Po přistání kontroluje člen posádky příďový podvozek.

Po přistání kontroluje člen posádky příďový podvozek. | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Podívejte se na legendu B-25. Bombardér, který zachránili hasiči

  • 40
Zrcadlově lesklá létající legenda B-25J Mitchell byla vyrobena v roce 1945. Stroj se nikdy nepodíval do boje, ale jeho minulost je i tak velmi zajímavá. Nakonec doputoval až k firmě Red Bull, v jejíchž barvách přiletěl i do České republiky. Podívejte se na něj podrobně na našich fotografiích.

Dodnes létající letadla z druhé světové války mají za sebou mnohdy těžko uvěřitelnou historii. Bombardér B-25J Mitchell sériového čísla 44-86893 není výjimkou.

Byl vyroben v roce 1945 a bojového nasazení se už nedočkal. Po svém prvním letu krátce sloužil jako platforma pro testování elektroniky. Od prosince 1957 do roku 1958 byl stroj uložen na základně Davis Monthan. V květnu 1959 byl přestavěn na "práškovací letadlo". V pumovnici i jinde na vhodných místech přibyly nádrže na postřiky, na křídlech rozstřikovací zařízení.

Veřejné mínění se ale obrátilo proti letecké aplikaci zemědělských postřiků. V roce 1965 letoun kupuje společnost Aircraft Specialties. Stroj přestaví na tanker pro hasiče, ale vlastní ho jen krátkou dobu. V roce1969 skončí Mitchell na hřbitově letadel v Arizoně, kde je uložen až do roku 1976.

V roce 1977 stroj kupuje firma John J. Stokes/Cen-Tex Aviation. Zprovozní ho a přestaví k hašení požárů z výšek. Nasazen ale nikdy nebyl. Naopak, od hasičů putoval Mitchell ještě přes dalšího majitele až k firmě Red Bull. Nejprve prošel úplnou rekonstrukcí, při které byl zcela přeměněn na civilní verzi. Po rekonstrukci došel Red Bull k názoru, že jeho B-25J Mitchell je schopen přeletět přes severní Atlantik do Evropy, a tak se letoun roku 2001 přestěhoval na letiště v Salzburgu.

Základní technické údaje:

Pohon: dva čtrnácti válcové dvouhvězdicové motory Wright R-2600 Cyclone
Max. výkon jednoho motoru: 1700 hp
Zdvihový objem jednoho motoru: 42,6 l
Cestovní rychlost: 400 km/h
Maximální rychlost: až 580 km/h
Spotřeba: 550 l/hod + 8l oleje
Objem nádrží: 3600l
Rozpětí: 20.62 m
Délka: 16.15 m
Výška: 4.8 m
Bojová posádka: 5 členů (pilot, druhý pilot, bombometčík, navigátor, spojař 

Momentálně je tento stroj jedním ze čtyř letu schopných exemplářů mimo území USA. Přitom bylo vyrobeno 4318 Mitchellů ve verzi B-25J. Pilotem tohoto stroje je Hans Palaske. Na vlastní oči jste jej mohli tuto legendu na Dnech NATO 2012 a to jak na statické ukázce, tak i při letu.

Historické ohlédnutí

  • Bombardér byl pojmenován po nebojácném důstojníkovi amerického vojenského letectva.
  • Z pohledu laika se vyráběly typy s prosklenou a neprosklenou přídí (celkem 19 verzí). 
  • Mitchelly sloužily jako takzvané střední taktické bombardéry. Později se používal  jako silně vyzbrojený bitevní letoun s neprosklenou přídí.
  •  405 kusů B-25G bylo vyzbrojeno ručně nabíjeným (standardním) kanónem M4 ráže 75 mm. Kanon byl protažen celým letadlem (délka 2,97m, hmotnost téměř 410 kg). Jeden náboj vážil téměř 7 kg. V přídi byly ještě dva pevné kulomety ráže 12,7 mm.
  • V Pacifiku proslul B-25 hloubkovými nálety na japonská plavidla.
  • Mitchell se dokonce používal jako noční stíhací letoun.
  • Letouny B-25 sehrály roli v psychologickém Doolitlově bombardování Tokia krátce po vstupu USA do 2. světové války.
  • Stroje B-25 byly nasazeny v roce 1941, 11 let před dodnes používanými B-52. Vyráběly se do roku 1945. Z aktivní služby byly poslední letouny vyřazeny v Indonésii, a to až na samém konci 70. let.
  • Celkem bylo vyrobeno 11 433 kusů všech verzí, které létaly ve více než dvaceti různých letectvech.
  • Mnohé B-25 byly vybaveny radiolokátory a hlubinnými náložemi či raketami k boji proti ponorkám.
  • Několik stovek kusů používala i britská RAF. Letoun také sloužil v tehdejším SSSR, Kanadě, Číně či v Nizozemské Východní Indii.
  • V roce 1945 v husté mlze narazil B-25 do 79. patra Empire State Building v New Yorku (podrobnosti v článku Štístko. Přežila náraz letadla do mrakodrapu i pád výtahu ze 75. patra).