Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Astronomové pořídili nejostřejší snímky hvězdy, která je tisíckrát větší než slunce

aktualizováno 
Hvězda Betelgeuze je sice jen několik miliónů let stará, přesto vše nasvědčuje tomu, že se nezadržitelně blíží ke svému konci. Očekává se, že již brzy ( samozřejmě z astronomického hlediska ) hvězda vybuchne a vzplane jako supernova.

Betelgeuze | foto: Credit: ESO/L. Calcada

Betelgeuze patří mezi největší i nejjasnější známé hvězdy zároveň. Výjimečné charakteristiky (tisíckrát větší než Slunce, zářivý výkon asi jako 100 tisíc Sluncí) jakoby předurčovaly další osud tohoto rudého obra.

Není to tak dlouho, co jsme psali o tom, že známý rudý obr Betelgeuze ze souhvězdí Orion se záhadně smršťuje ( odkaz na článek zde ). Tou dobou ještě nikdo netušil proč, nyní se ale situace zásadně změnila – na vysvětlení nezvyklého jevu se podílely hned dva na sobě nezávislé týmy astronomů.

Ztráta hmotnosti: Jedno Slunce za 10 tisíc let

Pokud jde o rudé obry, mají před sebou astronomové ještě spoustu nevyřešených otázek. Například donedávna nikdo z nich nedokázal říct, jakým mechanismem se tito hvězdní giganti zbavují své hmotnosti. Nebo přesněji proč jejich hmotnostní úbytek probíhá tak rychlým tempem – většina z nich totiž ztratí hmotu odpovídající hmotnosti celého Slunce za pouhých 10 tisíc let!

Zmíněný problém se rozhodly prozkoumat hned dva astronomické týmy, jeden vedl Pierre Kervella z Pařížské observatoře, druhý Keiichi Ohnaka z Radioastronomického institutu Maxe Plancka v německém Bonnu. Přestože obě vědecké skupiny využívaly dalekohledu VLT (Very Large Telescope), v průběhu výzkumu se o své práci nijak neinformovaly, výsledky jejich studií lze tedy považovat za skutečně nezávislé.

Gigantický plynový ocas

Kervella ke své studii použil systém adaptivní optiky NACO VLT, díky němuž se mu podařilo pořídit dosud nejostřejší obrazy Betelgeuze, včetně její bouřlivé atmosféry. Rozlišení jeho snímků se přitom pohybovalo na samé hranici zařízení, jen pro představu - kdyby na nich byla Mezinárodní kosmická stanice, mohli bychom na ní vidět detaily o velikosti tenisového míčku!

Betelgeuze

Betelgeuze

"Díky těmto jedinečným snímkům jsme objevili rozsáhlé mračno plynu, které se z z povrchu Betelgeuze šíří do prostoru," říká Pierre Kervella. Oblak plynu připomíná obrovský ohon, který se táhne až do vzdálenosti odpovídající vzdálenosti mezi Sluncem a Neptunem. Obrazy hvězdy jasně ukázaly, že výrony plynu nesměřují do všech směrů stejně a že tedy hvězda odhazuje své vnější vrstvy nesymetricky.

Interferometrie umožnila ještě přesnější měření

Objevená asymetrie by se dala vysvětlit dvěma způsoby. Buď ke ztrátě hmoty dochází nad polárními oblastmi hvězdy v důsledku její rotace, nebo ohon vyvolává proudění (konvekce) ohromných mas plynu uvnitř hvězdy. Nitro Betelgeuze bychom si pak mohli zjednodušeně představit jako parní kotel naplněný vroucí vodou. K tomu, aby bylo možné určit, která ze dvou hypotéz platí, byly potřeba ještě podrobnější snímky hvězdy.

Ty se rozhodl pořídit Keiichi Ohnaka a jeho tým. Jako ve spoustě podobných případů vědcům pomohla interferometrie. Ohnaka k měření využil další zařízení teleskopu VLT, a sice jeho interferometr AMBER, pomocí kterého dosáhl rozlišení stejného, jako kdyby hvězdu pozoroval dalekohledem o průměru 48 metrů! Získal tak čtyřikrát víc detailů než Kervella s NACO.

Za všechno může konvekce

"Pozorování interferometrem AMBER nám nabídla dosud nejostřejší snímky Betelgeuze. Kromě toho jsme objevili, jak se plyn v různých oblastech na povrchu hvězdy pohybuje – což bylo učiněno vůbec poprvé u jiné hvězdy než Slunce," tvrdí Ohnaka.  Jeho výzkum potvrdil, že za úbytek hmotnosti a mohutné nesymetrické plynové výrony do okolního prostoru je zodpovědná konvekce plazmatu pod povrchem hvězdy.

Atmosféra Betelgeuze se divoce zmítá nahoru a dolů, objevují se v ní obří plynové bubliny, jejichž rozměry si v ničem nezadají s rozměry hvězdy samotné, a to vše má za následek gigantický plynový jazyk, asymetricky šlehající směrem ven.

Zdroj: www.eso.org

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.