Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bakterie z Brna odletěly do stratosféry. Vědci testují nový senzor

  12:47aktualizováno  14:23
Česko-slovenský vědecký tým v neděli vypustil unikátní sondu, s jejíž pomocí bude sledovat vlivy kosmického záření na DNA a bakterie. Údaje ze sondy sledovali vědci on-line už během letu.

Vědecký tým v neděli 12. října 2014 z letiště Spišská Nová Ves vypustil balon, který do výšky až 40 km vynesl čtyřkilovou sondu. | foto: SOSA.sk

Jak působí kosmické záření na DNA? A jak se bakterie poperou s teplotami kolem -80° C a minimálním atmosferickým tlakem? Na tyto otázky se pokusí odpovědět projekt Společně do stratosféry, který je výsledkem spolupráce vědců z Laboratoře metalomiky a nanotechnologií brněnské Mendelovy univerzity, Hvězdárny Valašské Meziříčí a Slovenské organizace pro vesmírné aktivity (SOSA).

Fotogalerie

Vědecký tým v neděli 12. října 2014 z letiště Spišská Nová Ves vypustil balon, který do výšky až 40 km vynesl čtyřkilovou sondu. Ta obsahuje sadu testů na poškození DNA a sadu bakterií, u nichž budou vědci po přistání zkoumat, jak se přizpůsobily velmi nízkým teplotám a tlaku blízkému vakuu.

Sestava přesně podle předběžné predikce dopadla 100 kilometrů vzdušnou čarou od místa startu u obce Giraltovce.

„Experiment byl úspěšný, ale je potřeba ještě počkat na analýzu dat, které přístroje naměřily a v reálném čase posílaly na zem. Byl to náš čtrnáctý let do stratosféry a šestý let v rámci přeshraničního projektu Společně do stratosféry, který pořádáme s Hvězdárnou Valašské Meziříčí,“ říká Jakub Kapuš ze Slovenská organizace pro vesmírné aktivity.

Technologie snímání

„Excitačním zdrojem je luminiscenční dioda 245 nm o optickém výkonu 70 µW. Na fotonásobiči měříme přes pásmové filtry 414 nm a 314 nm, které měníme pomocí poměrně složitého servomechanismu. Zdroj svítí na kyvetu z uhlíkových kvantových teček a DNA v roztoku. Díky využívanému principu, kdy se intenzita emisního záření kvantových teček s DNA mění podle poškození dvou řetězců nukleové kyseliny, jsme schopni citlivým fotonásobičem rozsah poškození DNA v čase zaznamenat a vyhodnotit.“

„Spolu s výsledky měření jsme monitorovali i trasu letu sondy. Poslední fází letu sondy je její přistání, které probíhá rychlostí přesahující 30 km za hodinu. Místo jejího dopadu nemůžeme ovlivnit,“ říká Jakub Kapuš ze SOSA s tím, že i při dosavadních pokusech sonda vždy dopadla na místa, kde jí náraz neublížil.

Výsledky poslouží letecké dopravě i kosmickému výzkumu

Elektronické i technologické vybavení sondy je dílem česko-slovenského konsorcia. Unikátní je především nový typ biosenzoru. Jde o relativně univerzální technologii, která by měla být využitelná i při dalších projektech.

Místo dopadu neznámé. Jako u Stratocachingu

Vědci dopředu nevěděli, kam česko-slovenská sonda dopadne. S poměrně velkou jistotou lze místo dopadu předpovědět až těsně před startem vypuštěním zkušební sondy (tak to uděláme my při Stratocachingu) a pomocí předpovědního softwaru, který se nakrmí daty o aktuálních větrnostních poměrech a samotné sondě.

Podobně na tom budou i hledači „semínek“ při Stratocachingu organizovaném Technetem a sdružením Žádná věda:

Testovací Stratocache s GoPro kamerou Hero3 místo GPS / GSM modulu, která...
Stratocaching - experiment na dotek vesmíru.

Jak funguje samotné snímání údajů během experimentu, vysvětluje Jan Zítka, student Mendelovy univerzity, který stál u zrodu projektu: „Nanobiosenzory budou snímat poškození DNA pomocí karbonových kvantových teček. Výsledky pak použijeme k dalšímu výzkumu látek v nebezpečném toxickém a extrémním prostředí.“

„Tento let nám poskytne cenné informace o chování nukleových kyselin v extrémních podmínkách. Ty mohou být využitelné při ochraně posádek letadel při letech přes polární oblasti, pobytech astronautů na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) nebo při dlouhodobých pilotovaných letech k vesmírným tělesům,“ říká profesor René Kizek z Mendelovy univerzity v Brně.

Důležitou podmínkou pro úspěšnost celého experimentu je stabilní teplota. Sonda proto byla vybavena sadou dvaceti teploměrů a vyhřívacích elementů.

Samotná sonda je unikátní ve dvou ohledech. Čtyřkilogramové zařízení bylo vytištěno na 3D tiskárně. Výsledky měření se přenášely on-line na Zemi, což umožnil unikátní letový počítač Julo-X, vyvinutý slovenskou organizací SOSA, která zajistila také předstartovní přípravu a poskytla elektroniku pro řízení a komunikaci sondy.




Nejčtenější

Nejšťastnější americká stíhačka. Pilot ji opustil, a tak přistála sama

Convair F-106A Delta Dart

Před téměř půlstoletím se stal v americké Montaně zázrak. Z nebe se snesl na pšeničné pole proudový letoun, který byl...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



Prohledejte půl miliardy uniklých hesel. Najdete tam i to svoje?

Ilustrační foto

Úniků dat, často velmi citlivých, stále přibývá. O spoustě z nich se ani nemusíme dozvědět. Kromě e-mailových adres...

Vyfotil jeden jediný atom. Stačil běžný foťák a složitá past

Snímek zachycující jediný atom stroncia v tzv. iontové pasti. Atom je uprostřed...

Atomy jsou pouhým okem neviditelné, to víme všichni. Ale pokud je správně nasvítíte a připravíte pro ně vhodné...

Internet levně a rychle. SpaceX načíná další „megalomanský“ projekt

Falcon 9 připravený pro misi Paz. Všimněte si nového aerodynamického krytu...

Na oběžnou dráhu dnes odstartovala další raketa firmy SpaceX. Tentokrát na palubě ponese mimo jiné i dva experimentální...

Další z rubriky

INTERAKTIVNĚ: Kde se v ČR dožijete nejvyššího věku? Tam, kde se pracuje

Prozkoumejte statistiky okresů ČR, najděte souvislosti a korelace

Česká republika je sice relativně malá, ale to neznamená, že je zcela jednolitá. Naopak, mezi jednotlivými regiony...

Co říkáme ze spaní? To se rozhodně nedá tisknout

Chrápání (ilustrační foto)

Ze spánku mluví někdy zřejmě většina z nás. Ale co při tom říkáme? Podle závěru francouzské studie býváme zřejmě velmi...

V Indii někdo před 400 tisíci lety vyráběl lidské nástroje. Ale kdo?

Kamenné nástroje z lokality Attirampakkam. Ležely v nánosech na břehu místní...

Nálezy ze střední Indie ukazují, že zde někdo vyráběl kamenné nástroje typické pro moderního člověka. Ale ti na místo...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz