Americká společnost Lynx vybrala dvaadvacet mladých lidí z celého světa, které chce začít v roce 2015 posílat do vesmíru v miniraketoplánu. Podle toho by měla Jižní Afrika mít prvního černošského astronauta, jak hlásá firma AXE, která soutěž o letenku pořádala. Je to pravda, skutečně bude mít tento člověk nárok na titul astronauta?
Prototyp Lynx I by měli začít zkoušet příští rok, přičemž má dosáhnout výšky 62 km. Jestliže proběhnou tyto testy úspěšně, pustí v roce 2015 do provozu Lynx II s dostupem 107 km. V kosmonautice se zpravidla nedaří vytýčené termíny dodržovat, protože se vždycky vynořují nečekané problémy, které musí odborníci řešit. Nicméně to teď není důležité.
Otázka zní: co to je kosmický let? Oba typy Lynx jsou stroje pro suborbitální lety, tedy pro jakési skoky k hranicím vesmíru, přičemž jednou může pokročilejší plavidlo dosáhnout výšky 105 km a jindy 95 km. Uveze dvě štíhlé osoby – celkem 120 kg.
Kosmonaut / astronaut je když ...
Jaká jsou pravidla? Ještě než se začali vydávat do vesmíru první lidé, stanovila Mezinárodní letecká federace (FAI) pravidlo, podle něhož lze za kosmický let považovat jeden oblet Země. Tento výklad přijal i Výbor pro kosmický výzkum (COSPAR) s dovětkem, že to může být i výprava vesmírem trvající 90 minut. Dnes považuje FAI za kosmickou výpravu dosažení výšky přes 100 km. Americké vojenské letectvo je mnohem benevolentnější – stačí mu výška 50 mil, tedy 80,5 km.
Proč všechny tyhle rozpory? Ani Jurij Gagarin, který jako první člověk okusil stav beztíže, nevyhověl tehdejším předpisům FAI – neudělal celý jeden oblet Země, přistál o něco dřív. Ovšem v tehdejší euforii to nikdo neřešil. Dokonce nepřistál ve své lodi, nýbrž na padáku, což Sověti zamlčeli, a to rovněž odporovalo směrnicím FAI. Jeho výprava trvala 108 minut, takže stačilo poopravit pravidla na nezbytnost 90 minut.
Letadlem do vesmíru |
Američané zpočátku rozvažovali o dvou typech cest do kosmu: buď na letadlech řady X, anebo na raketě. Letoun X-15 dosahoval do výšky něco přes 80 km, pouze dvakrát překonal v létě 1963 hranici 100 km: Joe Walker jednou 106 km, podruhé 107,9 km. Osm pilotů dostalo od NASA odznak astronauta. Vývoj strojů této řady měl vrcholit letadlem X-20 Dyna Soar, k čemuž už nedošlo, protože cestu do kosmu zvládly rakety.
Druhou cestou byly suborbitální lety kosmických lodí Mercury na jaře a v létě 1961. Američané moc toužili po tom, aby se psalo, že na dveře do vesmíru zaklepali ve stejném roce jako Sověti, proto tyto skoky označili za kosmické lety. Gagarin obletěl Zemi 12. dubna 1961, Alan Shepard uskutečnil suborbitální skok 5. května 1961. V červenci ho následoval Virgil Grissom, ale v srpnu prožil German Titov na oběžné dráze celý den. John Glenn třikrát obletěl Zemi až na počátku roku 1962 – to je právoplatný první americký astronaut.
Pokud bychom brali americkou terminologii, změnilo by se i datum vstupu lidstva do vesmíru. Byl by to start německých raket V-2 ze základny White Sands v Novém Mexiku v USA pod vedením Wernhera von Brauna 10. května 1946, kdy poprvé překročila výšku 100 km – nikoli Sputnik v říjnu 1957, který kroužil okolo Země.
Výpravy na Lynxu II, pokud se je podaří uskutečnit, berme tedy jako výskoky k hranicím vesmíru, nikoli jako skutečné výpravy do kosmu. Kouzelné slůvko astronaut je spíše firemní reklamou, která má přitáhnout pozdější platící cestující. Jedna letenka by měla stát něco přes 100 tisíc dolarů, zatím je obtížné ji přesněji vykalkulovat.
Toto plavidlo, které vyvíjí firma XCOR Aerospace, je pouze jedním z několika projektů amerických společností, které se soustředily na tyto stroje s nadějí, že v budoucnosti budou stavět i plnohodnotné kosmické lodi. Patří do oblasti kosmické turistiky, která se rychle rozvíjí, nicméně zatím bez konkrétních úspěchů.