Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bakterie z Brna odletěly do stratosféry. Vědci testují nový senzor

  12:47aktualizováno  14:23
Česko-slovenský vědecký tým v neděli vypustil unikátní sondu, s jejíž pomocí bude sledovat vlivy kosmického záření na DNA a bakterie. Údaje ze sondy sledovali vědci on-line už během letu.

Vědecký tým v neděli 12. října 2014 z letiště Spišská Nová Ves vypustil balon, který do výšky až 40 km vynesl čtyřkilovou sondu. | foto: SOSA.sk

Jak působí kosmické záření na DNA? A jak se bakterie poperou s teplotami kolem -80° C a minimálním atmosferickým tlakem? Na tyto otázky se pokusí odpovědět projekt Společně do stratosféry, který je výsledkem spolupráce vědců z Laboratoře metalomiky a nanotechnologií brněnské Mendelovy univerzity, Hvězdárny Valašské Meziříčí a Slovenské organizace pro vesmírné aktivity (SOSA).

Fotogalerie

Vědecký tým v neděli 12. října 2014 z letiště Spišská Nová Ves vypustil balon, který do výšky až 40 km vynesl čtyřkilovou sondu. Ta obsahuje sadu testů na poškození DNA a sadu bakterií, u nichž budou vědci po přistání zkoumat, jak se přizpůsobily velmi nízkým teplotám a tlaku blízkému vakuu.

Sestava přesně podle předběžné predikce dopadla 100 kilometrů vzdušnou čarou od místa startu u obce Giraltovce.

„Experiment byl úspěšný, ale je potřeba ještě počkat na analýzu dat, které přístroje naměřily a v reálném čase posílaly na zem. Byl to náš čtrnáctý let do stratosféry a šestý let v rámci přeshraničního projektu Společně do stratosféry, který pořádáme s Hvězdárnou Valašské Meziříčí,“ říká Jakub Kapuš ze Slovenská organizace pro vesmírné aktivity.

Technologie snímání

„Excitačním zdrojem je luminiscenční dioda 245 nm o optickém výkonu 70 µW. Na fotonásobiči měříme přes pásmové filtry 414 nm a 314 nm, které měníme pomocí poměrně složitého servomechanismu. Zdroj svítí na kyvetu z uhlíkových kvantových teček a DNA v roztoku. Díky využívanému principu, kdy se intenzita emisního záření kvantových teček s DNA mění podle poškození dvou řetězců nukleové kyseliny, jsme schopni citlivým fotonásobičem rozsah poškození DNA v čase zaznamenat a vyhodnotit.“

„Spolu s výsledky měření jsme monitorovali i trasu letu sondy. Poslední fází letu sondy je její přistání, které probíhá rychlostí přesahující 30 km za hodinu. Místo jejího dopadu nemůžeme ovlivnit,“ říká Jakub Kapuš ze SOSA s tím, že i při dosavadních pokusech sonda vždy dopadla na místa, kde jí náraz neublížil.

Výsledky poslouží letecké dopravě i kosmickému výzkumu

Elektronické i technologické vybavení sondy je dílem česko-slovenského konsorcia. Unikátní je především nový typ biosenzoru. Jde o relativně univerzální technologii, která by měla být využitelná i při dalších projektech.

Místo dopadu neznámé. Jako u Stratocachingu

Vědci dopředu nevěděli, kam česko-slovenská sonda dopadne. S poměrně velkou jistotou lze místo dopadu předpovědět až těsně před startem vypuštěním zkušební sondy (tak to uděláme my při Stratocachingu) a pomocí předpovědního softwaru, který se nakrmí daty o aktuálních větrnostních poměrech a samotné sondě.

Podobně na tom budou i hledači „semínek“ při Stratocachingu organizovaném Technetem a sdružením Žádná věda:

Testovací Stratocache s GoPro kamerou Hero3 místo GPS / GSM modulu, která...
Stratocaching - experiment na dotek vesmíru.

Jak funguje samotné snímání údajů během experimentu, vysvětluje Jan Zítka, student Mendelovy univerzity, který stál u zrodu projektu: „Nanobiosenzory budou snímat poškození DNA pomocí karbonových kvantových teček. Výsledky pak použijeme k dalšímu výzkumu látek v nebezpečném toxickém a extrémním prostředí.“

„Tento let nám poskytne cenné informace o chování nukleových kyselin v extrémních podmínkách. Ty mohou být využitelné při ochraně posádek letadel při letech přes polární oblasti, pobytech astronautů na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) nebo při dlouhodobých pilotovaných letech k vesmírným tělesům,“ říká profesor René Kizek z Mendelovy univerzity v Brně.

Důležitou podmínkou pro úspěšnost celého experimentu je stabilní teplota. Sonda proto byla vybavena sadou dvaceti teploměrů a vyhřívacích elementů.

Samotná sonda je unikátní ve dvou ohledech. Čtyřkilogramové zařízení bylo vytištěno na 3D tiskárně. Výsledky měření se přenášely on-line na Zemi, což umožnil unikátní letový počítač Julo-X, vyvinutý slovenskou organizací SOSA, která zajistila také předstartovní přípravu a poskytla elektroniku pro řízení a komunikaci sondy.



Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

„Je to jen bonus!“ Slavný matematik největší záhadu vyřešil jinou záhadou

Heidelberg Laureate Forum 2018 - Michael Atiyah

Devadesátiletý matematik, sir Michael Atiyah, vystoupil před odbornou veřejností, aby představil své řešení tzv....



Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Tentokrát vás vyděrači při masturbaci nenatočili, uklidňuje policie

účet trhlý

Do mnohých e-mailových schránek dorazila zpráva o napadení daného účtu a instalaci viru, který uživatele pomocí kamery...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Další z rubriky

O krok blíže k empatickému počítači. Jak dokáže luštit lidské emoce?

O krok blíže dokonalému humanoidovi vnímajícímu emoce

Vědci z univerzity MIT roky pracují na softwaru, který dokáže rozpoznat lidské emoce. Přesněji, zda jsou pozitivní,...

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Češi a technologie: muži jsou optimističtější, bojí se umělé inteligence

Jak Češi vnímají budoucnost technologií?

Jak se Češi staví k moderním technologiím? Jaké mají sny a čeho se naopak obávají? Pražský technologický festival...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz