, menší kolem 10 miliard Sluncí. Černá díra ve středu Mléčné dráhy má patrně hmotnost kolem 4 milionů Sluncí.
Obě černé díry objevil tým vedený astronomy z Kalifornské univerzity. Jedna se nachází ve středu galaxie NGC 3842, která je nejjasnější galaxií v souhvězdí Lva. Druhá, ta větší, je v centru galaxie NGC 4889 v souhvězdí Vlasy Bereniky. K objevu došlo nepřímo, na základě gravitačního působení děr na okolí. Z rychlosti oběhu okolo černé díry lze určit i její hmotnost.
Obě leží v centru svých galaxií a obě jsou podstatně větší, než vědci čekali v galaxiích rozměrů NGC 3842 a NGC 4889. Pár hypotéz vědci mají, ale nic neví jistě. Obří černé díry mohly vzniknout při srážkách galaxií, které jim poskytlo nadbytek potravy. A možná se jen obě galaxie utvářely z nějakého důvodu jinak než většina ostatních.
Mimochodem, nelze vyloučit, že mezi obě nově objevené černé díry se v pořadí velikosti vloží ještě jedna další, již v roce 2008 objevený objekt ve středu galaxie OJ287. Mohlo být jít o černou díru s hmotností odhadem 18 milionů Sluncí. Tento objekt byl ovšem objeven jinou metodou a pořád není jisté, jestli zachycené záření je projevem existence černé díry.
