Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Astronomové objevili v kosmu gigantickou „mýdlovou“ bublinu

aktualizováno 
Astronomové učinili pozoruhodný objev - při pozorování oblohy v souhvězdí Labutě (Cygnus) objevili něco, co nápadně připomíná obrovskou vznášející se mýdlovou bublinu.

„Mýdlová“ bublina v kosmu | foto: Credit: T. A. Rector/University of Alaska Anchorage, H. Schweiker/WIYN and NOAO/AURA/NSF

Nový objekt byl zařazen mezi planetární mlhoviny, což jsou emisní mlhoviny vznikající poté, co stárnoucí hvězdy (typicky rudí obři) odhodí z povrchu své vnější vrstvy. Kolem hvězdy se pak vytvoří zářící obálka přibližně kulového tvaru.

Jejich označení je ale poněkud matoucí, neboť planetární mlhoviny ve skutečnosti s planetami nic společného nemají, název pochází ze starších dob, kdy astronomové ještě neměli k dispozici moderní teleskopy, v malých dalekohledech se jim tehdy kotoučky planetárních mlhovin jevily jako planety. Planetární mlhoviny sice mohou být velké jako celá naše Sluneční soustava, ale oproti ní je jejich existence velmi krátká, bývá omezena jen na několik tisíc let.

Hned dva nezávislé týmy

Jako první objev ohlásil v roce 2008 Dave Jurasevich z observatoře Mount Wilson, o pár dní později mlhovinu našli i amatérští astronomové Mel Helm a Keith Quattrocchi. Pozdějším výzkumem bylo zjištěno, že jde o zbytky hvězdy, která se své obálky zbavila již před 22 tisíci lety.

Objekt přezdívaný Labutí bublina byl do katalogu zanesen pod oficiálním jménem PN G75.5+1.7. Nalézá se ve vzdálenosti asi 4 tisíc světelných let od nás v souhvězdí Labutě. Existenci mlhoviny potvrdila i revize snímků, které byly pořízeny již před 16 lety. Tehdy si jí ovšem nikdo nevšiml, protože její záře je velmi slabá.

Téměř ideální kulový tvar

Astronomy překvapila především velká míra symetrie mlhoviny. Většina mlhovin obvykle mívá tvar elipsoidu, mlhoviny ale mohou nabývat nejrůznějších forem. Nelze vyloučit, že v případě Labutí bubliny jde vlastně o válec, který pozorujeme ve směru jeho podélné osy, a proto se nám objekt jeví jako koule.

"Je to krásný příklad," říká na serveru časopisu New Scientist Adam Frank z University of Rochester v americkém státě New York a vzápětí dodává: "Sférické bubliny bývají velmi vzácné."

Zdroj:

www.newscientist.com
foxnews.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.