Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bakterie s arsenem nejsou novou formou života, říká biochemik Pačes

  17:00aktualizováno  17:00
Bývalý předseda Akademie věd ČR a biochemik Václav Pačes nesouhlasí s názorem, že NASA objevila novou formu života. Přiklání se tak k řadě dalších vědců, kteří tvrdí, že život pouze ukázal svou schopnost adaptace.

Felisa Wolfeová-Simonová zkoumí organisky u jezera Mono | foto: Profimedia.cz

"Bakterie s arsenem v DNA jsou sice pozoruhodné, ne však překvapením. Rozhodně nejde o nějakou novou formu života, jak se píše v médiích snad po celém světě," myslí si Pačes.

Reaguje tak na objev vědců z Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Diskuse - Václav Pačes

Václav Pačes

Názor, že tato bakterie je jen dokladem dosud neznámé schopnosti organismů přizpůsobit se prostředí, zastávají i jiní vědci ve světě.

Američané objevili v kalifornském jezeře Mono bakterie, které dokázaly ve své molekule dědičné informace DNA nahradit fosfor jedovatým arsenem.

Nová forma života?

Informace o objevu bakterie s arsenem místo fosforu v DNA si můžete přečíst v článku:

Pačes to ale rozhodně nepovažuje za nějakou formu života, která by se mohla objevovat někde ve vesmíru, jak objev interpretují některá média. "Já to tak nevidím, dokonce musím říct, že i když je to skutečně zvláštnost, ani mě to nepřekvapilo," řekl.

Nahrazení atomů fosforu atomy arsenu v molekule DNA není podle Pačese zase tak neočekávané a překvapivé, protože v periodické soustavě prvků je arsen hned pod fosforem. To znamená, že má podobnou konfiguraci elektronů, a tudíž mají oba prvky řadu podobných vlastností.

Podobně je tomu podle Pačese i u jiných prvků. Vynález silikonu a dalších umělých hmot je například založen právě na podobnosti uhlíku a křemíku. Uhlík je ve všech molekulách života, tak se jemu podobný křemík velice dobře hodil pro jakési simulace přírodních látek a vznikly umělé hmoty. "Tak tady je to podobné," uvedl.

Protože jezero Mono obsahuje množství solí arsenu, tak v něm podle Pačese není příliš fosforu. Většinu bakterií takové prostředí zabilo, ale některé se dokázaly, zpočátku více méně náhodně, adaptovat tím, že začaly zabudovávat do své DNA místo atomů fosforu atomy arsenu.

"Ale já ho neinterpretuji tak, že se tady objevilo něco, co zásadně mění náš názor na život. Určitě to není nová forma života. Jde jen o zvláštní adaptaci,"

Václav Pačes

Věda ale zná podle Pačese řadu bakterií, které se vymykají tomu, co je považováno za základní podmínky pro život. Existují například bakterie, které rostou a množí se v gejzírech s přehřátou párou přes 100 stupňů Celsia. Jiné bakterie vydrží a rostou dokonce v atomových reaktorech, to znamená, že snesou vysoké dávky záření, nebo jsou bakterie, které rostou v koncentrovaném roztoku solí nebo se dokonce množí v mrazu.

Jde tedy i v případě jezera Mono podle Pačese o velice zvláštní bakterii a o pozoruhodný objev. "Ale já ho neinterpretuji tak, že se tady objevilo něco, co zásadně mění náš názor na život. Určitě to není nová forma života. Jde jen o zvláštní adaptaci," uvedl.

Pačes si také nemyslí, že by bylo možné bakterie z jezera Mono využít k "těžbě" arsenu. Jsou podle něj bakterie, které dokážou koncentrovat třeba zlato nebo některé těžké kovy. To se ale děje na zcela jiném principu. Tyto bakterie zlato nezabudovávají do DNA, ale jeho vysoký obsah mají jejich proteiny. Je to něco podobného jako u feritinu, bílkoviny, která váže velké množství železa a kterou mají různé organismy včetně člověka.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.